12 C 39/2017-159 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. V první řadě okresní soud uvádí, že přes námitku podjatosti soudkyně, kterou žalovaní vznesli u jednání dne 24. 3. 2021, byl okresní soud oprávněn o věci jednat a věc rozhodnout s odkazem na ustanovení § 15b odst. 2 o.s.ř. Námitka podjatosti nebyla uplatněna včas a není důvodná. Účastníky řízení a právního zástupce žalovaných neznám, právního zástupce žalobkyně znám ze soudních jednání. Nemám zájem na výsledku tohoto řízení a nejsou mi známy žádné skutečnosti, pro které bych měla být podjatá a vyloučená z projednávání věci.2. Okresní soud v této věci považuje za nezbytné zdůraznit, že řízení bylo zahájeno dne 14. 6. 2017, první jednání proběhlo dne 25. 10. 2017 a účastníci se dohodli na mimosoudním řešení a na uzavření mimosoudní dohody ve lhůtě do dvou měsíců. U jednání dne 2. 10. 2018 účastníci potvrdili, že jsou připraveni uzavřít smír a dokonce vytýčili základní body budoucí dohody s tím, že návrh smíru bude soudu zaslán ve lhůtě do 15. 11. 2018. Nestalo se tak. U jednání dne 15. 4. 2019 účastníci navrhli postup podle § 110 o.s.ř., řízení bylo přerušeno s tím, že účastníci budou jednat na místě samém s geometrem. Ani tentokrát se účastníci nedohodli, a to možná i s ohledem na výsledek řízení, které bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp.zn. , Anonymizováno, (určení vlastnického práva vydržením) a které pro žalované skončilo neúspěchem. Na návrh žalobkyně bylo v řízení pokračováno (usnesení ze dne 21. 10. 2019). Další jednání bylo nařízeno na den 15. 4. 2020 a vzhledem k pandemické situaci spojené s Covid-19 bylo toto jednání odročeno. Dne 4. 8. 2020 se konalo jednání na místě samém, při kterém byly dohodnuty body dohody, nicméně i toto jednání bylo ukončeno neúspěšně a dohoda nebyla uzavřena. Po tomto datu již byly činěny intenzivní kroky za účelem rozhodnutí věci. Pokud nyní žalovaní nekorektně napadají délku řízení, lze ze spisu doložit tvrzený počáteční zájem účastníků na mimosoudním řešení věci.3. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 6. 2017 domáhá proti žalovaným č. , hodnota, a č. , hodnota, určení svého vlastnického práva k pozemku p.č. , Anonymizováno, o výměře 15 m2 nacházejícího se v katastrálním území , adresa, , který vznikl oddělením od pozemku p.č. , Anonymizováno, na základě geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, ze dne 29. 3. 2017. Skutkově tvrdí, že nabyla vlastnické právo k nemovitým věcem zapsaným na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, darovací smlouvou ze dne 3. 5. 1993, jejíž součástí byl geometrický plán , tituly před jménem, , adresa, ze dne 14. 12. 1992. Z tohoto je patrné, že hranice mezi pozemky p.č. , Anonymizováno, (ve vlastnictví jejích právních předchůdců – dárců) a p.č. , Anonymizováno, (nyní ve spoluvlastnictví žalovaných) není napojena na roh stavby rodinného domu situovaného na pozemku p.č. st. , Anonymizováno, , ale mezi pozemkem p.č. st. , Anonymizováno, a pozemkem p.č. , Anonymizováno, existuje „ulička“, která tvoří přirozený , rodné přijmení, kolem domu žalobkyně č.p. , Anonymizováno, a navazuje na další pozemky. V roce 1997 byla postavena zídka na pozemku p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, v tzv. „uličce“, v roce 1998 byla položena zámková dlažba na části pozemku p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, , která navazuje na zídku, na které je postaven plot s drátěným pletivem, který vede mezi pozemky p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, . Z druhé strany na tuto zídku navazuje dřevěný laťkový plot mezi pozemky p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, . Ani žalovaní, ani jejich právní předchůdci nebránili ani těmto pracím, ani užívání „uličky“. V roce 2015 se dozvěděla o digitalizaci a 19. 8. 2015 podala žádost o prošetření hranice pozemků p.č. , Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, . Dozvěděla se, že v geometrickém plánu č. , hodnota, není uvedena vzdálenost mezi hranicí pozemku p.č. , Anonymizováno, a p.č. st. , Anonymizováno, , lomové body nelze určit číselně s dostatečnou přesností danou katastrální vyhláškou a tedy nelze číselně určit vzdálenost hranice k zastavěné části pozemku p.č. st. , Anonymizováno, a pozemku p.č. , Anonymizováno, , tedy šířku „uličky“. S žalovanými se nedohodla na tzv. souhlasném prohlášení o shodě na průběh hranice, naopak dne 31. 10. 2015 žalovaní posunuli svůj dřevěný laťkový plot z původní hranice mezi pozemky p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, do pozemku p.