10 C 2/2023-171 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení stočného v letech 2016-2021, žalovaní jsou fyzickými osobami, vlastníky bytové jednotky č. , číslo, v bytovém domě č. p. , číslo, v , obec, s podílem na společných částech budovy, žalobkyně je na základě kolaudačního souhlasu oprávněna užívat vodní dílo – kanalizaci a ČOV v areálu , Anonymizováno, , kanalizaci provozuje, na tuto je napojen bytový dům č. p. , číslo, a žalovaní jsou odběrateli, když jsou vlastníky bytové jednotky v tomto bytovém domě. Žalobkyně jako provozovatel kanalizace je ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích povinna uzavřít s odběratelem písemnou smlouvu o odvádění odpadních vod, takovou smlouvu žalobkyně uzavřela se všemi vlastníky bytových jednotek v domě č. p. , číslo, v , obec, , vyjma žalovaných. Žalovaní dlouhodobě odmítají se žalobkyní uzavřít smlouvu o odvádění odpadních vod a bez právního důvodu vypouštějí odpadní vody do kanalizace a dopouštějí se tak přestupku. Žalovaní jako odběratelé provozovateli kanalizace ničeho na stočném nehradí, přitom žalovaní nejsou osobami, na které by se povinnost hradit vodné a stočné nevztahovala. Protože nebyla dosud uzavřena smlouva o odvádění odpadních vod, účtuje žalobkyně stočné žalovaným jako cenu obvyklou v místě a čase podle ceny stočného účtované společnosti , právnická osoba, . Celkem žalovaní dluží částku 26 308 Kč. Na výzvu k úhradě dlužné částky se žalovaní vyjádřili tak, že dluh neuznávají a nehodlají jej uhradit. Pokud jde o námitku žalovaných, že za stočné hradí městu , obec, , na toto město odpovědělo, že bytový dům č. p. , číslo, není napojen na městkou kanalizaci a žalovaní tedy městu za odvádění odpadních vod nehradí žádné platby.2. Podle žalovaných se žalobkyně opírá o mylný předpoklad, že žalovaní vypouští své odpadní vody do kanalizace na pozemku, jejímž vlastníkem je , Anonymizováno, . Žalobkyně nedoložila smlouvu se státem, coby vlastníkem kanalizace , Anonymizováno, a nedoložila ani zmocnění, na základě kterého by měla povinnost uzavírat smlouvu o odvádění odpadní vody s odběrateli. Proto, že jediným odběratelem je vůči žalobkyni její zřizovatel. Na pozemcích , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v kat. území , adresa, ve vlastnictví města , adresa, se nachází 65 metrová kanalizace, do které žalovaní vypouštějí odpadní vody přes 3 metry kanalizační přípojku propojující vnější líc bytového domu s vnější kanalizací. Vnější kanalizace se po dalších 25 metrech na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, napojuje na provozně související kanalizaci, kterou provozuje žalobkyně. Vlastníkem vnější kanalizace je od roku , Anonymizováno, město , adresa, na základě zápisu o převodu národního majetku, v každém případě město při podpisu smlouvy o převodu vlastnictví bytu a dohody o správě domu, kterou nařídil novým vlastníkům bytů písemně uzavřít s určeným správcem domu firmou , právnická osoba, , konalo, co by vlastník vnější kanalizace a stanovilo správce kanalizace, způsob úhrady stočného a jeho výši. Město v roce 2014 správce vnější kanalizace jako zřizovatel zlikvidovalo, závazky firmy , právnická osoba, přešlo na jeho právního nástupce, a tím je město, tzn. že smlouva o správě domu je stále platná. Město ve svém nepravdivém vyjádření označuje vnější kanalizaci za pokračování vnitřní kanalizace, tím se město snaží o změnu předmětu smlouvy bez souhlasu všech smluvních stran, což je v rozporu s občanským zákoníkem, rozhodné je, že vnější kanalizace , anonymizováno, nebyla spoluvlastníkům domu odprodána. Na základě toho jsou kanalizace , Anonymizováno, a vnější kanalizace provozně souvisejícími kanalizacemi, protože každá má jiného vlastníka. Stát se rozhodl pro udělení dotace městu na odpojení technicky nevyhovující kanalizace bez kolaudace na pozemcích města napojené na kanalizaci , Anonymizováno, a její přepojení na městkou kanalizaci. Toto bylo provedeno na protější straně , adresa, , ale u domu, jehož jsou žalovaní spoluvlastníci, se tak dosud nestalo. Žalovaní shrnuli, že legislativa neupravuje a neřeší vztah provozovatele kanalizace jednoho vlastníka s odběratelem jiného vlastníka kanalizace, nelze použít ust. OZ § 2991 a 2999, žaloba je proto neoprávněná a protiprávní. Žalobkyně požaduje po žalovaných úhradu stočného za posledních 6 let, i když má právo pouze na úplatu za odpadní vody převzaté, kterou může uplatňovat pouze u vlastníka kanalizace , Anonymizováno, .3. Soud I. stupně žalobě vyhověl rozsudkem ze dne 28. 