10 C 35/2020-130 — Okresní soud ve Vyškově

1. Právní předchůdce žalobkyně podal žalobu o zaplacení nemajetkové újmy, žalobou ze dne 28. 12. 2014 se domáhal žalobou neúčinnosti darovací smlouvy, řízení bylo ukončeno rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2019. Řízení o odpůrčí žalobě tak probíhalo po dobu 4 let a 22 dnů a bylo nepřiměřeně dlouhé, ačkoliv šlo o poměrně jednoduchou věc, průtahy nezpůsobil, ty vznikly zejména na straně soudů, je osobou vysokého věku a vleklost řízení pociťuje o to intenzivněji, že trpí řadou zdravotních problémů. Stres spojený s nejistotou ohledně toho, jak dlouho ještě bude řízení trvat a jaký bude mít výsledek, na něj dopadá vzhledem k jeho věku a zdravotním problémům výrazně intenzivněji. Vymáhaná částka není běžným sporem o peněžitou pohledávku, ale má pro něj takřka existenční význam. Nepřiměřeně dlouhé řízení jen prohloubilo jeho trauma, které mu způsobilo to, že ho , tituly před jménem, , jméno FO, připravil téměř o veškeré peníze, doufal, že mu zpříjemní jeho podzim života. V souladu s metodikou používanou Nejvyšším soudem činí základní částka zadostiučinění v penězích 20 000 Kč za jeden rok řízení, kromě prvních dvou, za něž náleží polovina základní částky. Vzhledem k výše uvedenému v souladu s metodikou používanou Nejvyšším soudem stanovuje základní výši náhrady nemateriální újmy takto: 2 x 10 000 +2 x 20 000 + (8/12) x 20 000 + (22/31) x (1/12) x 20 000 = 20 000 +40 000 + 13 333 + 1 178 = 74 511 Kč a vzhledem k celkové délce řízení, které se přiblížila k pěti letům, a skutečnosti, že věc projednávaná v předmětném řízení nebyla nijak zvlášť složitá, ba přímo banální, proto je na místě základní částku zadostiučinění zvýšit o 30%, když brojil proti průtahům v řízení opakovaně. Na jeho první podání (stížnost na průtahy ze dne 6. 4. 2018) však soud vůbec nereagoval několik měsíců. Posun v řízení přinesl až návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 25. 7. 2018. Sice byla věc projednána ve třech stupních soudní soustavy, ale nelze si nevšimnout velkých neodůvodněných časových rozestupů mezi jednotlivými úkony soudů. Z těchto důvodů je na místě základní částku zadostiučinění zvýšit o 20%. Je třeba zdůraznit, že vzhledem k výše uvedenému měla projednávaná věc pro něj zcela zásadní význam. Proto je na místě základní částku zadostiučinění zvýšit o 50%. Proto navyšuje základní částku přiměřeného zadostiučinění takto: 74 511 + 1,3 x 74 511 = 74 511 + 96 864 =171 375 Kč. Právní předchůdce žalobkyně vyzval dne 28. 2. 2020 žalovanou k náhradě nemajetkové újma a zaplacení částky ve výši 171 375 Kč. Žalovaná na výzvu žalobce nereagovala, pouze sdělením ze dne 2. 3. 2020 potvrdila, že obdržela jeho výzvu.2. Žalovaná neuznává žalobou tvrzený nárok co do důvodu ani co do výše, a to ani částečně. Žalobce uplatnil (stejně jako touto žalobou) podáním doručeným žalované dne 28. 2. 2020 nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 171 375 Kč vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 7 C 2/2015. Jeho žádost byla žalovanou jako nedůvodná zamítnuta.3. Rozsudkem ze dne 18. května 2021 č.j. č. j. 10 C 35/2020-64 soud I. stupně žalobu zamítl, bez jednání, když soud I. stupně uzavřel, že na výzvu soudu, zda žalobce a žalovaná souhlasí podle § 115a o. s. ř. s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto na základě účastníky předložených důkazů, bez nařízení jednání, účastníci nereagovali, proto v souladu s poučením předpokládal, že oba podle § 101 odst. 4 o. s. ř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Rozsudek soud I. stupně zrušil Krajský soud v Brně usnesením ze dne 10. října 2022 č. j. 17 Co 112/2021-90, odvolací soud zjistil, že soud I. stupně usnesením ze dne 26. 4. 2021, č. j. 10 C 35/2020-47 vyzval žalobce i žalovaného, aby se ve lhůtě do 15 dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. souhlasí s tím, aby bylo ve věci soudem rozhodnuto na základě účastníky předložených důkazů bez nařízení jednání, a současně jim bylo sděleno, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Uvedené usnesení bylo řádně účastníkům doručeno, jak vyplývá z doručenek založených ve spise. Z obsahu spisu lze dále dovodit a mít za to, že do okamžiku rozhodnutí ve věci napadeným rozsudkem žalobce ani žalovaný na uvedené usnesení nijak nereagovali, a proto soud prvního stupně rozhodl ve věci samé napadeným rozsudkem bez nařízení jednání, neboť vycházel z toho, že s tímto postupem účastníci souhlasí, jak ostatně soud prvního stupně uvedl i v odůvodnění tohoto svého rozsudku. Rozsudek ve věci byl správně veřejně vyhlášen dne 18. 