118 C 10/2023-40 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí
ECLI: ECLI:CZ:OSVS:2024:118.C.10.2023.1 Datum: 2024-02-21 Předmět: o zaplacení částky 36 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 115a z. č. null/null Sb.", "§ 101 z. č. null/null Sb.", "§ 2390 z. č. null/null Sb.", "§ 1968 z. č. null/null Sb.", "§ 1970 z. č. null/null Sb.", "§ 142 z. č. null/null Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/199 ["smlouva o zápůjčce"]
O co šlo: o zaplacení částky 36 000 Kč s příslušenstvím (["§ 115a z. č. null/null Sb.", "§ 101 z. č. null/null Sb.", "§ 2390 z. č. null/null Sb.", "§ 1968 z. č. null/null Sb.", "§ 1970 z. č. null/null Sb.", "§ 142 z. )
1. Žalobce se v řízení domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci částku 36 000 Kč s příslušenstvím, kterou byl žalovaný povinen zaplatit z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalovaný podle tvrzení žalobce porušil svou povinnost, neboť včas a řádně nesplatil poskytnutou zápůjčku.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými.3. Soud podle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.4. Žalobce je slovenským státním občanem, žalovaný je českým občanem s bydlištěm v České republice, a proto je dána pravomoc českých soudů podle čl. 4 bodu 1 Nařízení Brusel I Bis. Rozhodným právem je české právo s ohledem na bydliště žalobce v České republice (čl. 4 Nařízení Řím I.).5. Z listinných důkazů předložených žalobcem učinil soud následující skutková zjištění.6. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 3. 9. 2021 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce předal žalovanému 36 000 Kč, což žalovaný podpisem smlouvy potvrdil a zavázal se celou částku splatit nejpozději do konce roku 2021 (smlouva o zápůjčce). Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného dne 20. 3. 2023 předžalobní výzvou k zaplacení dlužné pohledávky (předžalobní výzva a podací arch). Podle tvrzení žalobce, které žalovaný nezpochybnil, neuhradil žalovaný na daný dluh ničeho.7. Ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky má žalobce jako zapůjčitel břemeno tvrzení, že s žalovaným vydlužitelem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že vydlužiteli předmět zápůjčky odevzdal a že vydlužitel peněžitou zápůjčku řádně a včas nevrátil. Z tohoto břemene tvrzení pak pro zapůjčitele (žalobce) vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předal vydlužiteli (žalovanému) finanční prostředky. Budou-li tyto skutečnosti prokázány, unesl zapůjčitel (žalobce) jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Žalobce přitom těmto svým procesním povinnostem dostál, neboť v posuzovaném případě bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byl uzavřen platný závazkový vztah, který soud hodnotí jako smlouvu o zápůjčce (§ 2390 o. z.). Na základě této smlouvy žalovaný převzal částku 36 000 Kč a zavázal se ji vrátit do konce roku 2021, což však neučinil. Ve smlouvě je sice část předmětné částky ve výši 25 000 Kč označena jako záloha na , Anonymizováno, , Anonymizováno, (aniž by bylo zřejmé, na jaký konkrétní účel má být částka použita a ve vztahu mezi kterými subjekty), nicméně za podstatné soud považuje především to, že se žalovaný ve smlouvě zavázal, že celou částku, tj. 36 000 Kč (nikoli pouze 11 000 Kč), žalobci splatí do 31. 12. 2021. Z takového ujednání plyne, že záměrem stran nebylo to, aby 11 000 Kč bylo splaceno (jako zápůjčka) a 25 000 Kč následně nějakým jiným způsobem nejprve vyúčtováno (jako záloha), ale že šlo v celém rozsahu o závazek žalovaného splatit žalobci sjednaným způsobem celou částku; účelové určení části zápůjčky na shora uvedeném nic nemění, a to právě pro jednoznačné smluvní ujednání o povinnosti žalovaného splatit celou částku bez dalších podmínek (např. vyúčtování zálohy). Tyto skutečnosti, jak byly tvrzeny a prokázány žalobcem, žalovaný nijak nezpochybnil a v řízení zůstal zcela pasivní.8. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaný nesplnil svoji povinnost řádně a včas vrátit poskytnutou zápůjčku, čímž se dostal do prodlení, které neodstranil ani na základě výzvy právního zástupce žalobce. Žalovaný v řízení netvrdil, že by jeho dluh z daného závazku byl splněn či z jiného důvodu zanikl. Příslušenství jistiny tvořené zákonným úrokem z prodlení bylo přiznáno podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. K prodlení žalovaného došlo dnem 1. 1. 2022 a od tohoto dne je proto třeba stanovit výši úroku z prodlení, přestože jej žalobce požadoval až od 30. 4. 2023.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 109,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 000 Kč sestávající z částky 2 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 520 Kč ve výši 1 789,20 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.