19 C 142/2023-144 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 9. 2023 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 215 457 Kč s příslušenstvím úrokem z prodlení od 9. 8. 2023. Tvrdí, že žalovaný bezohlednou jízdou z kopce na běžkařské trati , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , adresa, způsobil žalobci dne , datum, újmu na zdraví spočívající ve zlomenině klíční kosti s podezřením na další poškození, jak vyplývá z lékařského posudku úrazové ambulance v , právnická osoba, , jméno FO, ve , adresa, . Vzhledem k úrazu byl žalobce od , datum, v pracovní neschopnosti. Protože byl žalobce od 1. 1. 2023 v pracovním poměru s novým zaměstnavatelem, avšak významnou dobu krátce po nástupu do práce nemohl kvůli úrazu sjednanou práci vykonávat, zrušil zaměstnavatel žalobci pracovní poměr ke dni 5. 5. 2023 ve zkušební době. Žalobce tvrdí, že k tomuto zrušení pracovního poměru došlo v přímé souvislosti s nemožností řádně vykonávat práci v důsledku úrazu, který žalobci žalovaný způsobil. Následně byl žalobce veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a požádal o přiznání starobního důchodu. Žalobce proto požaduje úhradu škody, a to ve formě ušlého zisku, který činí rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem dohodnutým se zaměstnavatelem v době úrazu a nemocenskou, která byla žalobci vyplácena po dobu pracovní neschopnosti, dále škodu spočívající v rozdílu mezi průměrným výdělkem po dobu plánovaného trvání pracovní smlouvy, to je do 31. 12. 2023 a podporou v nezaměstnanosti, která byla žalobci vyplácena a dávkami starobního důchodu od října 2023 a bolestné jako přiměřené zadostiučinění vyčíslené podle metodiky Nejvyššího soudu ve výši 12 106 Kč. Pokud jde o úrok z prodlení, poukazuje žalobce na výzvu k náhradě škody, kterou vyčíslil žalobce žalovanému přípisem ze dne 11. 7. 2023 a který byl doručen žalovanému dne 3. 8. 2023.2. Doplněním žaloby ze dne 8. 11. 2023 popsal žalobce podrobněji skutkový děj tak, že na , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , adresa, při jízdě do kopce byl žalobce sražen žalovaným, který v opačném směru sjížděl z kopce nepřiměřeným a nebezpečným způsobem.3. Dalším přípisem ze dne 28. 11. 2023 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 42 051 Kč s úrokem z prodlení ode dne 9. 8. 2023 do zaplacení.4. Soud následně usnesením ze dne 13. 12. 2023, č. j. 19 C 42/2023–43, mimo jiné ve výroku II. rozhodl, že předmětem řízení je nárok na zaplacení částky vyčíslené žalobcem ve výši 173 406 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 9. 8. 2023 do zaplacení a poučil strany, že předcházející rozšíření žaloby je pro řízení rozhodnutím obsoletním.5. Následně žalobce opět upravil svůj žalobní nárok tak, že žalobu rozšířil a domáhal se úhrady částky v celkové výši 205 485 Kč s úrokem z prodlení s úrokem z prodlení od 21. 8. 2023 do zaplacení. Soud tuto změnu žaloby připustil usnesením ze dne 21. 2. 2024.6. V dalším doplnění žaloby ze dne 16. 2. 2024 doplnil svá tvrzení s tím, že inkriminovaný úsek běžecké trati byl zledovatělý, proto do kopce stoupal s běžkami v ruce. Zcela popírá, že by jakýmkoliv způsobem ztěžoval jízdu v protisměru, tedy z kopce dolů. Běžkuje na dané trati dlouhodobě a pravidelně a místní poměry dobře zná. Naopak žalovaný nerespektoval lyžařská pravidla, podle nichž si má běžkař počínat tak, aby svou jízdou neohrožoval ostatní, kontrolovat svou rychlost, a to zvláště při sjezdu, aby byl vždy schopen bezpečně zastavit. Poukazuje v tomto směru také na rozsudek Nejvyššího soudu 8 Tdo 68/2010, z něhož vyplývá, že lyžaři jsou povinni přizpůsobit rychlost a způsob jízdy svým schopnostem a zkušenostem, terénním, sněhovým a klimatickým podmínkám, výhledovým poměrům, hustotě provozu, tedy celkové situaci na trati, aby měli možnost včas a v dostatečné vzdálenosti reagovat třeba i na nenadálou překážku v jízdě. Pokud zaviněně nedodrží uvedená pravidla, lze dovodit porušení obecné prevenční povinnosti uložené každému podle § 415 občanského zákoníku nebo nedodržení potřebné míry opatrnosti. Žalobce neobdržel žádné plnění z titulu úrazového pojištění a neobdržel žádnou náhradu za rozdíl mezi ušlým výdělkem a příspěvky v době pracovní neschopnosti, podpory v nezaměstnanosti a následně důchodu, ani náhradu za nemajetkovou újmu. Žalobce vyčíslil náhradu za ztrátu na výdělku po období trvání pracovní neschopnosti od 29. 1. 2023 do skončení pracovní neschopnosti 2. 4. 2023 v částce 52 152 Kč. Za období od 3. 4. 2023 do 5. 5. 