5. 2021 v 8h 05 minut, jak bylo zjištěno z protokolu založeného ve spise. Dále odvolací soud z obsahu spisu zjistil, a to z úředního záznamu z téhož dne, tedy z 18. 5. 2021 (č. l. 55 spisu), že „Při zapisování výsledku jednání vyhlášení rozsudku a následného vytvoření rozsudku v ISAS bylo zjištěno v dokumentech v 11h 30 min, že součástí těchto dokumentů je i podání žalobce ze dne 17. 5. 2021 učiněné v 19h 46 min označené jako , Anonymizováno, : vyjádření žalobce k usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 26. 4. 2021, č. j. 10 C 35/2020-47 a k podání žalované ze dne 14. 4. 2021, č. j. , Anonymizováno, , které nebylo dosud předáno z INFO oddělení kanceláři, a tudíž nebylo ani zažurnalizováno do příslušného spisu a bylo pouze přiřazeno do systému ISAS k příslušné spisové značce z E-podatelny“. Teprve poté, tedy až po vyhlášení napadeného rozsudku, bylo do předmětného spisu sp. zn. 10 C 35/2020 založeno uvedené vyjádření žalobce ze dne 17. 5. 2021, z jehož obsahu odvolací soud mimo jiné zjistil, že žalobce reagoval na výzvu soudu prvního stupně ohledně toho, zda souhlasí, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, a to tak, že výslovně uvedl, že s tímto postupem nesouhlasí. … Věci náležející do civilní pravomoci soudů se zásadně projednávají při ústním a veřejném jednání, k němuž soud předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnosti je třeba, přičemž předvolání účastníkům musí být doručena natolik včas, aby měli dostatek času se k jednání připravit (ustanovení § 115 odst. 2 o.s.ř.). Zákon vychází ze zásady ústnosti a přímosti, jimiž je civilní řízení ovládáno. Citované ustanovení § 115a o.s.ř. pak představuje výjimku ze zásady, že k projednání věci samé soud nařídí jednání, kdy dochází k prolomení uvedených zásad ústnosti a přímosti, a umožňuje tak soudu rozhodnout bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů, a to ve sporech, v nichž rozhodnutí závisí na právním posouzení předložených listin. K postupu upravenému v ustanovení § 115a o.s.ř., tedy k projednání a rozhodnutí věci bez nařízení jednání, je tak třeba splnění několika zákonných podmínek, a to že nejde o některou z věcí vypočtených v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., výsledky přípravy jednání umožňují přijmout závěr, že skutková zjištění o sporných právně významných skutečnostech lze učinit jen na základě předložených listin, a účastníci se práva na projednání věci výslovně vzdali anebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Výše uvedené podmínky pro zákonem povolenou možnost soudu, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, však v posuzované věci nebyly splněny. Jak již bylo výše uvedeno, jednou z těchto podmínek je, aby účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Tato podmínka však v posuzované věci splněna nebyla, neboť k řádně učiněné výzvě soudu prvního stupně v tom směru, aby účastníci sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto jen na základě předložených důkazů bez nařízení jednání, žalobce výslovně přípisem ze dne 17. 5. 2021 sdělil, že s tímto postupem nesouhlasí. Toto své sdělení žalobce zaslal soudu prvního stupně řádně v jím stanovené 15denní lhůtě, neboť z potvrzení o dodání o doručení do datové schránky jeho advokáta bylo zjištěno, že usnesení s předmětnou výzvou bylo advokátovi žalobce doručeno dne 30. 4. 2021. Konec této soudem stanovené lhůty pak připadl na den 15. 5. 2021, jelikož však šlo o sobotu, posunul se konec této lhůty na pondělí 17. 5. 2021 (ustanovení § 57 odst. 2 věta druhá o.s.ř.), kdy také soud prvního stupně uvedené sdělení žalobce obdržel. Za této situace pak není možné, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání a bez jejího projednání, a to i přesto, že ostatní uvedené podmínky vyplývající z ustanovení § 115 o.s.ř. k projednání věci bez nařízení jednání jsou splněny. Nutno tak uzavřít, že soud prvního stupně v tomto případě pochybil, pokud v předmětném řízení rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť žalobce s takovým postupem výslovně nesouhlasil, což soudu řádně a včas sdělil.6. Na výše uvedeném závěru, že zákonné podmínky pro postup podle ustanovení § 115 o.s.ř. nebyly v posuzované věci splněny, nemůže nic změnit ani to, že v době, kdy soud prvního stupně rozhodl ve věci samé rozsudkem bez nařízení jedná