9 C 94/2024-25 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 29. 4. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 68 739,60 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Ze zákaznické karty - žádost o spotřebitelský úvěr, podepsané žalovanou dne 27. 9. 2021 soud zjistil, že byly uvedeny dvě adresy žalované – , adresa, , dále žalovaná uvedla, že žije s rodiči, je vyučená, úvěr potřebuje na vybavení domácnosti, pracuje na plný úvazek jako operátorka, což bylo ověřeno z pracovní smlouvy a potvrzením o příjmu, které ale nebyly doloženy. Žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem je 21 112 Kč, další čisté příjmy domácnosti jsou 19 800 Kč. Měsíční výdaje byly stanoveny částkou 3 500 Kč. Uvedla, že nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 9. 2021 č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, poskytl žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku vč. poplatků ve výši 47 763 Kč (37 263 Kč – úrok, částky 1 500 Kč – částka za zpracování spotřebitelského úvěru, částka za komfortní splácení a flexibilní splácení 9 000 Kč). Celkem měla zaplatit s doplňkovým pojištěním 100 472 Kč ve 21 měsíčních splátkách po 4 785 Kč, poslední splátka 4 772 Kč. Úrok byl dohodnut ve výši 68,80 %, RPSN 99,75 %. Žalovaná zaplatila 30 000 Kč, což vyplývá ze souhrnných informacích o platbách.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na nynějšího žalobce, což je doloženo seznamem postoupených pohledávek.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, které bylo odesláno doporučeně žalované, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalované oznámil, že jeho pohledávka byla postoupena na nového věřitele.8. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne 28. 3. 2024 doporučeně.9. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalobce žalované částku 50 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o 47 763 Kč (úrok, administrativní poplatek, komfortní splacení), takže celkem měla zaplatit 100 472 Kč v 21 měsíčních splátkách po 4 785 Kč, poslední splátka 4 772 Kč. Zaplatila 30 000 Kč.10. Na výzvu soudu žalobce sdělil, že schopnost žalované úvěr splácet zkoumal řádně a v souladu se zákonem, když před uzavřením smlouvy byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Tyto skutečnosti však nedoložil.11. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.16. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.19. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 27. 9. 2021 a v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.20. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, , Anonymizováno, proti , jméno FO, a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů: „ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy.21. Žalobce tvrdil, že žalovanou tvrzené skutečnosti ověřoval, žádné doklady však žalobce k těmto svým tvrzením nepředložil. Není tak vůbec zřejmé, z jakých skutečností žalobce při žádosti žalované o úvěr vycházel. Není zřejmé, zda vůbec věděl, jaký má žalovaná příjem, zda z tohoto příjmu je schopna dluh splácet, zda má jiné finanční závazky, jaký je počet členů domácnosti apod. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalované dluh splácet. Také uvedené výdaje žalované ve výši 3 500 Kč měsíčně jsou dle soudu značně podhodnocené a chybí k nim jakýkoliv doklad. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o zápůjčku (úvěr) přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatným.22. V daném případě žalobce půjčil žalované částku 50 000 Kč, žalovaná zaplatila částku 30 000 Kč, zbývá doplatit částka 20 000 Kč. Je-li soudem vyhodnocena uzavřená smlouva jako neplatná, nelze z neplatného ujednání požadovat další plnění - například úrok, smluvní pokutu apod. Žaloba byla uznána důvodnou částečně, když byla přiznána částka 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 9. 2022, tj. od marnéh