117 C 6/2023-45 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 61 816 Kč s příslušenstvím. Žalovaná byla zaměstnancem žalobce od 1. 3. 2017, dne 25. 2. 2021 byla jmenována do funkce vedoucí prodejny, pracovní poměr byl ukončen dohodou ke dni 14. 11. 2021. Současně s pracovní smlouvou byla uzavřena mezi účastníky dohoda o společné odpovědnosti ochraně hodnot svěřených k vyúčtování. Po dobu působení žalované ve funkci vedoucí prodejny byly zjišťovány inventurní rozdíly tzv. manko ve zboží, a to dne 31. 5. 2021 ve výši 501,96 Kč, dne 30. 6. 2021 ve výši 2 524,17 Kč a dne 31. 7. 2021 ve výši 10 179,74 Kč. Žalovaná svůj podíl na inventurním rozdílu ve výši 112 Kč, 549 Kč a 947 Kč uznala. Dne 27. 7. 2021 byl zjištěn rozdíl v pokladně ve výši 60 208 Kč, žalovaná i tento rozdíl uznala.Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.Z pracovní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena dne 1. 3. 2017 mezi žalobcem a žalovanou pro výkon práce prodavačka prodejny maso – uzeniny. Ze sdělení o jmenování do funkce ze dne 25. 2. 2021 bylo zjištěno, že dnem 1. 3. 2021 byla žalovaná jmenována do funkce vedoucí prodejny č. , hodnota, , adresa, . Z dohody o společné odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne 1. 3. 2021, na základě této dohody se žalovaná zavázala převzít společně s ostatními spolupracovníky odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování a veškeré převzaté hodnoty řádně vyúčtovat, odvádět pravidelně a přesně denní tržby a učinit veškerá opatření, aby nedošlo ke schodku. Pro případ zjištění schodku se zavázala jej nahradit v zákonem stanovené výši, případně podle míry svého zavinění.Z rekapitulace inventury v prodejních cenách ze dne 31. 5. 2021 bylo zjištěno, že skutečný rozdíl byl vyčíslen ve výši - 501,96 Kč. Z uznání dluhu a dohody o úhradě dlužné částky ze dne 29. 6. 2021 bylo zjištěno, že dne 31. 5. 2021 bylo na prodejně zjištěno manko ve výši 502 Kč, podíl žalované byl vyčíslen na částku 112 Kč, žalovaná svým podpisem stvrdila, že souhlasí s úhradou manka.Z rekapitulace inventury v prodejních cenách ze dne 30. 6. 2021 bylo zjištěno, že skutečný rozdíl byl vyčíslen ve výši - 2 524,17 Kč. Z uznání dluhu a dohody o úhradě dlužné částky ze dne 29. 7. 2021 bylo zjištěno, že dne 30. 6. 2021 bylo na prodejně zjištěno manko ve výši 2 524 Kč, podíl žalované byl vyčíslen na částku 549 Kč, žalovaná svým podpisem stvrdila, že souhlasí s úhradou manka.Z rekapitulace inventury v prodejních cenách ze dne 31. 7. 2021 bylo zjištěno, že skutečný rozdíl byl vyčíslen ve výši - 10 179,74 Kč. Z uznání dluhu a dohody o úhradě dlužné částky ze dne 30. 8. 2021 bylo zjištěno, že dne 31. 7. 2021 bylo na prodejně zjištěno manko ve výši 10 180 Kč, podíl žalované byl vyčíslen na částku 947 Kč, žalovaná svým podpisem stvrdila, že souhlasí s úhradou manka.Z podkladní výčetky pro prodejnu p 049 bylo zjištěno, že fyzický stav hotovosti na prodejně byl vyčíslen na celkem 15 140 Kč, dle peněžního deníku měl stav ke dni 26. 7. 2021 činit 75 348 Kč, proto chybějící hotovost byla vyčíslena na 60 208 Kč, uznání této dlužné částky ke dni 26. 7. 2021 žalovaná opatřila svým podpisemZ podrobné předvahy bylo zjištěno, že za období od 31. 5. 2021 do 27. 6. 2023 žalobce eviduje u žalované saldo na pohledávkách za zaměstnanci – manka a škody ve výši 61 816 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2023 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu a upozornil ji na možnost soudního vymáhání dluhu.Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Dle ust. § 4 z. p. pak byl přiměřeně použit i zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 252 odst. 1 z. p. byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Dle ust. § 260 odst. 1 z. p. je-li k náhradě schodku společně zavázáno více zaměstnanců, určí se jednotlivým zaměstnancům podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaná byla od 1. 3. 2017 zaměstnankyní žalobce, ode dne 1. 3. 2021 byla žalovaná jmenována do funkce vedoucí prodejny. Dne 1. 3. 2021 žalobce s žalovanou uzavřeli dohodu o společné odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování. Na pracovišti žalobce byla prováděna inventura, ke dni 31. 5. 2021 byl zjištěn schodek ve výši 501,96 Kč, ke dni 30. 6. 2021 byl zjištěn schodek ve výši 2 524,17 Kč a ke dni 31. 7. 2021 byl zjištěn schodek ve výši 10 179,74 Kč. Podíl žalované na těchto schodcích byl vyčíslen na částku 112 Kč, 549 Kč a 947 Kč. Dále byl dne 26. 7. 2021 zjištěn schodek na peněžní hotovosti ve výši 60 208 Kč. Žalovaná tento svůj dluh co do důvodu i výše uznala. Žalovaná uzavřela s žalobcem dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, je proto povinna nahradit žalobci vzniklý schodek na svěřených hodnotách. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci celkem 61 816 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaná s úhradou v prodlení.Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 091 Kč, z částky 10 740 Kč za 3 úkony právní služby po 3 580 Kč dle ust. § 7 a ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 900 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 2 444,40 Kč. Celková náhrada nákladů činí 17 175 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.