5 C 276/2023-9 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobou doručenou soudu dne 21.8.2023 se žalobce domáhal toho, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 53.500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 14.3.2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel se žalovanou dne 3.1.2023 smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které žalobce poskytl žalované částku 30.000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, a to do splatnosti poslední splátky úvěru celkem 21.000 Kč a v článku 8.1 smlouvy se zavázala v případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky uhradit jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaná byla v prodlení s úhradou pěti splátek (celková jednorázová sankce tak činí 2.500 Kč). Žalovaná až do dne rozhodnutí soudu neuhradila ničeho.2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu žalovaná podala odpor, ve kterém uvedla, že uzavřená smlouva je neplatná, protože žalobce nedodržel svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované, která se již v té době prokazatelně potýkala s finančními problémy. Dále žalobce nezohlednil platby, které žalovaná uskutečnila.3. K jednání, které soud nařídil na den 31.1.2024, a ke kterému byli oba účastníci řádně a včas s náležitým předstihem předvoláni, se žádný z nich nedostavil. Soud proto postupoval podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků, když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne 3.1.2023, jejím předmětem byl úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru s tím, že doba trvání úvěru byla sjednána na dobu 70 dní ode dne čerpání úvěru. V části smlouvy označené VIII. bod bodem 8.1. bylo ujednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky je povinna uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr v pěti stejných splátkách opakujících se každých čtrnáct dní. Tuto svou povinnost nesplnila a dle tvrzení žalobce neuhradila žádnou splátku. V části smlouvy označené 2.4. bylo výslovně deklarováno, že je úvěr poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb a v části smlouvy IX. odst. 9.2. písm. d) se konstatuje, že žalobce je oprávněn od smlouvy o úvěru odstoupit, pokud by žalovaná využila poskytnutý úvěr na financování potřeb nesouvisejících s její podnikatelskou činností. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalobce dne 3.1.2023 zaslal na její bankovní účet částku 30.000 Kč. Výzvou datovanou dnem 24.7.2023 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu.5. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud neposuzoval vztah mezi účastníky podle ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterých je poskytovatel úvěru při uzavření smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a to proto, že předmětem tohoto sporu není spotřebitelský úvěr, ale smlouva o podnikatelském úvěru uzavřená mezi žalobcem jako společností s ručením omezeným a žalovanou, která je ve smlouvě označena svým IČ a místem podnikání s výslovným konstatováním, že úvěr je poskytován na financování podnikatelských potřeb. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovanou dne 3.1.2023 smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které žalované poskytl úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pěti stejných splátkách opakujících se každých čtrnáct dní s tím, že za poskytnutou částku zaplatí poplatek ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru a doba trvání úvěru byla sjednána na 70 dní. Své povinnosti vyplývající pro ni ze smlouvy o podnikatelském úvěru žalovaná neplnila, proto je povinna zaplatit žalobci jí vyplacenou částku 30.000 Kč včetně poplatku a smluvní pokuty ve výši 2.500 Kč, neboť porušila své povinnosti a dostala se do prodlení s úhradou pěti splátek (sjednána smluvní pokuta za prodlení s úhradou jakékoliv splátky, tedy pětkrát 500 Kč). Protože žalovaná se dostala do prodlení s plněním svých povinností, náleží žalobci podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku také zákonný úrok z prodlení, a to za dobu od 14.3.2023 (splatnost celé částky nastala dne 13.3.2023) až do zaplacení ve výši 15 %.6. Pokud žalovaná ve svém odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu uváděla, že je smlouva neplatná, protože žalobce nedodržel svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost, což by evokovalo, že se domáhá posouzení uzavřené smlouvy jako spotřebitelského úvěru, a dále že nejsou zohledněny platby, které byly uskutečněny, potom jí vyplývala povinnost nejen tvrdit pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, ale také plnit důkazní povinnost. K jednání, při kterém by jí soud poskytl poučení, že je povinna tvrdit a prokázat svá tvrzení, se žalovaná nedostavila a jen z důvodu poučení soud není povinen jednání odročit (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.9.2009 sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Lze tedy uzavřít, že žalovaná řádně neprokázala, že by uzavřená smlouva měla charakter smlouvy spotřebitelské, když údaje v této smlouvě uvedené to ani nenaznačují a neprokázala (ani netvrdila), zda a jaké platby na splácení tohoto úvěru byly uskutečněny. Z tohoto důvodu nemohla být se svou obhajobou úspěšná.7. Žalobce byl se svou žalobou zcela úspěšný, a proto mu soud plně přiznal náhradu nákladů, které v souvislosti s tímto řízením vynaložil. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 2.140 Kč a náklady právního zastoupení, a to za tři úkony právní služby ve výši 3.260 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále tři paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 citované vyhlášky a 21% DPH dle § 137 o.s.ř. - celkem 15.062,80 Kč.8. Lhůtu k plnění ve výroku I. i II. soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. s tím, že náklady řízení podle výroku II. je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.