18 C 44/2024-177 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 968,51 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb v souvislosti s odběrem plynu v odběrném místě na adrese , adresa, .2. Žalovaný se vyjádřil tak, že nárok neuznal, nicméně následně obě jistiny dluhu uhradil a proti žalobkyni uplatnil vzájemný nárok na zaplacení 15 000 Kč z důvodů řádně a včas nevyřízených reklamací.3. V rozsahu jistin a části úroku z prodlení bylo řízení s ohledem na úhrady ze strany žalovaného po podání žaloby zastaveno.4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu k výše uvedenému odběrnému místu (smlouva, ceníky, obchodní podmínky). Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky plynu za období 20. 11. 2019 - 26. 11. 2020 a dále za období 3. 12. 2021 - 16. 5. 2022 (vyúčtování dodávek). Žalobkyně od smlouvy odstoupila 6. 6. 2022 (odstoupení od smlouvy a potvrzení o odeslání). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek (předžalobní výzva a potvrzení o odeslání).5. Žalovaný opakovaně rozporoval vůči žalobkyni vystavená vyúčtování, a to dne 18. 12. 2020, k němuž připojil i potvrzení o platbách, 16. 2. 2021, v němž poukázal i na vyúčtování v roce 2019, 17. 3. 2021 a 31. 8. 2022 (dopisy žalovaného, poštovní poukázky, vyúčtování z listopadu 2019). Dopisem ze dne 31. 8. 2022 vyzval žalovaný žalobkyni k úhradě částky 15 000 Kč za nevyřízené reklamace ze dne 19. 4. 2022 a 9. 6. 2022 (výzva). Další nesouhlas zaslal žalovaný žalobkyni dne 4. 11. 2022 (sdělení s námitkou). Žalobkyně na reklamace žalovaného opakovaně reagovala, a to dopisy ze dne 8. 12. 2020, 30. 12. 2020, 16. 2. 2021, 9. 3. 2021 a 16. 4. 2021 (dopisy žalobkyně). Žalovaný dne 15. 11. 2024 uhradil žalobkyni 2 567,70 Kč a 3 500,81 Kč, přičemž použil variabilní symboly příslušných faktur (potvrzení o platbách).6. Žalovaný měl v daném smluvním vztahu postavení podnikatele, přičemž v současné době má žalovaný jako podnikatel přerušené provozování živnosti (výpis z živnostenského rejstříku, potvrzení o registraci k DPH, vyrozumění živnostenského úřadu). V současné době je žalovaný (i) starobním důchodcem (rozhodnutí ČSSZ).7. Pro nadbytečnost a nerelevantnost soud zamítl další důkazní návrhy žalovaného, protože pro skutkové objasnění věci nebyly potřebné a v části se projednávané věci netýkaly (dokumenty ohledně poštovní přihrádky a datové schránky, dokumenty týkající se zdravotního stavu žalovaného apod.).8. Soud neakceptoval telefonickou žádost žalovaného o další odročení, jelikož tato nebyla nijak doložena. Soud nijak nezlehčuje tvrzené zdravotní potíže žalovaného, nicméně žalovaný byl soudem již v dubnu 2025 výslovně upozorněn na to, že další žádost o odročení bude akceptována pouze tehdy, pokud bude podložena relevantní lékařskou zprávou (již předtím bylo jednání odročeno s ohledem na avizovanou operaci žalovaného). Žalovanému vůbec nic nebránilo v tom – měl-li za to, že jeho zdravotní stav bude možnost zúčastnit se dalšího dlouho předem nařízeného jednání vylučovat – požádat ošetřujícího lékaře, aby mu příslušné potvrzení vystavil; měl na to více než přiměřenou dobu několika měsíců. Jestliže tak neučinil a pouze před jednáním telefonicky požádal o další odročení, neměl soud důvod jednání znovu odročovat. K tomu soud dodává, že v postupu žalovaného v řízení již shledává i obstrukční prvky (např. že žalovaný odmítá sdělit soudu, na jaký účet se mu má vrátit soudní poplatek, že vzájemný návrh podal 40 minut před nařízeným jednáním, k němuž se ale následně nedostavil, nebo že 9. 4. 2025 osobně nahlížel do spisu, nicméně o pár dní poté požádal o odročení jednání z důvodu svého zdravotního stavu). I tyto skutečnosti vedly soud k tomu, že žádost o další odročení neakceptoval, protože by to navíc vedlo k dalšímu prodloužení řízení.9. Podle § 72 odst. 2 věty prvé energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.10. K nároku žalobkyně uvádí soud následující.11. Žalobkyně prokázala vznik a existenci závazkového vztahu, který mezi žalobkyní jako dodavatelem na straně jedné a žalovaným na straně druhé vznikl na základě uzavřené smlouvy. Žalobkyně prokázala rovněž vyúčtování poskytnutých dodávek. Z obsahu doložených listin je zřejmé, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradami z titulu vyúčtování a žalobkyni proto vznikl nárok i na úrok z prodlení (po zohlednění „přeplatku“ ve výši 100 Kč na fakturu ze dne 4. 