ECLI: ECLI:CZ:OSVS:2024:9.C.66.2024.1 Datum: 2024-12-05 Předmět: O zaplacení 16 551,36 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 ["vzájemné plnění""bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 16 551,36 Kč s příslušenstvím (["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/201)
1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 25. 4. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 16 551,36 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z provedených důkazů soud zjistil:- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 11. 7. 2022, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, ., , adresa, a žalovaná uzavřeli tuto smlouvu, kterou žalovaná podepsala formou ověřujícího podpisového SMS kódu, a na základě které půjčil žalobce žalované částku 8 400 Kč. Částka byla žalované zaslána na její účet dne 15. 7. 2024, na základě ověřovacího kódu, zaslaného formou SMS zprávy, částku měla vrátit do 10. 8. 2022,- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 3. 2024, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na nynějšího žalobce, součástí smlouvy je i seznam postoupených pohledávek,- oznámení o postoupení pohledávek bylo žalované zasláno dne 15. 3. 2024 doporučeně,- předžalobní výzva byla žalované zaslána doporučeně dne 15. 3. 2024.5. Z předložených listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobce žalované zaslal v roce 2022 částku 8 400 Kč na její účet a žalovaná se zavázala tuto částku zaplatit do 10. 8. 2022. Žalovaná nezaplatila žalobci ničeho.6. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.8. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 14. 7. 2022 a v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.13. Soud s ohledem na shora uvedené vyhověl žalobě částečně, když dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nezjišťoval v souladu se zákonem schopnost žalované úvěr splácet, neposkytl žádné důkazy. S ohledem na tuto skutečnost soud posoudil nárok žalobce v souladu s ustanovením § 2991 a následujících o. z., tedy jako nárok z bezdůvodného obohacení, kdy je každý povinen druhému vrátit, co z neplatné smlouvy získal. Žalobce prokazatelně zaplatil žalované na její účet částku 8 400 Kč, žalovaná v termínu dohodnutém ani na výzvu dlužnou částku nezaplatila, je proto povinna zaplatit žalobci částku 8 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky, tj. od 11. 8. 2022. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Co do částky 8 151,36 Kč s příslušenstvím soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce měl ve věci pouze částečný úspěch, když požadoval zaplacení částky 16 551,36 Kč, přiznána byla částka 8 400 Kč. Byl tak úspěšný z 51 %, neúspěšný z 49 %, náklady řízení představují 2 % ve prospěch žalobce. Náklady řízení představují v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. - § 14b) zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta 3x 300 Kč, 3 režijní paušály á 100 Kč za převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění, 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč; náklady řízení celkem 2 252 Kč; což je 100 %, 2 % z této částky představují 45 Kč a v této výši byly náklady řízení přiznány.