14 C 37/2024-50 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení 94 424 Kč s příslušenstvím s tím, že žalované jako pronajímatel pronajímal byt a žalovaná mu zůstala dlužna na nájemném a službách spojených s užíváním bytu. Nájemné bylo sjednáno na 10 000 Kč měsíčně za byt 2+1 v bytovém domě čp. , Anonymizováno, a žalovaná zůstala dlužna za měsíce červen až prosinec 2022 a únor 2023, celkem 70 000 Kč. Dále zůstala žalovaná dlužna za vyúčtovanou elektřinu a vodu celkem 24 424 Kč.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a uvedla, že nedluží tolik, kolik je žalováno, hradila nájemné osobně do rukou pana , Anonymizováno, , na některé platby má doklady.3. Žalobce na to uvedl, že je pravda, že podepisoval nějaké papíry, že přebírá nájemné, něco pro úřad práce. Také si myslí, že podpisy nejsou jeho, jednou podepsal nějaký prázdný papír. Ty doklady jsou tak jednoduché, že by je nemohl dát ani do účetnictví, jsou to naivní doklady a on nic v hotovosti nepřebíral.4. Soud pak dle ust. § 118a o.s.ř poučil žalobce o tom, že pokud chce být ve věci úspěšný, tak u dokladů, kde je podpis musí buď tvrdit a prokázat, že podpis není jeho, pokud je podpis jeho a platba neproběhla, musí prokázat, že nebylo zaplaceno. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud tvrdí, že zaplatila více plateb, než na které má doklady, musí toto své tvrzení prokázat ke každé jednotlivé platbě.5. Žalobce doplnil svá tvrzení tím, že uvedl, že za ním žalovaná chodila s tím, že potřebuje pro úřad práce potvrzení, že nemá na nájemném dluh, žalobce proto doklady podepsal. Nesporuje tedy svůj podpis na listinách, ale uvádí, že platba neproběhla, není pravda, že by bylo někdy zaplaceno v hotovosti. Žalobce předpokládal, že mu žalovaná zaplatí dlužné nájemné z toho příspěvku od úřadu práce, ale nestalo se tak.6. Žalovaná svá tvrzení nijak nedoplnila.7. Soud při svém rozhodování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Dne 14.11.20221 uzavřeli účastníci nájemní smlouvu na byt 2+1 v prvním patře domu čp. , Anonymizováno, , žalovaná se jako nájemce zavázala platit nájemné ve výši 10 000 Kč na účet pronajímatele nejpozději ke 30. dni v měsíci. O platbách za elektřinu není ve smlouvě sjednáno nic (zjištěno z nájemní smlouvy). Žalované bylo předloženo vyúčtování za energie za prosinec 2022 ve výši 8975 Kč, za leden 2023 ve výši 4 020 Kč, za říjen 2022 ve výši 1 415 Kč k doplacení, za listopad 2022 ve výši 6 098 Kč, za únor 2023 ve výši 3 916 Kč (zjištěno z vyúčtování). Žalovaná předložila potvrzení ze dne 17.9.2022, že zaplatila 10 000 Kč na nájemném a 3 939 Kč na energiích, 31.8.2022 zaplatila 10 000 Kč nájemné, 1 985 Kč energie, 1 091 Kč vodu, a za duben až červenec 2022 nájemné po 10 000 Kč. Dále předložila výpis z účtu, kde je patrné že zaplatila za ty měsíce, které nejsou žalovány. Svědek , právnická osoba, , manžel žalované, uvedl, že byl dvakrát u toho, kdy žalovaná hradila v hotovosti žalobci nájemné.8. Ze všech těchto důkazů bylo zjištěno, že za žalované měsíce, kdy neměl být hrazený nájem žalovaná předložila podepsané potvrzení, že třikrát nájemné uhradila, a to za měsíce červen, červenec a září 2022. Další doklady nepředložila, proto má soud za to, že nezaplatila nájemné za čtyři měsíce (tedy 40 000 Kč) a služby – energie v celkové částce 24 424 Kč.9. Podle ust. § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.10. Žalovaná nehradila řádně nájemné a energie a je povinna zaplatit žalobci celkem 64 424 Kč. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, protože žalovaná prokázala, že žalobce jí zaplacení 30 000 Kč potvrdil.11. Žalobce požadoval také úrok z prodlení, na který má nárok dle ust. § 1970 OZ a vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou, a to z každé platby zvlášť od data prodlení.12. Žalobce byl ve věci částečně úspěšný a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 778 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 4 900 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 29 400 Kč za 5 úkonů (převzetí věci a žaloba, účast u dvou jednání, vyjádření k odporu) dle ust. § 6 a 7 a 11 odst.1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 2 450 Kč za dva úkony právní pomoci dle ust. § 11 odst.2 vyhlášky (výzva k plnění a vyjádření k výzvě soudu) a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 7 úkony ve věci po 300 Kč, celkem 2 100 Kč (§ 13 odst.3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného za cestu k jednání soudu osobním automobilem Škoda Octavia se spotřebou 5,1 l nafty na 100 km za 76 km při základní sazbě 5,60 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 38,70 Kč za jeden litr dle vyhl. č. 398/2023 Sb.), celkem 577,60 a 4 půlhodiny ztráty času po 100 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 6 820,30 Kč. Náklady vznikly v celkové výši 43 075,90 Kč. Žalovaný měl úspěch v 68%, má tedy právo na náhradu 36%, což činí 15 507 Kč.