2023, kdy po skončení pracovní neschopnosti vykonával práci pro svého tehdejšího zaměstnavatele, nepožadoval ničeho a následně po skončení tohoto pracovního poměru ode dne 6. 5. 2023 požadoval náhradu za ztrátu na výdělku. V následujícím období byl veden jako uchazeč o zaměstnání a pobíral toliko podporu v nezaměstnanosti až do 30. 9. 2023, požaduje proto částku v celkové výši 125 702 Kč. Od 1. 10. 2023 pobírá starobní důchod a od 1. 1. 2024 je v pracovním poměru. Pokud jde o nemajetkovou újmu ve výši 12 106 Kč, tuto vyčísluje ve smyslu ustanovení § 2958 občanského zákoníku dle metodiky Nejvyššího soudu s odkazem na diagnózu zlomeniny klíční kosti S 4200. Podle metodiky Nejvyššího soudu bodové ohodnocení při této diagnóze představuje 30 bodů násobených jedním procentem hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházejícího roku, v němž vznikl nárok, v tomto případě tedy za rok 2022, který činí 403,53 Kč, celkem tedy náhrada nemajetkové újmy představující hodnocení bolestného činí 12 106 Kč.7. Následně vzal žalobce žalobu zpět co do částky 4 546 Kč, o čemž rozhodl soud usnesením ze dne 12. 4. 2024.8. Soud uzavírá, že předmětem řízení ve věci samé a prováděného dokazování byla částka 200 939 Kč s úrokem z prodlení od 21. 8. 2023 do zaplacení.9. V tomto rozsahu žalobce na podané žalobě v celém rozsahu setrval.10. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že žalobu neuznává, neuznává svou odpovědnost za zranění vzniklá žalobci. Tvrdil, že na běžecké trase , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , adresa, a zpět v posledním stoupáním není trať z technických důvodů upravena, když se jedná o úzké místo v lesním porostu, maximální šíře cesty je zde 2 m a je zde velice prudký sklon svahu. Žalovaný předmětný den sjížděl z , adresa, , kdy za levotočivou zatáčkou uviděl ve vzdálenosti cca 5–6 m žalobce jedoucího do kopce a zabírajícího celou šíři cesty. Žalovaný ve snaze zabránit střetu začal brzdit takzvaně plužením, ale vzhledem ke krátké vzdálenosti a intenzivnímu brždění upadl na zem a sjížděl po břiše směrem k žalobci. Žalobce se nesnažil vyhnout střetu tím, že by se pokusil uhnout, ale pouze se odrazil a povyskočil a při tomto manévru sám upadl. Žalovaný následně přispěchal žalobci pomoci, pomohl mu vyjít kopec, nesl mu lyže, předal žalobce i jeho blízkým. Došlo k výměně kontaktů pro případné svědectví pro pojišťovnu. Poté se vydal dále směrem na , podezřelý výraz, . Žalovaný uvedenou trasu zná velice dobře, zdolává ji 9 až 10 krát ročně, má povědomost o problematických úsecích. Běžecký sport provozuje amatérsky cca 30 let, považuje se za zdatného běžkaře. Byl to žalobce, kdo neznal nebo ignoroval pravidla chování v běžecké stopě, která ukládají při vzájemném míjení lyžařů v protisměru vždy přednost lyžaři jedoucímu z kopce dolů. Žalobce svým nezodpovědným jednáním si sám přivodil úraz, bez ohledu na žalovaného, a není tedy povinností žalovaného se podílet na finančních požadavcích žalobce.11. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu.12. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení bylo zjištěno, že toho dne byl na běžkách se svou přítelkyní , jméno FO, a bratrem , jméno FO, . Takto sportují často, ať už na lyžích, nebo na kolech. Jeli trasu , adresa, , Anonymizováno, , podezřelý výraz, a zpět, bratr jel až na , podezřelý výraz, , on sám s přítelkyní se otočili takzvaně „pod vyhlídkou“ a jeli zpět. Na trati byli celkově asi dvě hodiny, vyjížděli někdy kolem desáté, po cestě zpět je dohnal bratr, který jej předběhl v prostoru tzv. jezírka pod kopcem. On sám s přítelkyní stoupal dál nahoru. To už bylo někdy kolem poledne. Mohlo být tak -7 až –8 stupňů. Poslední 2 km byla trať zledovatělá. V tomto posledním úseku ho předběhla i jeho přítelkyně, on zůstal na trati sám. Měl běžky s tzv. mohérovou skluznicí, proto nemohl jet stejným tempem jako oni, podkluzovalo mu to. V uvedeném prostoru před posledním stoupáním k , adresa, nebylo možné jet do kopce ani stoupat tzv. stromečkem, proto lyže sundal a v pravé ruce je nesl po pravé straně tratě nahoru. Před ním šla další skupinka shodně stoupajících lyžařů, všichni měli sundané běžky, nesli je v ruce, byli asi 3–4 m před ním. Šlo asi o tři nebo čtyři osoby. Tím, že šli před ním, měl o to menší rozhled v tomto úseku. Nenapadlo ho, že by za těchto podmínek v té ledové stopy někdo jel dolů takzvaně pluhem. Žalovaného proto uviděl až na poslední chvíli, když byl tak 2–3 m před ním, v tu chvíli už žalovaný spadl, dělal kotouly a takzvaně se valil směrem k němu, neměl kam dále ustoupit. Napravo od něj byl nahrnutý sníh do výš