18 C 18/2025-30 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 18 000 Kč s příslušenstvím s tím, že byla žalovaná ve dnech 3.8.2023, 10.8.2023, 12.8.2023, 31.8.2023, 8.10.2023 a 16.11.2023 převezena do záchytné stanice žalobkyně, kam byla umístěna ze zákonných důvodů. Na nákladech v souvislosti s poskytnutím záchytné služby žalované přitom žalobkyně následně vyúčtovala celkem 18 000 kč (6 x 3000 Kč). Žalovaná pak tento svůj dluh vůči žalobkyni uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit do 8 dnů od uznání. Žalovaná však žalobkyni i přes písemné urgence ničeho neuhradila, žalobkyně se tak po ní domáhá zaplacení tohoto uznaného dluhu spolu s příslušným úrokem z prodlení.2. Žalovaná se ve vědci po celou dobu řízení nevyjádřila.3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).4. Z předložených listin soud zjistil následující:5. Z kalkulace ceny záchytné stanice vyplývá, že náklady na 1 den záchytu na záchytné stanici dosahovaly od 1.7.2022 částky 3 000 Kč.6. Z jednotlivých potvrzení o poskytnutí záchytu má soud za prokázané, že ve dnech 3.8.-4.8.2023, 10.8.2023, 12.8.2023, 31.8.2023, 8.10.2023 – 9.10.2023, resp. 16.11.-17.11.2023 byla žalovaná umístěna na protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, kdy jí byla naměřena dechovým analyzátorem hladina alkoholu v dechu žalované 2,5 promile při prvním pobytu, resp. 2,15 promile při druhém pobytu, resp. 2,39 promile u třetího záchytu, resp. 1,07 promile u čtvrtého záchytu, resp. 2,57 promile u pátého záchytu, resp. 2,6 promile u šestého záchytu) - při každém záchytu jí tak byla diagnostikována akutní intoxikace a škodlivé použití v rámci poruch způsobených alkoholem.7. Dle jednotlivých osobních účtů klienta žalovaná dne 4.8.2023, 10.8.2023 uznala co do důvodu (pobyt v záchytné stanici VNO od 3.8.2023 do 4.8.2023, resp. 10.8.2023, resp. 12.8.2023, resp. 31.8.2023, resp. 9.10.2023, resp. 17.11.2023) a výše (3 000 Kč/záchyt) náklady za její záchyt v záchytné stanici ve specifikovaných dnech, přičemž se je zavázala uhradit do 8 dnů od uznání.8. Podle výzvy k zaplacení z čl. 9 a příslušného podacího archu zaslala žalobkyně žalované dne 7.2.2024 předžalobní výzvu k úhradě uznaných nákladů za záchyt ve dnech 4.8.2023, 10.8.2023, 12.8.2023 a 13.8.2023.9. Dle výzvy k zaplacení z čl. 11 p.v. a příslušného podacího archu zaslala žalobkyně žalované dne 5.3.2024 předžalobní výzvu k úhradě uznaných nákladů za záchyt dne 19.2.2024.10. Podle výzvy k zaplacení z čl. 14. a příslušného podacího archu zaslala žalobkyně žalované dne 29.2.2024 předžalobní výzvu k úhradě uznaných nákladů za záchyt dne 17.11.2023.11. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav:12. Ve dnech 3.8.-4.8.2023, 10.8.2023, 12.8.2023, 31.8.2023, 8.10.2023 – 9.10.2023, resp. 16.11.-17.11.2023 byla žalovaná umístěna na protialkoholní záchytné stanici žalobkyně. Vždy jí byla diagnostikována akutní intoxikace a škodlivé použití v rámci poruch způsobených alkoholem, když bylo naměřena dechovým analyzátorem hladina alkoholu v dechu žalované 2,5 promile při prvním pobytu, resp. 2,15 promile při druhém pobytu, resp. 2,39 promile u třetího záchytu, resp. 1,07 promile u čtvrtého záchytu, resp. 2,57 promile u pátého záchytu, resp. 2,6 promile u šestého záchytu).13. Žalovaná dne 4.8.2023, 10.8.2023,12.8.2023, 31.8.2023, 9.10.2023 a 17.11.2023 uznala co do důvodu (pobyt v záchytné stanici VNO od 3.8.2023 do 4.8.2023, resp. 10.8.2023, resp. 12.8.2023, resp. 31.8.2023, resp. 9.10.2023, resp. 17.11.2023) a výše (3 000 Kč/záchyt) náklady za její pobyt na záchytné stanici žalobkyně, přičemž se je zavázala uhradit je do 8 dnů od jejich uznání.14. Následně žalobkyně žalované zaslala ve dnech 7.2.2024, 5.3.2024 a 29.2.2024 předžalobní upomínky k úhradě shora specifikovaných nákladů za její umístění na záchytné stanici žalobkyně.15. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 373/2011, o specifických zdravotních službách (dále ZSZS) a o.z.16. Ust. § 2053 o.z. uvádí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.17. Dle § 89a odst. 1 -3 ZSZS je protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Záchytná služba se poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen "záchytná stanice"). Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací.18. Ust. § 89b ZSZS stanoví, že osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.19. Podle § 89e odst. 1 ZSZS prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.20. Na základě těchto zákonných ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla ve dnech 3.8.-4.8.2023, 10.8.2023, 12.8.2023, 31.8.2023, 8.10.2023 – 9.10.2023, resp. 16.11.-17.11.2023 umístěna v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, přičemž u ní byla rovněž prokázána přítomnost alkoholu. Dle názoru soudu pak žalovaná dluh za náklady v souvislosti s těmito jejími pobyty platně a účinně uznala co do důvodu i výše (po 3 000 Kč za pobyt). Je zde tedy dána vyvratitelná práv domněnka, že dané dluhy ke dni uznání trvaly, přičemž tato domněnka nebyla v průběhu soudního řízení vyvrácena. Nadto pak žalovaná dané dluhy žalobkyni neuhradila řádně a včas, žalobkyně má tedy právo rovněž na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., plynoucí z jednotlivých dluhů vždy od následujícího dne po uplynutí stanovené 8denní lhůty k úhradě uznaného dluhu. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I).21. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud jí proto přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 1 000 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 1 000 Kč za 5 úkonů (převzetí věci, žaloba, 3x předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 5 úkonů ve věci po 100 Kč, celkem 500 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21 % tedy o 315 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobkyni přiznal náklady v celkové výši 2 815 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně (výrok II).22. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.