č. , Anonymizováno, v jejím vlastnictví, čímž došlo k zabrání části jejího pozemku. Dále dne 20. 6. 2016 žalovaní požádali o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby oplocení a druhá část oplocení na pozemku p.č. , Anonymizováno, má být umístěna 20 cm od hranice s pozemkem p.č. , Anonymizováno, a p.č. st. , Anonymizováno, . Tím by došlo k neoprávněnému zásahu do jejího vlastnického práva a byl by jí zamezen přístup na část pozemku p.č. , Anonymizováno, i na pozemek p.č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je její rodinný dům, i k zamezení přístupu k domu „uličkou“. Podle žalobkyně došlo k vydržení pozemku p.č. , Anonymizováno, , který v pokojném stavu a nepřetržitě užívá od roku 1993 a na poctivou držbu lze započíst i dobu řádné a poctivé držby jejích předchůdců. Pokud se týká opravy chyb v katastrálním operátu, tak toto rozhodnutí nemá hmotněprávní, ale pouze evidenční účinky, kdy neřeší, kdo je vlastníkem určité nemovitosti, ale pouze to, kdo bude v katastru nemovitostí evidován.4. Žalovaní se k žalobě vyjádřili dne 24. 10. 2017 tak, že nikdy nevyslovili souhlas s geometrickým plánem , tituly před jménem, , jméno FO, , byli striktně proti výstavbě zídky. Stanovení vydržení vlastnického práva by bylo v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyně aktivně fyzicky napadala matku žalovaného č. , hodnota, . Pozemky p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, jsou totožné velikosti a tvaru, není zde žádný úskok, výseč či cokoliv podobného. Odkazují na náčrt na vytyčení hranic pozemků ze dne 28. 6. 1997, který rovněž vyhotovila , tituly před jménem, , jméno FO, , ve kterém se hranice domu žalobkyně prokazatelně dotýká hrany pozemku žalovaných p.č. , Anonymizováno, . Tyto dokumenty žalobkyně i právní předchůdci drželi a nemohli být v dobré víře. Geometrický plán , tituly před jménem, , jméno FO, je nezákonně zpracovaný a na jeho základě není možné rozhodnout o určení vlastnického práva.5. U jednání dne 25. 10. 2017 žalobkyně doplnila, že mezi pozemky p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, původně oplocení nebylo, až v roce 1997 byla postavena betonová zídka. Žalovaní uvedli, že stranu, která sousedí s pozemkem p.č. , Anonymizováno, , mají zaplocenou od roku 2004 až 2005, plot si posunuli v roce 2015, neboť začaly neshody se sousedy. Podle žalobkyně byl tento plot postaven už v roce 2003. Bylo konstatováno, že zídka a oplocení nesledují hranici p.č. , Anonymizováno, (na geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, vyznačeno červeně), ale ve skutečnosti jsou postaveny ještě hlouběji do pozemku p.č. , Anonymizováno, . U jednání dne 5. 10. 2020 žalobkyně uvedla, že se nedomáhá vydržení celé části pozemku až k zídce a k plotu, ale pouze té části, která byla zaměřena v geometrickém plánu, který byl přiložen k žalobě (pozn. soudu: geometrický plán , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, ).6. Na místě samém okresní soud zjistil, že od příjezdové komunikace vede branka a chodník, který vyúsťuje na plochu se zámkovou dlažbou, toto prostranství se zámkovou dlažbou je společné pro dům, který je při pohledu vlevo a který je v současné době ve vlastnictví sestry žalobkyně, a pro dům žalobkyně při pohledu vpravo. Naproti od vstupu sousedí pozemek žalovaných, mezi pozemky (p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, je drátěný plot, který ve spodní části přiléhá k prostranství se zámkovou dlažbou a v těchto místech je na plotě neprůhledná fólie. V části prostoru se zámkovou dlažbou je umístěna betonová zídka, která sousední pozemky odděluje a plní funkci zpevnění přilehlého pozemku ve vlastnictví žalovaných, který je nepoměrně vyšší než pozemek ve vlastnictví žalobkyně a prostor se zámkovou dlažbou (viz také č.l. 28 – fotografie č. , hodnota, , č.l. 30 – fotografie č. , hodnota, , č.l. 31 – fotografie č. , hodnota, , č.l. 32, č.l. 113, č.l. 114, č.l. 115, č.l. 123 a č.l. 129). Na označených fotografiích je vidět, že betonová zídka byla ukončena a navazoval na ni dřevěný laťkový plot, který odděloval pozemky v místě, které žalobkyně označuje tzv. „uličkou“. Tento plot byl den před jednáním na místě samém žalovanými odstraněn. Ještě v terénu bylo vidět díry, kde byly ukotveny kovové sloupky plotu. I v místech, kde byl umístěn tento dřevěný laťkový plot, se pozemek p.č. , Anonymizováno, svažuje směrem k pozemku žalobkyně p.č. , Anonymizováno, . Tento plot končil u kůlny, která je ve vlastnictví žalovaných, a tato tzv. „ulička“ končí dřevěnou brankou na pozemku žalobkyně (č.l. 28 – fotografie č. , hodnota, , č.l. 29, č.l. 30, č.l. 32, č