18 C 327/2024-43 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14.10.2020, č.j. , spisová značka, , byla schválena dohoda žalobce, otce žalovaného, a matky žalovaného, jíž se žalobce zavázal přispívat na výživu žalovaného od 1.9.2020 částkou 3 800 Kč měsíčně. Při svém rozhodování vycházel soud z toho, že byl žalovaný studentem 1. ročníku SŠ a jeho měsíční náklady činily cca 3500 Kč, žalobce pak dosahoval příjmu cca 22 000 kč čistého měsíčně, z čehož hradil bydlení a služby cca 6000 kč měsíčně, přičemž měl dvě vyživovací povinnosti.Žalobce se nyní s účinností od 1.1.2024 domáhal zrušení své vyživovací povinnosti k žalovanému naposledy stanovené shora specifikovaným rozsudkem s tím, že k danému dni žalovaný nastoupil do zaměstnání.Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:Žalobce je rozvedený, v CEO má evidovány 2 zletilé děti, žalovaného a , jméno FO, /roč. 2004/. Žalovaný je svobodný, v CEO nemá evidováno žádné dítě (výpis z CEO).Žalobce byl od 1.7.2023 do 30.6.2024 evidován v evidenci uchazečů o zaměstnání, přičemž do 1.6.2024 pobíral příspěvek na živobytí a od listopadu r. 2023 pobírá příspěvek na bydlení (zpráva ÚP). Od 1.7.2024 je žalobce zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, kde jeho průměrný čistý měsíční dosahuje 9 328 Kč. Zároveň žalobce pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši 9 858 Kč měsíčně (zpráva ÚSSZ, zpráva zaměstnavatele).Žalovaný byl od r. 2020 do r. 2023 studentem , právnická osoba, akademie , adresa, , studium úspěšně dokončil závěrečnou zkouškou. Ve školním r. 2023-2024 pak nastoupil do nástavbového studia jednoletého oboru , Anonymizováno, , tento obor však po dvou týdnech studia v září r. 2023 ukončil (zpráva školy).Od 11.12.2023 do 15.7.2024 byl žalovaný evidován jako zaměstnanec společnosti , právnická osoba, . (zpráva ÚSSZ). Jeho průměrný čistý měsíční příjem z tohoto zaměstnání dosahoval 21 652 Kč (zpráva zaměstnavatele). Aktuálně přitom ÚP eviduje 84 stran nabídek práce vhodných pro žalovaného s ohledem na jeho věk, vzdělání a zdravotní stav (zpráva ÚP).Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z.Dle § 910 odst. 1 o.z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 o.z.).Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (§ 913 o.z.).Z § 915 o.z. vyplývá, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.Na základě těchto ustanovení a výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti trvá do doby, než je dítě schopno se samo živit. Toto kritérium přitom není splněno pouze v případě, kdy je dítě zaměstnáno, a je tedy schopno obstarávat si obživu prací, ale záleží rovněž na schopnosti uspokojovat všechny své potřeby (ať už prací, z vlastního majetku nebo z dávek pojistných či nepojistných systémů). Na druhou stranu však tato povinnost trvá i přesto, že dítě pobírá důchod a sociální dávky, které však k tomuto uspokojení nepostačují (srovnej I ÚS 2306/2012). Tento závěr podporuje i základní zásada, že se soukromé právo uplatňuje nezávisle na právu veřejném, tj. důchod je vyplácen z jiné „sféry a z jiného důvodu“, než výživné (§ 1 odst. 1 o.z.).Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že je žalovaný již schopen se živit sám, když v r. 2023 řádně dokončil studium (ukončil tak řádně svou přípravu na budoucí povolání) – je tak schopen si od složení závěrečných zkoušek v r. 2023 obstarávat obživu prací a uspokojovat tak všechny své potřeby, když byl jednak již od prosince r. 2023 do 14.7.2024 zaměstnán a jeho příjem z tohoto zaměstnání dosahoval cca 21 000 Kč čistého měsíčně, a když jednak ÚP eviduje dostatek nabídek práce vhodných pro žalovaného s ohledem na jeho věk, vzdělání i zdravotní stav, pročež je v možnostech a schopnostech žalovaného, aby se zapojil do pracovního procesu a svou prací si zajistil dostatek prostředků. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I).Rozhodnutí o náhradě nákladech řízení soud učinil dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch, práva na náhradu nákladů řízení se však vzdal (výrok II.).