17 C 48/2024-14 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 38 822,12 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru, která měla být uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , a žalovaným dne 17. 5. 2022, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému platební kartu s možností čerpání finančních prostředků do výše 40 000 Kč s maximálním úvěrovým rámcem do 500 000 Kč. Žalovaný čerpal celkem 42 355,96 Kč, na dluh uhradil pouze 14 020 Kč, proto právní předchůdce žalobce úvěr prohlásil ke dni 31. 5. 2023 za splatný. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 33 280,17 Kč, smluvního úroku, poplatků za pojištění schopnosti splácet úvěr, zákonného úroku z prodlení, smluvní pokuty ve výši 5 324,95 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.Žalobce se z účasti u jednání omluvil, žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Dle rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb č. , hodnota, měly být smluvními stranami smlouvy právní předchůdce žalobce a žalovaný, předmětem této smlouvy mělo být zřízení internetového bankovnictví a poskytování bankovních produktů a služeb, přičemž smlouva je v zápatí označena toliko jménem a příjmením žalovaného s tím, že „pokud není uveden vlastnoruční podpis, podepsáno elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu“. Dle Žádosti/Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , přihlášky k pojištění pro revolvingový úvěr měly být smluvními stranami právní předchůdce žalobce a žalovaný, předmětem měl být revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč a základní roční úrokovou sazbou ve výši 26,28 %. Smlouva je v zápatí označena toliko jménem a příjmením žalovaného s tím, že „pokud není uveden vlastnoruční podpis, podepsáno elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu“. Parametry poskytovaného úvěru byly zjištěny z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dle sdělení ze dne 7. 6. 2022 právní předchůdce žalobce schválil žádost žalovaného o , Anonymizováno, ze dne 17. 5. 2022 s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč a rovnou z něj zaplatil nákup na splátky u obchodníka s tím, že roční úroková sazba činí 26,28 %.Z tabulky nazvané „Číslo úvěru: , jméno FO, “ bylo zjištěno, že je zde uvedeno množství položek s datem zaúčtování a datem transakce, položky jsou označeny například jako , Anonymizováno, , k části položek je vysvětlení, u některých položek jsou pak vedeny podrobnosti jako „Debet(-)“ či „Kredit(+)“ a „Saldo“. Dle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky byla provedena jedna cesta pověřeného terénního pracovního na kontaktní adresu dlužníka dne 7. 8. 2023. Dle sdělení o odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 24. 4. 2023 právní předchůdce žalobce pro prodlení se splácením úvěru odstoupil od úvěrové smlouvy a zesplatnil úvěr ke dni 31. 5. 2023.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2023, seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Oznámením ze dne 23. 6. 2023 oznámil právní předchůdce žalobce žalovanému postoupení pohledávky žalobci.Sdělením ze dne 23. 6. 2023 oznámil žalobce žalovanému postoupení pohledávky a vyzval jej k úhradě dluhu. Předžalobní výzvou ze dne 5. 10. 2023 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu.Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Žalobce v řízení tvrdil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Takové právní jednání však spolehlivě neprokázal a z jednání, na kterém by mu soud poskytl příslušná poučení, se žalobce omluvil (když dle ustálené judikatury, například rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007, se účastníku poučení poskytují pouze při jednání). Tvrzená smlouva není žalovaným vlastnoručně podepsána, je označena toliko doložkou, že byla podepsána elektronicky. Hodnověrný důkaz tohoto elektronického podpisu však žalobce nepředložil. Právní jednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným není ani jinak prokázáno (například připojením listin, ze kterých by bylo zřejmé, že jimi mohl disponovat toliko žalovaný). Z předložených důkazů proto nelze bez dalšího vzít za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, případně, že uzavřel smlouvu o úvěru o takovém konkrétním obsahu.Soud se proto dále zabýval tím, zda žalobce řádně prokázal alespoň tu skutečnost, že právní předchůdce žalobce žalovanému skutečně poskytl peněžní prostředky v celkové výši 42 355,96 Kč, tedy zda prokázal to, že se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobce o tuto částku bezdůvodně obohatil. K prokázání tohoto tvrzení žalobce předložil soudu toliko tabulku tvrzených transakcí. Z této tabulky sice vyplývá, že měly být poukazovány peněžní prostředky žalovanému, stejně tak, že ze strany žalovaného měly být určité částky hrazeny. Avšak opět se jedná o souhrnnou tabulku vytvořenou žalobcem, respektive jeho právním předchůdcem a skutečné poskytnutí peněžních prostředků nebylo věrohodně prokázáno (například listinami, ze kterých by vyplývalo, že čerpané peněžní prostředky byly poukázány třetí osobě na úhradu zboží zakoupeného žalovaným, nebo výpisy z účtu o poskytnutí peněžních prostředků převodem na účet žalovaného či jinak). Tedy žalobce ani tuto skutečnost řádně neprokázal.Kromě již uvedené je nutno zmínit i to, že žalobce sice tvrdil, že právní předchůdce žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného, nicméně ani tuto skutečnost řádně neprokázal, krátkou tabulku o zaměstnavateli a neověřený příjem žalovaného nelze považovat za adekvátní prověření úvěruschopnosti spotřebitele. Nicméně s ohledem na to, že žalobce neprokázal ani tu základní skutečnost, že právně jednal žalovaný, soud se těmito okolnostmi dále nezabýval.Vzhledem k shora uvedenému, kdy žalobce neprokázal, že tvrzené právní jednání uskutečnil žalovaný a věrohodně neprokázal ani to, že tvrzené peněžní prostředky byly žalovanému skutečně poskytnuty, soudu nezbylo, než žalobu zcela zamítnout.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, náleží mu proto náhrada nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.