13 C 32/2025-22 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

Návrhem doručeným soudu dne 1. 4. 2025 se manžel po manželce domáhal výživného v částce 1 000 Kč ode dne podání žaloby. Z návrhu se podává, že účastníci asi před rokem a půl přestali vést společnou domácnost. Manželka se odstěhovala, manžel aktuálně využívá služby , Anonymizováno, , adresa, , je evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Jeho jediným příjmem jsou dávky hmotné nouze – příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Manžel uvádí, že musí uplatnit zákonný nárok na výživné manžela, neboť mu jinak nebudou dále sociální dávky vypláceny.Manželka navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že je v tíživé sociální situaci.Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že manžel nepracuje od roku 2020, není schopen práce ze zdravotních důvodů, což má potvrzeno i od lékařky, současně má i psychické problémy. Manžel chodí na úřad práce, měsíčně mu vyplácejí příspěvek v hmotné nouzi 3 000 Kč, je poživatelem i doplatku na bydlení, který je hrazen přímo ubytovně. Vzhledem k jeho , podezřelý výraz, stavu nejsou manželovi na úřadu práce schopni zajistit žádné zaměstnání. On peníze na živobytí shání žebráním. Z výpovědi manželky bylo zjištěno, že pracuje jako uklízečka v , podezřelý výraz, v , adresa, na hlavní pracovní poměr od 1. 5. 2025, dostává 14–15 000 Kč měsíčně čistého. Manželka bydlí se svou zletilou dcerou a její rodinou (tři děti) v bytě 2+1. Na živobytí jim přispívá přes 10 000 Kč měsíčně. Dcera je bez práce, její manžel pracuje občasně.Podle § 697, odst. 1, 2 občanského zákoníku manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnosti mezi manžely předchází vyživovací povinnost dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely, jinak platí obecná ustanovení o výživném.Soud žalobu na přiznání výživného manželovi zamítl jako nedůvodnou s tím, že z provedeného dokazování vyplynulo, že manželka má pouze nízký příjem ze závislé činnosti, který jí postačuje pouze na základní životní potřeby. Současně bylo prokázáno, že žije ve společné domácnosti se svou zletilou dcerou a její rodinou, kterým pravidelně přispívá na náklady spojené s bydlením a živobytím. Tyto výdaje tak dále zatěžují její již tak omezený rozpočet. Vzhledem k tomu, že manželka nemá dostatečné finanční prostředky k tomu, aby mohla svému manželovi výživné poskytovat, aniž by tím byla ohrožena její vlastní schopnost zabezpečit své životní potřeby, byl návrh v celém rozsahu zamítnut.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23, věta první z. ř. s.