12. 2020). Jelikož obě strany měly postavení podnikatele, byl důvodně uplatněn i nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky za obě dlužné faktury podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (s ohledem na dobu, kdy došlo k prodlení žalovaného). Žalovaný navíc po podání žaloby uhradil obě jistiny dluhu z titulu vyúčtovaných dodávek plynu, a proto má soud za to, že lze z okolností dovodit, že tímto plněním dluhu (co do 100 % obou jistin) žalovaný tuto svoji platební povinnost uznal a že se takové uznání vztahuje i na úroky z prodlení (§ 323 odst. 2 a § 407 odst. 3 obch. zák.).12. Ke stále se opakující argumentaci žalovaného soud uvádí, že jde o spor ze smlouvy z 27. 3. 2013, která se týkala podnikatelské činnosti žalovaného. Není proto rozhodné, zda žalovaný až následně přerušil provozování své živnosti, protože to na jeho statusu podnikatele nic nemění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2019, sp. zn. 29 NSČR 173/2017).13. Ke vzájemnému návrhu žalovaného na úhradu 15 000 Kč uvádí soud následující.14. Žalovaný ve vzájemném návrhu z hlediska rozhodných skutkových tvrzení odkázal na uplatnění částky 15 000 Kč výzvou ze dne 31. 8. 2022. V této výzvě žalovaný namítá, že žalobkyně nedodržela reklamační lhůty k jeho reklamacím ze dne 19. 4. 2022 a 9. 6. 2022. Z tohoto důvodu žalovaný uplatňuje vůči žalobkyni 2 x 7 500 Kč.15. Žalovaný však tvrzenou reklamaci ze dne 19. 4. 2022 ani ze dne 9. 6. 2022 blíže skutkově nevymezil, ale zejména vůbec nedoložil. Proto se soud tímto nárokem ani nemohl blíže zabývat, protože nebylo prokázáno, že by žalovaný tyto reklamace vůči žalobkyni uplatnil a s jakým obsahem. Jelikož se žalovaný nedostavil k jednání, nemohl mu soud v tomto smyslu dát ani výzvu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Již z tohoto důvodu nemohlo být vzájemnému návrhu vyhověno, protože žalovaný neprokázal, že by dne 19. 4. 2022 nebo 9. 6. 2022 vůbec cokoli reklamoval. Žádná z řady listin, které žalovaný v řízení doložil, pak ani není vystavena v těchto dvou dnech. Úkolem soudu není, aby si za žalovaného sám domýšlel, z jakých případně jiných jím tvrzených „reklamací“ žalovaný uplatňuje nároky, z jakých důvodů a v jaké výši. Bylo pouze věcí žalovaného, jak svůj vzájemný nárok skutkově vymezí, a tím je soud vázán.16. K tomu soud dále dodává, že žalobkyně opakovaně na jiné reklamace a dopisy žalovaného reagovala, a to mj. dopisem ze dne 8. 12. 2020, 30. 12. 2020, 16. 2. 2021, 9. 3. 2021 nebo 16. 4. 2021. Je tedy zřejmé, že žalobkyně opakovaně vyvíjela snahu reagovat slušně, věcně a konstruktivně na stále se opakující námitky žalovaného.17. Pro úplnost soud dodává, že pokud šlo o nesprávně zaúčtovanou platbu ve výši 7 000 Kč namítanou mj. v dopisu ze dne 18. 12. 2020, to bylo žalobkyní obratem (navíc již dříve) vyřešeno, o čemž byl žalovaný několikrát informován a je to zřejmé i z žaloby. Zde lze poukázat i na to, že žalobkyně již dopisem ze dne 8. 12. 2020 žalovanému sděluje, že platbu ve výši 7 000 Kč dohledala a řádně zaúčtovala. Obdobně žalobkyně žalovanému sdělovala, že upravila předpis záloh podle požadavku žalovaného nebo že vůči němu nebude uplatňovat smluvní pokutu ve výši 100 Kč, a dále mu vysvětlovala způsob vystavení vyúčtování.18. Závěrem soud dodává, že má-li žalovaný za to, že žalobkyně nevyřídila jeho jiné reklamace (např. tu z 18. 12. 2020), neprokázal, že by příslušný nárok na náhradu vůči žalobkyni uplatnil ve lhůtě podle § 3 vyhlášky č. 545/2006 Sb.19. Ze všech shora uvedených důvodů byla vzájemná žaloba zamítnuta.20. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a náleží jí tak plná náhrada nákladů řízení.21. Do uplatnění vzájemné žaloby náleží žalobkyni náhrada v celkové částce 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění), 300 Kč režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč a 21% DPH ve výši 189 Kč.22. Jsou-li ve věci nároky uplatněny žalobou a vzájemnou žalobou ve stejném (společném) řízení, je třeba při rozhodování o náhradě nákladů řízení posoudit věc uplatněnou žalobou a věc uplatněnou vzájemnou žalobou samostatně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4609/2017). Pokud však byl některý úkon zástup