12 C 35/2025-28 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 12. 2024 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 12 746 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 13. 10. 2023 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 700 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 20 322 Kč s příslušenstvím do 29. 1. 2024. Právní předchůdce žalobce prověřil před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Mezi žalobcem a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila hodnota pohledávky 17 991 Kč a skládala se z neplacené jistiny ve výši 11 600 Kč, nesplaceného úroku ve výši 3 622 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 669 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 100 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný uhradil 1 000 Kč. Výše nesplacené jistiny tak činí ke dni podání žaloby 10 600 Kč. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud jednal ve věci v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se k jednání nedostavil, svou neúčast neomluvil ani nežádal o odročení jednání. Zást. žalobce svou neúčast omluvil, o odročení jednání nepožádal (§ 101 odst. 3 z.č. 99/1963 Sb., občanský soud řád – dále o.s.ř.).4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce spol. , právnická osoba, a žalovaným dne 13. 10. 2023. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč s datem splatnosti do 12. 11. 2023. celkem měl žalovaný zaplatit částku 6 035 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 251,85 %, RPSN činila 886,5 %. Z dodatku č. 10 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že smlouva o úvěru byla účastníky změněna tak, že datum splatnosti je 29. 1. 2024. RPSN za celý úvěr činí 1 074,10 Kč. Tento dodatek nabývá platnosti dnem podpisu, účinnosti pak okamžikem, kdy žalovaný uhradí právnímu předchůdci žalobce částku 2 772 Kč. Z předložených potvrzení o provedených transakcích soud zjistil, že žalovaný postupně vyčerpal úvěr v celkové výši 16 700 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 11. 2023 a jejích dodatků bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 15. 8. 2024. žalovanému byla odeslána předžalobní výzva ze dne 17. 10. 2024 (zjištěno z výzvy a podacího lístku).5. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru ve znění žalobcem tvrzeném, tuto skutečnost žalobce v řízení náležitě prokázal. Soud však při posuzování nároků ze smlouvy o úvěru z úřední povinnosti zjišťuje, zda poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele (přiměřeně srov. též nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Žalobce nijak neprokázal, zda a jak jeho právní předchůdce prověřoval úvěruschopnost žalovaného.8. Dle § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Dle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud je dle ust. § 118a o.s.ř. povinen vyzvat účastníka k doplnění tvrzení a důkazů, avšak takové poučení účastníku poskytne pouze při jednání. Žalobce se z ústního jednání omluvil, znemožnil proto soudu, aby mu poskytl potřebná poučení za účelem unesení břemene tvrzení a důkazního. (k tomu viz například Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).9. S ohledem na to, že žalobce řádně neprokázal, že jeho právní předchůdce náležitě prověřil úvěruschopnost žalovaného, soudu nezbylo, než smlouvu o úvěru hodnotit v souladu s ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou právě z toho důvodu, že právní předchůdce žalobce nesplnil své povinnosti poskytovatele úvěru a před uzavřením smlouvy neposuzoval schopnost žalovaného úvěr splácet. V souladu s ust. § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru proto byl žalovaný povinen vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. Jistina úvěru činila 16 700 Kč, ke dni podání žaloby činila 10 600 Kč, soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 10 600 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou této částky v prodlení. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru byla žaloba ve zbývající části zamítnuta.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný ze 60 %, žalovaný z 40 %, žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 20 % nákladů žalobce. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů na právní zastoupení. Dle § 14b odst. 1 cit. vyhlášky za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce 300,- Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu se základním skutkovým a právním rozborem – celkem za tři úkony právní služby 900,- Kč. Dále bylo zást. žalobce přiznáno 300,- Kč (3x náhrada paušálních nákladů po 100,- Kč) dle § 14b) odst. 5 písm.a) cit.vyhlášky. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty náleží mu náhrada uvedené daně ve výši 252 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2 252 Kč, část náležející žalobci ve výši 20 % nákladů řízení žalobce proto činí 450,40 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.