ECLI: ECLI:CZ:OSUO:2024:5.C.7.2019.1 Datum: 2024-12-12 Předmět: nahrazení projevu vůle žalovaného při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků Ustanovení: ["§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 11a z. č. 229/1991 Sb.", "§ 13 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 6 z. č. 503/2012 Sb."] ["pozemkový úřad""vydání věci""znalecký posudek"]
O co šlo: nahrazení projevu vůle žalovaného při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků (["§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 11a z. č. 229/1991 Sb.", "§ 13 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 6 z. č. 503/2012 Sb."])
1. Žalobou doručenou soudu 7. 1. 2019 se žalobkyně domáhaly nahrazení projevů vůle žalovaného uzavřít s oprávněnými osobami – žalobkyněmi smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě, a to pozemků nacházejících se v obci a Katastrálním území , adresa, , a to celkem 71 pozemků. Podanou žalobou se domáhaly uspokojení svých restitučních nároků vyplývajících z rozhodnutí pozemkového úřadu č. j. , Anonymizováno, který ke dni podání žaloby byl představován částkou , částka, . Žalobkyně v žalobě zdůraznily, že pozemky jejich matky – právní předchůdkyně byly vykupovány za účelem výstavby sídliště , adresa, , které bylo na odňatých pozemcích skutečně vybudováno. Při výkupu pozemků byl zdůrazňován vysoký společenský zájem na panelové výstavbě na jejich pozemcích. Právní předchůdce žalovaného i žalovaný sám postupovali při uspokojování restitučních nároků žalobkyň svévolně, liknavě a mnohdy i diskriminačně tak, že ani po více než 26 letech není restituční nárok žalobkyň řádně oceněn ani řádně vypořádán, a proto se musejí oprávněné osoby řádného vypořádání a ocenění svého restitučního nároku domáhat soudní cestou, tedy touto žalobou. Ke dni podání žaloby žalovaný stále vedl výši restitučního nároku žalobkyň v nesprávné výši, ačkoliv měl k dispozici vlastní znalecké posudky, kterými byly nevydané pozemky žalobkyň samotným znalcem žalovaného oceněny správně jako stavební parcely. Žalobkyně, ev. jejich matka byly vlastníky v rozhodnutí pozemkových úřadů specifikovaných nevydaných pozemků. Tyto pozemky nebyly původním vlastníkům vráceny z důvodu jejich zastavěnosti. Žalobkyně se až s odstupem mnoha let dověděly, že původní ocenění jejich restitučních nároků dle sdělení žalovaného je nesprávné. Během celé doby se nemohly řádně zúčastňovat veřejných soutěží na vydání náhradních pozemků, když měly k dispozici pouze nesprávné ocenění od žalovaného. Žalobkyně se staly dědičkami po zemřelé matce v roce 2017 a začaly se aktivně zajímat a řešit svůj restituční nárok po zemřelé matce. Za tímto účelem byly nuceny vlastním nákladem zajistit zejména správné ocenění svých restitučních nároků, dohledat dostatek důkazů o tom, že nevydané pozemky matky žalobkyň byly skutečně vykupovány za účelem výstavby, včetně snahy o zajištění správné výše evidence jejich restitučních nároků u žalovaného. Ke dni podání žaloby nebyly žalobkyně jako oprávněné osoby ze strany žalovaného řádně naturálně saturovány. Žalovaný nadále dlouhodobě při převodech státního majetku upřednostňuje třetí osoby před restituenty a majetek, který by měl primárně sloužit k uspokojování oprávněných osob dle zákona o půdě, převádí např. na obce nebo komerční nezemědělské subjekty. Žalobkyně se nemohou tak vůči žalovanému domoci převodu náhradních pozemků v rámci veřejných nabídek, a to také z toho důvodu, že žalovaný protiprávně snižuje výši jejich restitučního nároku. Žalobkyně č. 2 se v roce 2018 zúčastnila první veřejné nabídky a požádala o převod pozemku v , adresa, , neboť žalovaný žádné pozemky v , Anonymizováno, , odkud žalobkyně odvozuje svoje restituční nároky v této nabídce, nenabízel, a to přesto, že žalovaný disponuje velkým množstvím náhradních pozemků. V této veřejné nabídce bylo nabízeno 449 pozemků, z toho 65 pozemků typu svah a skála. Žalovaný přitom např. v Katastrálním území , adresa, , odkud žalobkyně odvozují svoje restituční nároky, stále spravuje pozemky, které jsou vypsány v žalobě. Ani jeden z pozemků zde uvedených žalovaný ve veřejné nabídce oprávněným osobám nenabízí.2. Podáním doručeným soudu 21. 10. 2019 žalobkyně soudu sdělily, že se převodu náhradních pozemků domáhají v dalších soudních řízeních v rámci celé České republiky (celkem 25) s tím, že u některých soudů již byly úspěšné a upřesnily, že v tomto soudním řízení budou uplatňovat svoje restituční nároky ze dvou rozhodnutí žalovaného, a to , Anonymizováno, , u něhož činí výši nároků úhrnem částku 3 426 000 Kč a , Anonymizováno, , u něhož činí výše nároků úhrnem částku 2 536 750 Kč (celkem 5 962 750 Kč). Podáním doručeným soudu 7. 7. 2022 vzaly žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně vyjmenovaných pozemkových parcel (19) a řízení v této části bylo usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 3. 8. 