6 C 69/2020-158 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně dne 20. 4. 2020 - coby podílová spoluvlastnice dále označeného nemovitého majetku v rozsahu id. , Anonymizováno, - podala u zdejšího soudu žalobu o zaplacení částky 239 050,50 Kč s příslušenstvím - zákonným úrokem z prodlení z částky 239 050 Kč od 10. 4. 2020 do zaplacení, která podle jejího žalobního tvrzení představuje výši bezdůvodného obohacení žalovaného – spoluvlastníka dále označeného nemovitého majetku v rozsahu id. , Anonymizováno, - za jeho „nadužívání“ nemovitostí – pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rodinný dům v části obce , adresa, , a pozemku p. č. , hodnota, , vše zapsané v katastrálním území , adresa, (dále též „nemovité věci“, nebo „nemovitosti“ anebo „nemovitý majetek“).2. Rozsah užívání nemovitostí je dán jejich strukturou, kdy nemovitosti lze rozdělit na dvě obytné části, a to na rodinný dům a dále na dvorní budovu. Obytná část užívaná žalobkyní v rodinném domě má výměru , Anonymizováno, m² a sklep , Anonymizováno, m². Dvorní budova užívaná výlučně žalovaným má výměru obytné části , Anonymizováno, m² a skladových prostor , Anonymizováno, m².3. Tím, že žalovaný užívá společnou věc nad rozsah svého spoluvlastnického podílu, mu vzniká bezdůvodné obohacení, za které je povinen poskytnout žalobkyni peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno.4. S odkazem na znalecký posudek (vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, ) ohledně obvyklého nájemného v daném místě a čase a propočty uvedené v žalobě, v situaci, kdy před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k uhrazení tohoto bezdůvodného obohacení, žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je povinen jí vydat (zaplatit) bezdůvodné obohacení ve výši 239 050,50 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení z částky 239 050 Kč.5. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě (na č. l. 39-43) vyslovil nesouhlas s tímto žalobním požadavkem žalobkyně. Odmítl tvrzení žalobkyně, že by předmětné nemovitosti nadužíval, neboť žalobkyně výlučně užívá rodinný dům, jehož obytná část má výměru , Anonymizováno, m² a sklep o výměře , Anonymizováno, m², kdežto žalovaný užíval obytnou část dvorní budovy o výměře , Anonymizováno, m², přičemž „ze společné nemovitosti ke dni 26. 7. 2020 byl nucen (se) odstěhovat.“6. Dále žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že původně tyto nemovitosti vlastnili rodiče účastníků – pan , Jméno žalovaného A, , který již zemřel, a paní , jméno FO, , která bydlí v rodinném domě, tj. v přední části tohoto nemovitého majetku. Žalovaný měl již před 30 lety od svých rodičů souhlas k tomu, aby začal užívat obytnou část dvorní budovy, v níž si pro sebe a pro svou rodinu vybudoval vlastní bydlení, přičemž rodiči mu bylo přislíbeno, že se předmětné nemovitosti stanou jeho (výlučným) vlastnictvím, k čemuž nakonec nedošlo. „Ústní dohoda v naší rodině…byla taková, že já budu žít v nemovitosti v , adresa, , s nemovitostí budu oběma rodičům/či jednomu z nich v případě úmrtí druhého ve stáří pomáhat a o rodinný majetek budu pečovat a udržovat jej a každý z mých rodičů zde samozřejmě bude mít právo na klidné stáří a důstojné dožití.“ Po smrti otce žalovaného však nastala situace, kdy nemovitosti byly ve spoluvlastnictví matky, žalobkyně a žalovaného. „Dohoda byla taková, že na dohodě mezi rodiči a mnou o užívání předmětných nemovitostí ani na uspořádání spoluvlastnických vztahů nic měnit nebudeme, já budu o předmětné nemovitosti pečovat a zajišťovat jejich údržbu, vč. oprav, budu je spolu s matkou užívat, s tím, že otázku vlastnictví vyřešíme později. Žalovaná s tímto byla srozuměna a souhlasila s tím.“ V roce , Anonymizováno, ovšem matka žalovaného darovala svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech žalobkyni, která se tak stala spoluvlastnicí v rozsahu id. , Anonymizováno, , kdežto žalovaný vlastnil id. , Anonymizováno, .7. Za popsané situace a s přihlédnutím k rozhodnutí Nejvyššího soudu v dovolací věci sp. zn. 22 Cdo 4455/2008, má žalovaný za to, že žalobní požadavek žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení je nedůvodný, neboť žalobkyně by měla být vázána obsahem dříve uzavřené dohody o užívání předmětných nemovitostí.8. Žalovaný kromě toho rozporuje žalobkyní předložený znalecký posudek vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, a na podporu svého tvrzení, že obvyklá cena předmětných nemovitostí dosahuje částky ve výši 6 000 000 Kč, s odkazem na předložený posudek tvrdí, že obvyklá cena jeho spoluvlastnického podílu na těchto nemovitostech činí 1 000 000 Kč.9. V návaznosti na výše uvedené pak žalovaný v rámci svého podání učinil (podal) vzájemnou žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětnému nemovitému majetku (na č. l. 42-43).10. Zdejší soud (dále též jen „soud“) po provedeném řízení rozsudkem ze dne 21. 