13 C 148/2022-137 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí
ECLI: ECLI:CZ:OSVS:2024:13.C.148.2022.137 Datum: 2024-03-28 Předmět: žaloba o určení, že nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví žalobců Ustanovení: ["§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 560 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 583 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 586 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 630 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2055 ["společné jmění manželů""porod""smlouva darovací""převod nemovitostí""jmění""podvod""neplatnost právního úkonu""rozvod manželství""vrácení daru"]
O co šlo: žaloba o určení, že nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví žalobců (["§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 560 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 583 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 586 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 S)
1. Návrhem doručeným soudu dne 15. 12. 2022 se žalobci a) a b) domáhali proti žalovaným 1) a 2) určení, že nemovitosti, které žalovaným darovali dne 17. 12. 2019, a to , Číslo parcely 3, , , Anonymizováno, zapsané v katastru nemovitostí na , hodnota, pro k. ú. , adresa, -město a obec , adresa, , jsou v jejich vlastnictví, patří do jejich společného jmění. Z návrhu se dále podává, že u zdejšího soudu je vedeno řízení pod 17 C 107/2022 o vypořádání zaniklého jmění bývalých manželů - žalovaných, kdy předmětem vypořádání jsou i sporné pozemky , Číslo parcely 3, , , Anonymizováno, . Žalobci uvádějí, že naléhavý právní zájem je dán tím, že bez tohoto určení, že žalobci mají výlučné vlastnické právo k těmto nemovitostem, by se jejich právní postavení stalo nejistým. V návrhu se dále uvádí, že žalobci byli do 18. 12. 2019 vlastníky uvedených nemovitostí (tehdy jinak označených) s tím, že koupi těchto pozemků a výstavbu rodinného domu realizovali žalobci v letech 2017-2019 z vlastních finančních prostředků a z hypotéky, a to s cílem vybudovat pro žalovaného 1) - svého syna a žalovanou 2) - jeho manželku a jednou i jejich děti bydlení. Do rodinného domu se žalovaní - tehdy ještě jako manželé - nastěhovali v září 2018. Žalobci dne 17. 12. 2019 darovali žalovaným do jejich SJM uvedené nemovitosti a činili tak v přesvědčení, že dar dávají jako hmotnou podporu manželům, kteří spolu žijí a hodlají žít jako manželé, a se svou tehdy ještě nenarozenou dcerou (vnučkou žalobců) tvoří jednu rodinu. Vnučka žalobců , jméno FO, se narodila druhého dne po darování nemovitostí, tj. 18. 12. 2019. Pro žalobce bylo velkým překvapením/zklamáním, když něco málo přes rok po darování - 26. 12. 2020, došlo ke vzájemné měsíční odluce žalovaných a následně v polovině ledna 2021 žalovaná 2) odešla s dcerou ze společné domácnosti ke svým rodičům a manželské soužití již poté neobnovila. Odluka se tak stala trvalou a vyústila v návrh žalované 2) na rozvod manželství. Podáním návrhu na rozvod krátce po darování, respektive po odluce, vzniklo u žalobců podezření, že v době podpisu darovací smlouvy jim nebyly sděleny skutečnosti s tím, že jinak by uvedené nemovitosti žalovaným do jejich společného jmění nedarovali. Žalobci se však o těchto skutečnostech (tedy, že již před porodem a po návratu z porodnice zažívali žalovaní vážnou manželskou krizi) dozvěděli až v říjnu 2021. Žalobci se dotázali v říjnu 2021, před prvním rozvodovým stáním žalovaných, žalovaného 1) na skutečnosti rozvratu manželství. Po odluce se žalovaná 2) k žalobcům zcela postavila zády a odmítla s nimi komunikovat (tento stav trvá dodnes). Žalovaný 1) sdělil žalobcům, že závažnou manželskou krizi zažívali již před darováním. K dotazu, proč žalovaný 1) - syn žalobců, jim neřekl o okolnostech v době darování za situace, kdy na manželské poměry byli oba obdarovaní – žalovaní, před podpisem darovací smlouvy dotazováni, a když měl a žalovaný 1) i musel vědět, že by za těchto okolností žalobci nemovitosti do SJM žalovaným nedarovali, tak žalovaný 1) odvětil, že žalovaná 2) na něj naléhala, ať žalobce přesvědčí k daru ještě před narozením dcery a že se domníval, že když jí vyhoví, tak získaným darem manželskou krizi odvrátí. Žalobci dovozují, že při darování nemovitostí byli uvedeni v omyl o rozhodující skutečnosti, že nemovitosti darují do společného jmění nerozvráceného nebo jinak vážně nezasaženého soužití žalovaných. Pokud by žalobci byli zpraveni o tom, že tomu tak není, tak by k obdarování žalovaných nepřistoupili. Žalovaní uvedli žalobce v rozporu s dobrými mravy v omyl vědomě a v úmyslu tak učinit, protože žalovaní měli a museli vědět, že by za těchto okolností dar nezískali, navíc na tyto okolnosti byli při podpisu darovací smlouvy tázáni. Dne 28. 11. 2022 žalobci doručili žalovaným námitku neplatnosti darovací smlouvy ze dne 17. 12. 