19 C 134/2023-24 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhá zrušení vyživovací povinnosti vůči žalovanému, který je jejím synem. Naposledy o výživném žalobkyně jako matky žalovaného bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, – pobočka ve Valašském , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , kdy žalobkyni bylo stanoveno výživné ve výši , částka, měsíčně. Žalobkyně v návrhu uvádí, že není v kontaktu s žalovaným, nyní je ve výkonu trestu odnětí svobody pro neplacení výživného. Pokud má informace o žalovaném, tak tento byl propuštěn z ústavní výchovy, měl se hlásit na úřadu práce či pobírat sociální dávky. Má za to, že její vyživovací povinnost k žalovanému zanikla nejpozději dnem , datum, , když žalovaný nabyl zletilosti dne , datum, a v ústavu ve , Anonymizováno, byl až do , datum, . Následně tedy ode dne , datum, by měl být již schopen sám se živit, popřípadě pobírat sociální dávky, které zajistí jeho obživu, proto navrhuje, aby k tomuto datu byla její vyživovací povinnost vůči žalovanému zrušena.2. Účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů obsažených ve spise ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř.3. Žalovaný se k věci vůbec nevyjádřil.4. Z listinných důkazů obsažených ve spise soud zjistil, že naposledy bylo o výživném žalovaného rozhodováno rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, – pobočka ve Valašském , adresa, ze dne , datum, ve věci , spisová značka, , a to rozsudkem č. l. 301, kdy bylo rozhodnuto o ústavní výchově tehdy nezletilého žalovaného a dále mimo jiné o povinnosti žalobkyně hradit na jeho výživu částku , částka, měsíčně. Ze zprávy města , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný se stal zletilým dne , datum, . Dne , datum, si převzal osobní věci ve Středisku výchovné péče, když v předcházejícím období od , datum, byl souvisle na útěku. Dle sdělení jeho prababičky bydlel v té době u známého v , adresa, a pracoval brigádně. Ze zprávy Úřadu práce ČR, Krajská pobočka ve , adresa, , soud dále zjistil, že žalovaný byl v evidenci uchazečů o zaměstnání od , datum, do , datum, , když z evidence uchazečů byl sankčně vyřazen pro nedostavení se na úřad práce ve stanoveném termínu. Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení v Kroměříži pak soud dále zjistil, že žalovaný není v současnosti evidován jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná.5. Soud návrh žalobkyně posoudil ve smyslu ustanovení § 911 občanského zákoníku, podle něhož výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Soud přitom dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Z listinných důkazů obsažených ve spise bylo zjištěno, že žalovaný již není osobou, která není schopna se sama živit, nepřipravuje se na budoucí povolání, dne , datum, nabyl plné zletilosti, již není v péči ani Střediska výchovné péče, kde od ledna 2021 nepobývá. Jak vyplynulo zejména ze zprávy úřadu práce, přihlásil se do evidence uchazečů o zaměstnání dne , datum, , z něhož byl po měsíci sankčně vyřazen. Soud má tedy prokázáno, že žalovaný je již osobou schopnou sám se živit a proto vyživovací povinnost žalobkyně vůči němu již zanikla. Za této situace soud návrhu zcela vyhověl a rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti žalobkyně vůči žalovanému, a to v souladu s žalobním návrhem ke dni , datum, .6. Žalobkyni, která ve věci má z procesního hlediska plný úspěch, prokazatelně náklady řízení nevznikly, když řízení o výživném je ze zákona osvobozeno od placení soudních poplatků. Soud proto dále rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.