2022,, Anonymizováno, č. j. , spisová značka, zastaveno a toto usnesení nabylo právní moci 1. 9. 2022. Podáním doručeným soudu 14. 3. 2024 sdělily žalobkyně, že v případě nabytí právní moci rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , č. j. , spisová značka, ze dne 4. 12. 2023 bude činit zůstatek nároků žalobkyň u restitučních nároků v režimu ustanovení § 11a zákona o půdě u žalobkyně a) částku 1 642,34 Kč a u žalobkyně b) částku 21 220,40 Kč. Dále žalobkyně uvedly, že žalovaný vede v evidenci restituční nároky pro každou ze žalobkyň dle ustanovení § 18a zákona o půdě v rozsahu 260 016,50 Kč. Tato skutečnost vyplývá z přiloženého výpisu žalovaného ze dne 11. 3. 2024. Při jednání 12. 12. 2024 všichni účastníci učinili nesporným, že u pozemkových parcel, které žádají žalobkyně k vydání č. 555/4, 186/3, 359/29, 368/2 v obci a Katastrálním území , adresa, nejsou překážky převoditelnosti a shodli se také na cenách za tyto pozemkové parcely. Žalobce navrhl, aby tyto pozemkové parcely byly použity k uhrazení restitučního nároku žalobkyně a) , Jméno žalobkyně A, a ve zbývající části žalobkyně vzaly žalobu zpět, a to i ohledně dodatečně uplatněných nároků na náhradní pozemky.3. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok žalobkyň v rámci tohoto řízení neuznává, a to ani z části. Žalovaný nesmí uspokojovat nároky oprávněných osob jiným způsobem než formou vyhlášování veřejných nabídek. Žalovaný po vydání rozhodnutí o nároku žalobkyň, resp. jejich právní předchůdkyně v roce 2008 vyhlašoval veřejné nabídky, a to v takové kvalitě a kvantitě, že by nároky žalobkyň, pokud by se veřejných nabídek aktivně zúčastňovaly, mohly být uspokojeny v plném rozsahu. Samotná právní předchůdkyně žalobkyň paní , jméno FO, se nezúčastnila z počtu pro ni možných 35 kol veřejných nabídek ani jednoho kola, ani jedné veřejné nabídky. Žalobkyně a) se nezúčastnila ani jedné veřejné nabídky od nabytí nároku a žalobkyně b) se zúčastnila pouze jedné veřejné nabídky, a to až v roce 2018, a to na pozemek, jehož vyhlášková cena převyšuje nárok této žalobkyně, a proto byla přihláška neplatná. Žalovaný tedy dospěl k závěru, že žalobkyně nebyly dostatečně aktivní a žalovanému neposkytly k uspokojení svých nároků řádnou součinnost. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že nároky z rozhodnutí pozemkového úřadu činí celkem 7 229 750 Kč. S tím však žalovaný nesouhlasí. Nároky právní předchůdkyně žalobkyň činily z rozhodnutí pozemkového úřadu , Anonymizováno, celkem 127 447,20 Kč, z rozhodnutí 984/93/4 celkem 103 499,40 Kč a přímý nárok žalobkyň z rozhodnutí pozemkového úřadu , Anonymizováno, činil pro každou z žalobkyň 259 875 Kč. K tomu žalovaný dokládá seznam veřejných nabídek vyhlášených od 25. 6. 2021 do 10. 11. 2014.4. Soud vzal za prokázané tyto skutečnosti:Ze soudu předložených rozhodnutí pozemkových úřadů vzal soud za prokázané, že oprávněná osoba podle § 4 odst. 1 zákona o půdě, , jméno FO, byla původních vlastníkem pozemků, které přešly na Československý stát, zastoupený investorem pozemních staveb Hlavního města Prahy kupní smlouvou s tím, že , jméno FO, uplatnila svůj restituční nárok a pozemkový úřad shledal za prokázané, že kupní smlouva byla uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek a pozemky nelze vydat pro překážku zastavěnosti. Z posledně uvedeného rozhodnutí pozemkového úřadu vzal soud za prokázané, že bylo rozhodnuto, že každá ze žalobkyň není jako dědička po oprávněné osobě vlastníkem uvedeného pozemku (statek , Anonymizováno, ), když matka žalobkyň uzavřela kupní smlouvy v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, celý soubor hospodářských budov i pozemků ztratil svůj původní stavebně technický charakter, je součástí areálu sídliště , adresa, a nelze je vydat. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 26. 3. 2018, č. j. , spisová značka, má soud za prokázané, že každá ze žalobkyň nabyla v řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , zemřelé , datum, rovným dílem do podílového spoluvlastnictví, mj. restituční nárok z rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, a , AnonymizovánoZ přehledu nároků vedených žalovaným ke dni 26. 11. 2018 a ke dni 21. 2. 2019 ve vztahu k žalobkyni a) má soud za prokázané, že žalovaný k tomuto datu vedl u žalobkyně a) nárok z rozhodnutí , Anonymizováno, ve výši 63 723,60 Kč a z rozhodnutí , Anonymizováno, ve výši 51 749,70 Kč. Ve shodné výši vedl k tomuto dni nárok ve vztahu k žalobkyni b). V únoru 2019 došlo k úpravě restitučního nároku z rozhodnutí , Anonymizováno, , když žalovaný chybně vedl postoupení části tohoto nároku žalobkyň na jinou osobu. Ze sdělení Pozemkového fondu ČR ze dne 8. 12. 2008 bylo zjištěno, že , jméno FO, bylo sděleno, že byly oceněny a zaregistrovány pozemky ze dvou prvně uvedených rozhodnutí v Katastrálním území , adresa, s tím, že za nevydané pozemky přísluší dle zákona o půdě náhradní pozemky, příp. peněžitá n