5 C 272/2023-41 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobou doručenou soudu 25. 7. 2023 se žalobce domáhá toho, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru se společností , právnická osoba, , když pohledávka od původního věřitele byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 3. 2023 na společnost , právnická osoba, . a žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 4. 4. 2023 mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobce požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, když původní věřitel poskytl žalované dne 12. 11. 2020 částku ve výši 15 000 Kč prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit, proto dovozuje, že se žalovaná na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatila a musí žalobci vydat oč se obohatila (majetková prospěch plněním bez právního důvodu).2. Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ustanovení § 115a o. s. ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.3. Soud vzal za prokázané, že z účtů právního předchůdce žalobce byla na účet vedený na jméno žalované poukázána 12. 11. 2020 částka 15 000 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci.4. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 o. z. ve spojení s ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. Podle tohoto ustanovení, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Protože žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, ovšem že nemůže tuto skutečnost soudu prokázat, ale bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované dne 12. 11. 2020 částku ve výši 15 000 Kč, lze dovodit, že žalovaná se o tuto částku bezdůvodně obohatila ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci, a proto je žalovaná povinna vydat žalobci oč se obohatila. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci požadovanou jistinu ve výši 15 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., neboť je s úhradou v prodlení (výzva k úhradě před podáním žaloby je datována dnem 8. 4. 2023).6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl se svou žalobou zcela úspěšný, žalovaná je tedy povinna nahradit žalobci náklady, které v souvislosti s tímto řízením vynaložil. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále o částku 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o částku 300 Kč jako tři paušální náhrady nákladů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 o. s. ř., tedy o částku 252 Kč. Celkové náklady ve výši 2 252 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobci dle ustanovení § 149 o. s. ř. k rukám jeho zástupce. Lhůtu k plnění ve výroku I. i II. soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.