7 C 24/2024-16 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 43 820,05 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Uvedl, že účastníky byla dne 28.3.2023 uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na jejím základě žalobce žalovanému poskytl 45 000 Kč a to způsobem uvedeným v čl. IV. odst. 4.2 smlouvy a žalovaný se je zavázal žalobci vrátit formou pravidelných měsíčních splátek po 1 947 Kč a to spolu s úrokem a poplatkem za doplňkovou službu podpora. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, ocitl se v prodlení se splátkou splatnou dne 15.8.2023. Žalovaný na svůj dluh neplnil, ani přes zaslané upomínky ze dne 20.8.2023 a 5.9.2023, za které žalobce účtuje na nákladech upomínání 1 000 Kč. Žalobce následně dne 21.1.2024 úvěr zesplatnil. Žalobce po žalovaném požaduje zaplacení jistiny 43 820,05 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 4 549,11 Kč, náklady upomínání 1 000 Kč a zákonné úroky z prodlení. Žalobce závěrem nad rámec uvedeného doplnil, že před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, kdy poukázal na přílohy smlouvy o úvěru.2. Soud návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevyhověl a věc byla předložena předsedovi senátu k rozhodnutí.3. Žalovaný se po celou dobu řízení k věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se ač řádně a včas předvolán nedostavil. Jelikož žalobce se z nařízeného jednání omluvil, bylo soudem jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti účastníků na základě předložených listinných důkazů.4. Z listiny označené jako Smlouva o poskytnutí spotřebitelském úvěru č. , hodnota, má soud za prokázané, že spolu žalobce s žalovaným dne 28.3.2023 uzavřeli smlouvu, kterou se žalobce zavázal poskytnou žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč, kdy na účet žalovaného bude poskytnuta částka 15 395 Kč s tím, že zůstatek celkově poskytnutého úvěru do částky 20 605 Kč bude započtena na zaplacení zůstatku spotřebitelského úvěru č. , hodnota, čerpaného v minulosti (bod IV/ 4.3 smlouvy) a část 9 000 Kč na náklady spojené s uzavřením smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou 72 měsíčních splátek po 1 947 Kč, zahrnující splátky jistiny, úroků (23,84% při RPSN 39,97%) a poplatků za doplňkovou službu podpora.5. Současně s úvěrovou smlouvou byla uzavřena mezi účastníky Smlouva o zřízení Doplňkové služby , Anonymizováno, (příloha č. 2), na kterou se zavázal žalovaný hradit poplatek spolu se splátkami úvěru (viz. výše), kdy celková cena této služby byla sjednána ve výši 55 224 Kč.6. Přílohu č. 1 smlouvy pak tvoří Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, podle které měl žalovaný udávaný příjem 78 689 Kč, při nákladech na bydlení 3 000 Kč, pravidelných finančních nákladech 1 500 Kč a sázkách 368 Kč s tím, že finanční zůstatek měsíčně činí 66 674 Kč. Žalobcem byl hodnocen jako úvěrovatelný, kdy dle dostupných registrů SOLUS a RZE aj. byl žalovaný bez záznamu. V rubrice soupis pravidelných a jednorázových finančních závazků spotřebitele bez záznamu. Nejvyšší vzdělání žadatele nebylo zjištěno, v kolonce jméno zaměstnavatele bylo uvedeno, že spotřebitel podniká.7. Smlouva byla uzavřena pomocí elektronických prostředků na dálku, kdy dne 28.3.2023 byla z účtu žalovaného provedena verifikační platba 1 Kč (potvrzení).8. Dle potvrzení o platbě došlo dne 28.3.2023 k výplatě části úvěru ve výši 20 605 Kč na účet č. , hodnota, s VS , var. symbol, a dne 28.3.2023 k výplatě 15 395 Kč na účet žalovaného.9. Podle předsmluvních informací byly žalovanému poskytnuty informace o spotřebitelském úvěru. Citovaná listina obsahovala splátkový kalendář – podle tohoto činila celková výše splátky 1 947 Kč počínaje 15.4.2023 a konče 15.3.2029, kdy z prvých splátek většina připadla na úhradu úroků a vždy fixní část 767 Kč na úhradu služby podpora. Po uhrazení prvních čtyřech splátek tak na jistině činil dluh 43 820 Kč.10. Upomínkou č. 1 ze dne 20.8.2023, upomínkou č. 2 ze dne 5.9.2023 a dopisem ze dne 21.1.2024 vč. podacích lístků žalobce doložil, že žalovaného upomínal o úhradu dluhu a že úvěr zesplatnil.11. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že vůči žalovanému bylo pod sp.zn. , spisová značka, u Krajského soudu v , adresa, , pobočka , adresa, vedeno insolvenční řízení, kdy unesením insolvenčního soudu ze dne 27.7.2020 bylo vzato na vědomí splnění oddlužení a dlužník byl osvobozen od placení dosud neuspokojených pohledávek.12. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:13. Dne 28.3.2023 spolu žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě se žalobce zavázal žalovanému poskytl 45 000 Kč a žalovaný se mu je zavázal vrátit formou 72 měsíčních splátek po 1 180 Kč a to spolu s úrokem 23,84%, při RPSN 39,97 %. Jistina a úrok tak činila celkem 84 960 Kč. Vedle toho byla mezi účastníky dále uzavřena doplňková služba , Anonymizováno, , kdy platby za doplňkovou službu, ve výši 767 Kč, byly spatné společně se splátkami úvěru a s těmito tak činila celková měsíční splátka 1 947 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, ocitl se v prodlení se splátkou splatnou dne 15.8.2023. Na jistině tak činil dluh 43 820 Kč. Pouze část úvěru ve výši 15 395 Kč byla žalovanému poskytnuta na jeho bankovní účet – zbylá část prostředků byla užita (započtena) na zaplacení zůstatku předchozího spotřebitelského úvěru ve výši 20 605 Kč a část 9 000 Kč na náklady spojené s uzavřením smlouvy. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, žalobce úvěr zesplatnil. Žalovaný uhradil prvé čtyři splátky, tj. 7 788 Kč.14. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZSÚ).15. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se jedná o neplatnost absolutní a soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy řádně posoudil a zhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Uvedené vyplývá z ust. § 588 věty první o. z., judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) či judikatury Ústavního soudu (např. Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), jakož i ze směrnic Evropského parlamentu a Rady a konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (ke konkrétním směrnicím a rozhodnutím viz odůvodnění shora uvedených rozhodnutí).19. Soud má za to, že žalobce při uzavírání smlouvy s žalovaným dostatečně neprověřil úvěruschopnost žalovaného řádně, respektive z provedeného prověření vyvodil nesprávné závěry. Z žalobcem předložené úvěrové smlouvy je zřejmé tzv. řetězení úvěrových smluv, když v tomto řízení projednávaná úvěrová smlouva byla uzavřena též za účelem úhrady předchozího dluhu z úvěrové smlouvy uzavřené s žalobcem. Tedy žalobce uzavřel s žalovaným minimálně dvě úvěrové smlouvy, z nichž jedna byla uzavřena za účelem úhrady předchozího úvěru.