17 C 30/2025-21 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí
ECLI: ECLI:CZ:OSVS:2025:17.C.30.2025.21 Datum: 2025-04-23 Předmět: o 44 631,26 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 86 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 44 631,26 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 86 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 86 z. č. 257/)
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 5.4.2024 mezi společností , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ), právním předchůdcem žalobkyně (dále jen věřitel), a žalovaným. Tvrdí, že žalovaný čerpal úvěr věřitele v konečné výši 44.631,26 Kč, který dosud neuhradil. K zjišťování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdí, že věřitel porovnal doložené příjmy a deklarované výdaje a prověřil žalovaného ve veřejných databázích.2. Žalovaný potvrdil uzavření smlouvy o úvěru. Uvedl, že dlužné prostředky je schopen vrátit do 5.5.2025. Tvrdil, že věřiteli vyplnil formulář o svých poměrech, ve kterém vyplnil, že je svobodný, bezdětný, žije u rodičů, kterým přispívá 6.000 Kč, pobírá mzdu od , Anonymizováno, ve výši kolem 30.000 Kč. Dokládal občanský průkaz, výplatní pásky a výpisy z účtu ČSOB. V té době měl asi tři další půjčky v celkové výši až 70.000 Kč, asi tehdy splácel 10.000 až 12.000 Kč měsíčně.3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že věřitel uzavřel dne 5.4.2024 s žalovaným, spotřebitelem, smlouvu o revolvingovém úvěru do částky 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal částku s úrokem ve výši 146.949 % ročně vrátit v minimálních měsíčních splátkách ve výši 13.00 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru, minimálně ve výši 1.000 Kč.4. Výpisy z účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě o úvěru bylo zjištěno, že věřitel žalovanému vyplatil v dubnu 2023 částku 30.000 Kč. K 31.3.2024 měl žalovaný zůstatek na účtu ve výši 140,12 Kč. V březnu 2024 obdržel od , Anonymizováno, 37.005 Kč a byla mu vyplacena půjčka ve výši 8.000 Kč. K 31.3.2024 činil zůstatek na jeho účtu částku 145,12 Kč.5. Výpisem z účtu věřitele bylo zjištěno, že věřitel vyplatil žalovanému na úvěru celkem 30.000 Kč.6. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem podaným na poštu dne 22.9.2024, zároveň byl vyzván k úhradě žalované částky do tří dnů. (zjištěno ze smlouvy o postoupení, dodatku, z oznámení a z podacího lístku).7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Oddíl 515. Podle § 570 odst. 1 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.16. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.17. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§75 an, § 90 an.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ § 110, § 117 an. § 122). Z jednotlivých ustanovení zák. č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním.18. Ustanovení § 86 ZosÚ nespecifikuje okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel jako osoba v oboru orientovaná povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet či nikoli.19. Žalobkyně neprokázala, že by věřitel povinnost uloženou § 86 ZosÚ splnil – ke zjišťování úvěruschopnosti nepředložila žádné podklady. Žalovaný potvrdil, že se ho věřitel dotazoval na výdaje, bydlení, osobní poměry a že dokladoval výpisy z účtu a výplatní pásky, není však patrné, co konkrétně bylo zjišťováno a ověřováno. Podle výpisu z účtu si žalovaný v rozhodném období před uzavřením sporné smlouvy o úvěru vybíral i další spotřebitelské úvěry, měl sice příjem ze zaměstnání a žádnou vyživovací povinnost, ale přesto výše jeho zůstatku na účtu svědčí o jeho neschopnosti splatit dohodnutou minimální splátku úvěru, tedy o neschopnosti splácet sporný úvěr. S ohledem na uvedené je dle § 87 ZosÚ smlouva o úvěru ze dne 5.4.2024 absolutně neplatná.20. Ve smyslu § 87 ZoSÚ má žalobkyně, která prokázala poskytnutí hotovosti a svou aktivní legitimaci, právo jen na vrácení dosud neuhrazené jistiny v částce 30.000 Kč. Ve zbylém rozsahu, vyjma úroků z prodlení, nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.21. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 87 ZoSÚ a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dopisem podaným dne 22.9.2024. V souladu s ustanoveními §§ 570 a 573 o.z. a obsahem výzvy se stala pohledávka splatnou k 30.9.2024 a následujícího dne se žalovaný ocitl v prodlení s její platbou. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nemohl soud přihlížet k splatnosti sjednané účastníky v této smlouvě. Lhůta k platbě se jeví jako přiměřená, když žalovaný si existence a výše svého závazku vůči věřiteli musel být vědom už od data poskytnutí částky, nadto nebylo žalovaným tvrzeno cokoli, z čeho by bylo možné nepřiměřenost usuzovat.22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v 67 %, neúspěšná v 33 %, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 34 %. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.786 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t., ve znění účinném do 31.12.2024, sestávající z částky 3x500 Kč za převzetí zastoupení, výzvu a žalobu včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů advokáta. 34 % z 3.964 Kč činí částku uvedenou ve výroku III.23. Žaloba byla podána formulářově, když žalobkyně obdobné žaloby uplatňuje jen u zdejšího soudu v řádu desítek ročně.24. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.