8 C 80/2024-29 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 948,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 29. 3. 2023 účastnickou smlouvu č. , hodnota, , kterou se zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby ve sjednaném rozsahu a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby hradit sjednanou cenu. Žalovaný neuhradil řádně a včas dluh za , Anonymizováno, včetně poplatku ve výši 4 426,49 Kč na základě vyúčtování č. , hodnota, splatného dne 27. 5. 2023, za , Anonymizováno, ve výši 2 704,60 Kč na základě vyúčtování č. , hodnota, splatného dne 27. 6. 2023 a za , Anonymizováno, včetně poplatku v celkové výši 4 817,41 Kč na základě vyúčtování č. , hodnota, splatného dne 27. 4. 2023. Přestože byl žalovaný vyzván k úhradě, dlužné pohledávky nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a skutečnosti tvrzené v žalobě žádným způsobem nesporoval.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci:4. Žalovaný byl na základě účastnické smlouvy č. , hodnota, a nastavení služeb, uživatelem mobilní telefonní stanice č. , hodnota, . Žalobkyně žalovanému v souladu s čl. 3.2.3 všeobecných podmínek umožnila objednat si prostřednictvím sítě od třetích subjektů služby a realizovat mobilní platby, které nejsou službami elektronických komunikací v souladu s § 2 odst. 3 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“). Cenu za tyto platby na internetu fakturovanou ve vyúčtování služeb č. , hodnota, ve výši 2 704,60 Kč splatnou dne 27. 6. 2023 žalovaný neuhradil a dále neuhradil cenu za , Anonymizováno, ve výši 4 420,49 Kč a zprostředkovatelský poplatek za , Anonymizováno, ve výši 6 Kč dle vyúčtování č. , hodnota, splatného dne 27. 5. 2023 a neuhradil ani cenu za , Anonymizováno, ve výši 4 802,41 Kč a poplatek za , Anonymizováno, ve výši 15 Kč dle vyúčtování č. , hodnota, splatného dne 27. 4. 2023. Žalovanému byla dne 21. 6. 2024 zaslána předžalobní upomínka.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle následujících ustanovení:6. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.7. V daném případě je dána pravomoc a příslušnost soudu dle § 7 o.s.ř. a nikoli Českého telekomunikačního úřadu podle § 129 zákona o elektronických komunikacích, neboť předmětem řízení není úhrada za telekomunikační služby, ale za tzv. služby třetích stran a mobilní platby.8. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací podle zákona o elektronických komunikacích. Žalobkyně současně poskytla žalovanému i jiné služby než služby elektronických komunikací, za které měl žalovaný povinnost uhradit vyúčtovanou cenu v celkové výši 11 948,50 Kč. Jeho povinnost k zaplacení vyplývá z § 1746 odst. 2 o. z., neboť účastníci si práva a povinnosti upravili jinou než v občanském zákoníku upravenou smlouvou, přičemž tato smlouva byla shledána dostatečně určitou a tudíž platnou. V důsledku porušení povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku řádně a včas vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné jistiny i nárok na úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vyúčtování. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 948,50 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.10. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval § 14b a. t., neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a. t. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, tedy má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby.11. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. třídenní na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.