17 C 159/2024-28 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se žalobou domáhá proti žalované zaplacení částky 24.245,36 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku, mj. sankční platby při předčasné splatnosti úvěru ve výši 882,47 Kč, z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované z úvěrové smlouvy uzavřené dne 28. 10. 2009 s , právnická osoba, . (dále jen „věřitel“).2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání.4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil:5. Dne 19. 1. 2009 žalovaná a věřitel uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou žalovaná uzavřela v pozici spotřebitelky, jejímž obsahem je závazek věřitele poskytnout žalované revolvingový úvěr ve výši 20.000 Kč a závazek žalované splácet úvěr spolu s úroky a poplatky. Smlouva odkazuje na obchodní podmínky, ve kterých je obsaženo ujednání o právu žalobkyně na zesplatnění všech závazků dlužníka při prodlení s úhradou tří měsíčních splátek (čl. VI), o smluvní pokutě a sankční platbě při předčasné splatnosti úvěru (čl. VI. odst. 6). Výše smluvní pokuty a sankční platby je stanovena v sazebníku poplatků vystavovaném věřitelem. V sazebníku je rovněž stanoven poplatek za odeslání upomínky ve výši 150 Kč. (zjištěno ze smlouvy, podmínek, sazebníku)6. Žalovaná na úvěru postupně čerpala 20.260 Kč, od února 2011 se dostala do prodlení s úhradou splátek. Věřitel na smluvních pokutách za prodlení vyúčtoval žalované 4x95,5 Kč a 1x96,5 Kč a má je za uhrazené platbami žalované. (zjištěno výpisy z účtu).7. Věřitel informoval žalovanou o zesplatnění ke dni 29.6.2011 a vyzval ji k platbě mj. žalované částky. Úrok z úvěru činil 14,01 % ročně. (zjištěno z dopisu ze dne 29.6.2011 a sazebníku).8. Smlouvou ze dne 11.1.2017 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. (zjištěno ze smlouvy o postoupení a z oznámení)9. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.10. Vzhledem k datu uzavření smlouvy se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále obch. zák.) a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.7.2010 (dále obč. zák.).11. Podle ustanovení § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ustanovení § 502 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.13. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.14. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení.15. Podle §§ 524 a 526 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi.16. Podle § 544 odst. 1, 2 obč. zák. sjednají-li si strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.17. Podle § 52 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání kupní smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.18. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.19. Podle § 40 odst. 1 obč. zák. nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný.20. Podle nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 11. 11. 2013, sp.zn. I. US 3512/11: „…v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí takzvaných všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojil svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (například smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhl.č. 185/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a podobně.). (čl. 33) „Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud, tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu“ (čl. 30).21. Z postavení věřitele je zřejmé, že se jedná o podnikatele, z postavení žalované při uzavírání smlouvy, že se jedná o spotřebitelku. Z důvodu citovaných z nálezu Ústavního soudu je ujednání o smluvních pokutách skryté v nepodepsaném sazebníku poplatků neplatné pro rozpor s § 3 občanského zákoníku, a ostatně neplatné i dle § 40 obč. zák. ve spojení s § 544 odst. 2 obč. zák. Věřitel tak neměl nárok si uvedené poplatky účtovat a po žalované je požadovat. Nárok na zaplacení sankční platby při předčasné splatnosti úvěru ve výši 882,47 Kč a částky ve výši 478,50 Kč požadované na jistině, přičemž v této výši žalovaná hradila věřiteli smluvní pokuty, tudíž není důvodný. Ze stejných důvodů nemá žalobkyně nárok na úroky i úroky z prodlení v rozsahu požadovaném ze sankční platby a smluvních pokut, což v případě kapitalizovaných úroků/z prodlení za dobu od 30.6.2011 do 26.4.2024 (č.l. 4 a 16) odpovídá úroku ve výši 860,40 Kč (z částky 478,50 Kč) a úroku z prodlení ve výši 1.353,8 Kč (z částek 478,50 Kč+882,47 Kč).22. Ve zbylém rozsahu je žaloba důvodná, neboť bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, poskytování úvěru, dohoda o úroku, vznik podmínek pro zesplatnění i postoupení pohledávky na žalobkyni. V souladu s ustanovením § 497 obch. zák. žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění ve výši 22.884,39 Kč včetně sjednaných úroků z úvěru.23. Na úroky z prodlení vyjma uvedených ve výroku II rozsudku má žalobkyně nárok dle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30.6.2010, podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.422 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 970 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t., ve znění účinném do 31.12.2024 (žalobkyně podává obdobné žaloby dlouhodobě opakovaně a formulářově), sestávající z částky 300 Kč za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a žalob