2019, kterou se dovolali její neplatnosti pro omyl v rozhodující okolnosti. V této námitce žalobci také vyzvali žalované k poskytnutí součinnosti při realizaci zápisu vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí a požádali je o podepsání vkladové listiny - souhlasného prohlášení o změně práva k nemovitostem. Této výzvě žalovaní nevyhověli. Pro právní jistotu a z opatrnosti žalobci podle § 586 ve spojení s § 583 OZ vznášejí rovněž námitku neplatnosti darovací smlouvy ze dne 17. 12. 2019 pro shora popsaný omyl v rozhodné okolnosti, a to že nemovitosti darují žalobci do SJM nerozvráceného nebo jinak vážně nezasaženého soužití manželů. Pokud soud nedojde k závěru, že žalobci jednali v omylu o rozhodující skutečnosti, pak žalobci uvádějí, že jako uznání ze strany žalovaných žalobci očekávali, že budou žalovaní tohoto daru využívat k trvalému společnému rodinnému životu, včetně přiměřeného rodinného života s nimi. Z opatrnosti před podpisem, respektive při podpisu darovací smlouvy, se žalobci obrátili na žalované s otázkou na jejich manželské poměry s tím, že v darovací smlouvě není „žádná pojistka pro následující dělení majetku, kdyby se přeci jen něco přihodilo a s , jméno FO, jste se v budoucnu rozvedli“ s tím, žalovaná 2) žalobcům odpověděla: „Pokud se něco stane, tak si každý vezmeme, co jsme do domu dali“. S tímto utvrzením, že v případě rozvodu bude dar vrácen zpět žalobcům, žalobci darovali uvedené nemovitosti žalovaným. Odluka a návrh na rozvod manželství žalovaných byla pro žalobce velkým překvapením, a především pak trpkým zklamáním. Po odluce se žalovaná 2) postavila k žalobcům zcela zády, přerušila s nimi veškeré styky a jasně deklarovala, že ani v budoucnu na tom nemíní nic měnit. Od druhé poloviny ledna 2021 žalobci opakovaně (3×) zvali žalovanou 2) k sobě, očekávali a věřili, že jim řekne svůj pohled na příčiny rozvratu manželství a proč „trhá“ rodinu a odchází, aniž je tu vážný (nevěra či domácí násilí). Žalovaná 2) ani jedno pozvání neakceptovala, ale opakovaně prohlásila, že: „Žalobci u ní skončili a že už nejsme rodina“, žalobce to velmi mrzí. Žalobci nikomu z žalovaných nijak neublížili, žalovaná 2) se rozhodla, že žalobce za rodinu již nepovažuje a že jsou pro ni cizí lidé. Jednání žalovaných v době darování nebylo vůči žalobcům férové, nebyli zpraveni o jejich manželské krizi, i když na to byli žalobci dotazováni. Žalobci byli falešně přesvědčeni o shora uvedeném uznání/vděku, tj. že žalovaní oba navzájem, ale i společně se žalobci, fungují a hodlají fungovat jako řádná a funkční rodina, což je neetické neslušné a bez respektu k nim - je to v rozporu s dobrými mravy a je to nevděčné. Proto přípisem ze dne 17. 10. 2021 vyzvali žalované o vrácení daru pro výše popsaný nevděk, na což žalovaná 2) reagovala přípisem ze dne 18. 11. 2021 tak, že ve věci nevidí žádné zákonné důvody pro vrácení daru. Žalovaní se rozvedli 5. 4. 2022 a poté začali nakládat s nemovitostmi jen jako s pouhým prostředkem k vypořádání svých podílů ze zaniklého SJM, a to vše bez respektu k ujednání, že v případě rozvodu dar dárcům vrátí zpět. Toto jednání žalovaných je nevděčné, respektive neetické, neslušné, prosté respektu k dárcům - je v rozporu s dobrými mravy. Žalobci mají z rozvodu žalovaných a následujícího jednání velký pocit zmaru, zklamání, nevděku, který jim ublížil nesmazatelným způsobem. Žalobci z právní opatrnosti odvolali přípisem ze dne 2. 12. 2022 dar i pro popsaný nevděk a pro případ rozvodu manželství žalovaných, žalovaní této výzvě nevyhověli. Pro právní jistotu a z opatrnosti žalobci podle § 2072 občanského zákoníku odvolávají dar pro nevděk, který žalovaným neodpustili a pro případ rozvodu manželství žalovaných odstupují od darovací smlouvy ze dne 17. 12. 2019 a žádají žalované o vrácení daru i tímto žalobním návrhem.2. Žalovaný 1) v rámci svého písemného podání doručeného soudu dnem 1. 2. 2023 sdělil, že proti žalobě nenamítá ničeho, skutečnosti, tak jak jsou popsány se i udály, tj. navrhoval vyhovění návrhu.3. Žalovaná 2) ve svém písemném podání doručeném soudu dne 6. 2. 2023 navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že nárok uplatněný žalobci neuznává, jejich přístup považuje za neoprávněný a účelový. Uvedla, že s žalovaným 1) - svým bývalým manželem, mají předmětné sporné nemovitosti ve společném jmění manželů, a to na základě darovací smlouvy ze dne 17. 12. 2019. Další tvrzení v žalobě jsou však zkreslená či nepravdivá. Tato žaloba je účelovou reakcí žalobců a žalovaného 1) na jí podanou žalobu na vypořádání SJM vůči žalovanému 1), která je vedena zdejším soudem pod sp. zn. 17 C 107/2022. Nemovitosti, ve kterých s žalovaným 1) žila před rozpadem jejich vztahu byl formálně ve vlastnictví žalobců, protože vlastnili pozemek, na kterém byl dům vystavěn. Na stavbě samotné se však velkou měrou (finančně či reálným výkonem stavebních prací) podílela i ona a její rodiče, což bylo předmětem následných sporů. Žalobci staví svůj nárok na námitce neplatnosti darovací smlouvy s tím, že jim údajně byly zamlčeny informace o stavu jejich manželství v době uzavření smlouvy. Následně pak odvolávají dar pro nevděk, což je zmatečné, buď je darovací smlouva neplatná nebo o