5 C 144/2024-22 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou domáhal toho, aby žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobci částku 14.307 Kč s přísl. s tím, že se jedná o regresní náhradu. V žalobě tvrdí, že dne 30.4.2022 ve 23.00 hodin v obci , adresa, udeřil žalovaný ranou pěstí , jméno FO, , narozeného dne , datum, , kterému způsobil tržnou ránu na levém obočí, podvrtnutí a natažení krční páteře. , jméno FO, je pojištěncem žalobce a ve smyslu ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění má zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby. Rozhodnutím Magistrátu města , Anonymizováno, sp. zn. , Anonymizováno, ze dne 9.8.2022, které nabylo právní moci dne 7.9.2022, byl žalovaný uznán vinným z přestupku a bylo mu uloženo nahradit žalobci škodu ve výši 7.572 Kč představující část nákladů na hrazené zdravotní služby v souvislosti s léčbou , jméno FO, . Další náklady na hrazené služby vynaložené v rámci pokračující léčby , jméno FO, v souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného činí 14.307 Kč. , jméno FO, je pojištěncem žalobce, který nesl náklady zdravotní péče spojené s jeho léčením.2. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.3. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav:4. Žalovaný byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití – ublížení na zdraví podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., kterého se dopustil tím, že dne 30.4.2022 v obci , adresa, udeřil ranou pěstí , jméno FO, , kterému způsobil tržnou ranku na levém obočí a podvrtnutí a natažení páteře. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 7.9.2022.5. Žalobce na léčbu , jméno FO, v souvislosti s výše uvedeným úrazem vynaložil 14.307 Kč (doklady k vyčíslení regresní pohledávky).6. Dne 11.1.2023 zaslal žalobce žalovanému výzvu k úhradě výše specifikovaných nákladů ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy (výzva ze dne 11.1.2023 a příslušná doručenka).7. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2900 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále „ZVZP“).8. Dle § 55 odst. 1 ZVZP má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.9. Ust. § 2900 o.z. uvádí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.10. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.11. Ust. § 2910 o.z. stanoví, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.12. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalovaný svým protiprávním jednáním způsobil , jméno FO, újmu (zásah do jeho zdraví, tj. jeho absolutního práva) - zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření, přičemž náklady s tím spojené nesla její zdravotní pojišťovna (žalobce) v rámci veřejného zdravotního pojištění. Žalobce má však vůči žalovanému v souladu s § 55 ZVZP právo na regresní náhradu těchto nákladů, když byly vynaloženy právě v souvislosti s výše specifikovaným protiprávním jednáním žalovaného na ošetření a léčbu , jméno FO, . Žalobce tak má dle názoru soudu právo na úhradu částky ve výši 14.307 Kč vůči žalovanému. Jelikož pak žalovaný neuhradil danou částku řádně a včas, má žalobce právo rovněž na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I).13. Žalobce byla ve věci plně úspěšný, soud mu proto přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč a dále náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon ve věci podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak byla žalobci přiznána náhrada nákladů ve výši 1.100 Kč (výrok II).14. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.