17 C 76/2025-19 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 19. 3. 2025 domáhá po žalovaném zaplacení částky 28.905,91 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí, že , právnická osoba, . (dále jen „banka“) uzavřela dne 15. 12.2005 s žalovaným smlouvu o úvěru v částce 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 14,9 % ročně a poplatky hradit ve splátkách po 639 Kč měsíčně. Protože žalovaný úvěr řádně nehradil, banka ke dni 19.4.2007 úvěr zesplatnila. Žalobkyně se domáhá nesplacené jistiny ve výši 26.905,91 Kč, poplatků ve výši 2.000 Kč, úroků a úroků z prodlení. Kapitalizované úroky jsou počítány z jistiny za dobu od poskytnutí úvěru do 10.3.2025. Kapitalizované úroky z prodlení jsou počítány z příslušné splátky, jistiny a poplatků, se kterými byly žalovaný v prodlení, za dobu od prvního prodlení s úhradou splátky do 10.3.2025.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Za splnění podmínek dle § 115a o.s.ř. bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy o úvěru a obchodních podmínek soud zjistil, že dne 15. 12.2005 uzavřel žalovaný s bankou smlouvu o úvěru, jejímž obsahem je závazek banky poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč a závazek žalovaného splatit úvěr včetně pojištění, úroku ve výši 14,90 % ročně s metodou úročení 360 dnů/rok a poplatků dle sazebníku banky v 71 splátkách po 639 Kč měsíčně navýšenými o úrok, splatných k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20.12.2015. Smlouva odkazuje na podmínky, ve kterých je obsaženo ujednání o právu banky na zesplatnění všech závazků dlužníka při prodlení.5. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že peněžní prostředky v částce 30.000 Kč byly žalovanému dne 15. 12.2005 vyplaceny. Žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek. Banka provedla ke dni 19.4.2007 zesplatnění. K datu 9.1.2008 banka evidovala dluh žalovaného na jistině ve výši 26.905,91 Kč, úrocích 4.565,50 Kč, úrocích z prodlení 2.437,53 Kč a poplatcích ve výši 2.000 Kč. (zjištěno z oznámení, obchodních podmínek, výpisu z účtu a podacího archu)6. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni postupní smlouvou uzavřenou dne 12.12.2014, což bylo žalovanému oznámeno. (zjištěno ze smlouvy o postoupení a z oznámení)7. Žalovaná pohledávka byla uplatněna dle rozhodčí doložky sjednané v nepodepsaných podmínkách smlouvy, přičemž rozhodce měl být jmenován Správcem Seznamu rozhodců, kterého jmenuje a odvolává představenstvo , Anonymizováno, v rozhodčím řízení, v jehož rámci byl dne 13.5.2008 rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, vydán rozhodčí nález, sp. zn. , právnická osoba, , a následně i v exekučním řízení, které bylo vedeno u Exekutorského úřadu , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Exekuční řízení bylo usnesením exekutora ze dne 4.4.2025 č.j. , Anonymizováno, zastaveno pro vadnost rozhodčího nálezu. V rámci exekučního řízení nebylo vymoženo ničeho. (zjištěno ze smlouvy o úvěru, podmínek smlouvy a z exekučního spisu)8. Podle nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11: „…v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí takzvaných všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojil svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (například smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhl.č. 185/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a podobně.). (čl. 33) „ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud, tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu“ (čl. 30).9. Ústavní soud dal ve své rozhodovací praxi rovněž najevo, že pokud ve sporu nerozhoduje rozhodce, jehož výběr se uskutečnil podle transparentních pravidel, nemůže být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování (nález sp. zn. IV. ÚS 2735/11 ze dne 3. 4. 2012 a nález sp. zn. III. ÚS 1624/12 ze dne 27. 9. 2012). Rozhodčí nález vydaný rozhodcem bez pravomoci není způsobilým exekučním titulem. Byla-li již exekuce v takové situaci nařízena, musí být v každém jejím stádiu pro nepřípustnost zastavena podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (srov. usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 958/2012 ze dne 10. 7. 2013).10. S ohledem na netransparentnost výběru rozhodce a řádné neodsouhlasení rozhodčí doložky žalovaným, není ve věci vydaný rozhodčí nález způsobilým exekučním titulem, tudíž ani nebrání projednání shodné věci soudem.11. Vzhledem k datu uzavření smlouvy se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále obč. zák.) a zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.).12. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.14. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.15. Podle § 526 odst. 1 obč. zák. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.16. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení.17. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.18. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi bankou a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 obch. zák. Protože žalovaný porušil smluvní podmínky, banka v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a žalovanému vznikla povinnost vrátit bance, a po postoupení pohledávky žalobkyni, poskytnuté plnění včetně sjednaných poplatků a úroků. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě vyhověl. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 517 obč. zák. ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.446 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28.905,91 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí zastoupení, výzvu žalobu včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500 Kč ve výši 315 Kč.20. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.