2. 2022, č. j. , spisová značka, , výrokem I. žalobu, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku ve výši 239 050,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 239 050 Kč od 10. 4. 2020 do zaplacení, zamítl, výrokem II. rovněž zamítl vzájemnou žalobu žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitým věcem, a výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.11. Pokud jde o odůvodnění meritorního výroku I. rozsudku, soud vyšel ze skutkového závěru, že žalovaný na základě konkludentní dohody se svými rodiči byl oprávněn bezúplatně užívat objekt ve dvoře na pozemku p. č. , hodnota, , přičemž po smrti otce žalovaného pana , anonymizováno, v roce , Anonymizováno, žalovaný se souhlasem své matky , jméno FO, nadále bezúplatně užíval ve stejném rozsahu jako doposud předmětné nemovitosti. Žalovaný se z předmětného objektu bydlení ve dvoře odstěhoval dne 26. 7. 2020.12. Zjištěný skutkový stav pak soud posoudil následovně:13. „Pokud jde o žalobu o vydání bezdůvodného obohacení žalovaného za nadužívání nemovitého majetku, který spoluvlastní toliko v rozsahu id. , Anonymizováno, , soud dospěl k závěru, že jde o nedůvodně podanou žalobu.14. Soud předně předestírá, že nepovažoval za nezbytné opětovně přistupovat k výslechu svědkyně , jméno FO, , matky účastníků, které je v současné době , Anonymizováno, , Anonymizováno, let (v , Anonymizováno, jí bude , Anonymizováno, let), je podle tvrzení žalobkyně imobilní a v předchozí době byla již zdejším soudem vyslechnuta.15. V procesní situaci, kdy proti výslechu této svědkyně nebylo ze strany účastníků námitek, nebylo podle názoru soudu zapotřebí opětovně (jen z důvodu změny v obsazení soudu) přistupovat k tomuto výslechu, byť předchozí výslech byl učiněn asistentkou předchozího samosoudce. Podstatné zde totiž je, že to, co bylo při výslechu svědkyně (matky účastníků) zaprotokolováno, účastníky nebylo zpochybňováno.16. Je sice pravdou, že před tímto výslechem svědkyně podala dne 4. 9. 2020 dvě písemná čestná prohlášení, přičemž v druhém z nich (na č. l. 76-78) mj. uvedla, že: „synovi (roz. žalovanému) bylo pouze přislíbeno bydlení ve dvorní budově s trvalým pobytem, a to za úplatu, nikoliv že předmětné nemovitosti se stanou jeho vlastnictvím“, avšak uvedené formulace v tomto četném prohlášení v porovnání se způsobem vyjadřování svědkyně při jejím výslechu u zdejšího soudu, a to již po předchozím poučení též o trestních následcích křivé výpovědi, jednoznačně působí formulačně asymetricky, kdy čestné prohlášení zjevně neodpovídá následnému vyjadřování svědkyně (vycházeje dle protokolu o jejím výslechu) před soudem. Kromě toho svědkyně při svém výslechu zcela jednoznačně popsala, že žalovaný bezúplatně užíval mj. objekt bydlení ve dvoře, a i když svědkyně explicitně nehovořila o dohodě či se výslovně nevyjadřovala o mezi nimi (tj. mezi svědkyní a žalovaným) uzavřené dohodě coby tehdejšími spoluvlastníky (svědkyní – majoritní spoluvlastnicí a žalovaným – minoritním spoluvlastníkem), není žádných pochyb o tom, že k takovéto ústní dohodě mezi svědkyní a žalovaným – ohledně bezúplatného užívání mj. objektu bydlení ve dvoře žalovaným – vskutku došlo (viz výpověď svědkyně – protokol o jejím výslechu na č. l. 84-88).17. Je očividné, že žalobkyně při podání žaloby nepředpokládala, že byla dříve ohledně užívání těchto nemovitostí mezi původním spoluvlastníky těchto nemovitostí (rodiči žalovaného), resp. matkou žalovaného paní , jméno FO, a žalovaným uzavřena dohoda (jak vyplývá z následně provedeného výslechu matky obou účastníků), přičemž ani z výslechu svědkyně , jméno FO, , matky účastníků, která se po smrti svého manžela stala majoritní vlastnicí těchto nemovitostí, a to v rozsahu id. , Anonymizováno, , zatímco žalovaný byl jejich minoritním spoluvlastníkem v rozsahu id. , Anonymizováno, , nebylo zjištěno, že by původní dohodu o užívání nemovitostí (ve dvorní části) žalovaným změnila, tj. dohodu mezi rodiči žalovaného a žalovaným mezi matkou a jejím synem změnila.18. Takže předžalobní výzva žalobkyně, aby jí žalovaný uhradil žalovanou částku představující tvrzené bezdůvodné obohacení žalovaného za užívání nemovitého majetku nad rozsah jeho spoluv