CS · EN DE FR brzy

7 C 44/2024-24 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

ECLI: ECLI:CZ:OSUO:2024:7.C.44.2024.1
Datum: 2024-11-26
Předmět: osvojení zletilého
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 852 z. č. 418/2011 Sb.", "§ 1 z. č. 292/2013 Sb."]
["osvojení""osvojení zletilého""výživné"]
O co šlo: osvojení zletilého (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 852 z. č. 418/2011 Sb.", "§ 1 z. č. 292/2013 Sb."])
1. Osvojitel podal návrh na osvojení zletilého , jméno FO, , který je synem jeho manželky , Jméno osvojitele B, . Uvedl, že manželství s , Jméno osvojitele B, uzavřel dne 23.9.2000 a toto manželství trvá. S manželkou se o osvojence společně starali od doby, kdy mu byl třičtvrtě rok. Po třech letech od sňatku zažádali o změnu jeho příjmení na , jméno FO, , otec s tímto nesouhlasil a o změně příjmení rozhodl opatrovnický soud. Tehdy také proběhl jediný fyzický kontakt mezi osvojencem a jeho otcem, otec se omezil pouze na hrazení výživného. Navrhovatel bral osvojence jako svého syna. Navrhovatel má s manželkou dceru , Anonymizováno, a tuto vychovávali spolu s osvojencem. Osvojenec má stále bydliště společné s navrhovatelem a jeho manželkou.2. Osvojenec se k návrhu osvojitele připojil.3. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:4. Z rodného listu osvojence a výpisu z centrální evidence obyvatel má soud za zjištěné, že osvojenec je synem , Jméno osvojitele B, , rozené , rodné přijmení, , nar. , Datum narození osvojitele B, , nar. , datum, . Osvojenec je svobodný, má jedno nezl. dítě , Jméno osvojence B, , nar. , Datum narození osvojence B, .5. Z oddacího listu a výpisu z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že osvojitel a , Jméno osvojitele B, , roz. , Anonymizováno, , uzavřeli manželství dne 23.9.2000.6. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 14.8.2002, č.j. , spisová značka, byl udělen souhlas matce k podání žádosti o změnu příjmení nezl. , jméno FO, na , jméno FO, .7. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 10.9.2024, č.j. , spisová značka, , byla nezletilé dceři , jméno FO, pro řízení o osvojení zletilého jmenována opatrovníkem , Jméno opatrovnice, , která je oprávněna nezletilou zastupovat a udělit za ni souhlas s osvojením.8. Z účastnických výpovědí osvojitele i osvojence má soud za prokázané, že jejich vztahy jsou dobré, považují se za rodinu. Osvojitel vychovával osvojence od zhruba od jeho třičtvrtě roku, a to jako vlastního syna. Společně s manželkou vychovávali rovněž společnou dceru, přičemž vztah mezi dcerou a osvojencem byl jako sourozenecký. Po celou dobu bydleli a stále bydlí v jedné domácnosti, vzájemně si vypomáhají. Osvojenec bere osvojitele jako svého otce, vždy mu pomáhal od dětských let. S matričním otcem se při jednání soudu vidí poprvé v životě. Žije společně v domácnosti s osvojitelem, svou matkou, svou partnerkou a nezl. dcerou. K dceři osvojence má osvojitel vztah jako děda a vnouče. Výborný vztah mezi osvojitelem a osvojencem potvrdila ve své účastnické výpovědi i manželka osvojitele, která s osvojením svého syna svým manželem souhlasila.9. Z výpovědi otce osvojence , jméno FO, soud zjistil, že osvojence viděl pouze jedenkrát v životě, kdy mu byli asi tři roky, omezil se na placení výživného, potvrdil, co uvedli ostatní účastníci řízení, s osvojením souhlasí.10. Opatrovnice nezletilého dítěte osvojence udělila za nezletilou , jméno FO, souhlas s osvojením.11. Soud vzal za prokázané, že osvojenec žil od útlého věku ve společné domácnosti tvořené matkou a osvojitelem, který se o něho staral jako o vlastního, vychovával ho, pečoval o něho a mezi oběma se vytvořila pevná vazba jako mezi rodičem a dítětem.12. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, v platném znění (dále o.z.).13. Podle § 846 o.z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle § 847 odst. 1 o.z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů (§847 odst. 2 o.z.).14. O osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, a k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen (§ 796 odst. 2 o.z.).15. Podle § 852 osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.16. Po shora uvedeném skutkovém zjištění dospěl soud k závěru, že v projednávané věci byl prokázán důvod osvojení dle § 847 odst. 1 písm. c) o. z. Osvojitel pečoval o osvojence jako o vlastního, a to dlouhodobě, již od dětského věku, a v takovém rozsahu, jako by vykonával rodičovskou odpovědnost k vlastnímu dítěti. Vzhledem k tomu, že se osvojitel stal i manželem matky osvojovaného, osvojenec vyrůstal v rodině složené z pokrevního rodiče a jeho manžela, je dán i důvod osvojení uvedený v citovaném ustanovení pod písmenem d). Zároveň soud neshledal, že by dané osvojení bylo v rozporu s dobrými mravy (§ 846 o.z.). Vhledem k tomu, že osvojenec je zletilý, práva a povinnosti vyplývající z § 856 o.z. již jeho rodičům nesvědčí a ti tedy nejsou oprávněni podmiňovat osvojení svým souhlasem. Matka osvojence, která je rovněž manželkou osvojitele, nicméně s osvojením souhlasila. Proti osvojení nic nenamítal ani otec osvojence, na jehož straně soud neshledal žádné odůvodněné zájmy, které by osvojení bránily (§ 847 odst. 2 o.z.). Soud má tedy za to, že bylo vyhověno všem požadavkům, které zákon vyžaduje pro osvojení, které je obdobou osvojení zletilého, a proto návrhu vyhověl a rozhodl, že , Jméno osvojence A, je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem , jméno FO, , který bude v knize narození zapsán jako otec osvojence namísto pokrevního otce , jméno FO, .17. Vzhledem k tomu, že dcera, která se osvojenci narodila před jeho osvojením osvojitelem, dala souhlas s tímto osvojením, má toto osvojení právní následky i pro ni (§ 852 o.z.).18. Výrok o náhradě nákladů soudního řízení soud učinil s ohledem na § 142 o.s.ř. za užití § 1 odst. 3 z.ř.s., kdy řízení o osvojení lze zahájit pouze na návrh, a platí tedy, že povinnost k náhradě nákladů řízení má ten, kdo měl ve věci plný úspěch. Postoj všech účastníků byl však plně v souladu s výsledkem řízení, je tudíž přiměřené, vzhledem k tomu, že návrhu bylo vyhověno, aby si každý z účastníků nesl své náklady řízení sám.
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.