3. 2023, č. j. 10 C 2/2023-62, dovodil, že žalovaní nejsou povinni uzavřít smlouvu o odvádění odpadních vod se žalobkyní, která je provozovatelkou kanalizace. Žalovaní uzavřít smlouvu odmítají, tím však bez právního důvodu vypouštějí odpadní vody do kanalizace a dopouštějí se tak neoprávněného vypouštění odpadních vod bez uzavřené písemné smlouvy, žalobkyni za odvádění odpadních vod ničeho na stočném neplatí, přičemž ani netvrdí, že by byly osobami, na které by se tato povinnost hradit vodné a stočné nevztahovala. Technické řešení v uvedeném domě neumožňuje, aby žalobkyně fyzicky ukončila odvádění odpadních vod pouze pro bytovou jednotku žalovaných.4. Rozsudek soudu I. stupně zrušil usnesením ze dne 15. 4. 2024, č. j. 14 Co 105/2023-91, Krajský soud v Brně, který dovodil, že soud I. stupně se nezabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a pasivní legitimace žalovaných. Protože je v řízení nesporné, že smlouva o odvádění odpadních vod nebyla mezi žalobkyní a žalovanými uzavřena, jde o bezesmluvní, neoprávněné vypouštění odpadních vod a plnění, kterého se žalovaným jako odběratelům dostalo bez smlouvy, představuje jejich bezdůvodné obohacení. Odběratel je povinen nahradit ztráty, přičemž způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Primárně se náhrada vzniklé ztráty vlastníka, či přímo provozovatele. kanalizace vypočte z odběru naměřeného ve srovnatelném období, a nelze-li využít předchozího měření, ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12 vyhlášky, a nelze-li postupovat ani takto, provede se odborný výpočet podle směrných čísel roční potřeby vody podle druhu potřeby vody. Odvolací soud zavázal soud I. stupně poučit žalobkyni o břemenu tvrzení a důkazním ke skutečnostem týkajícím se její aktivní věcné legitimace v řízení k uplatnění žalovaného bezdůvodného obohacení (náhrady ztráty za neoprávněný odběr) žalovaných (tedy k tomu, zda, kdy a jak jí byla založena příslušnost k hospodaření s předmětnou kanalizací a nebyla-li jí založena, k tomu, zda je provozovatelkou předmětné kanalizace a zda smlouvou uzavřenou s jejím vlastníkem jí bylo založeno právo na příjem z této náhrady, k tomu viz výše uvedené), dále též k otázce pasivní legitimace žalovaných (zejména k doplnění tvrzení, zda vzniklo společenství vlastníků v připojeném domě na kanalizaci či nikoli, a k prokázání spoluvlastnictví domu, v němž žalovaní mají vlastnit bytovou jednotu a podíl na společných částech domu, k čemuž soud provede dokazování nejméně již žalobkyní předloženou informací z katastru), jakož i k výši v řízení uplatněné náhrady ztráty, tedy k tomu, jak (a na základě čeho) dospěla žalobkyně k výpočtu této náhrady, zejména k množství vypouštěných odpadních vod, z nichž ve výpočtu vychází, nebo odběru vody (vychází-li výpočet z něj), když skutečnost, že za rozhodující cenu považuje cenu účtovanou , právnická osoba, . v jednotlivých letech, je z žaloby patrná. Poté na podkladě provedených důkazů soud prvního stupně posoudí jak aktivní legitimaci žalobkyně, tak pasivní legitimaci žalovaných a výši požadovaného nároku, a to z toho pohledu, zda odpovídá nároku dle zákona č. 274/2001 Sb. a prováděcí vyhlášky, přičemž z provedených důkazů učiní úplná skutková zjištění nezbytná pro posouzení nároku (a to včetně případných zjištění z rozhodnutí v jiných sporech žalobkyně s žalovanými tak, aby bylo zřejmé, zda a jaká otázka mající význam pro rozhodnutí této věci byla závazně vyřešena mezi účastníky ve výroku jiného rozhodnutí a jakého).5. Soud I. stupně dle pokynu odvolacího soudu poučil žalobkyni, a to usnesením ze dne 7. května 2024, č. j. 10 C 2/2023-103, 1. zda, kým a jak byla založena příslušnost žalobkyně k hospodaření s předmětnou kanalizací, 2. zda je žalobkyně provozovatelkou předmětné kanalizace, 3. zda smlouvu uzavřenou s vlastníkem kanalizace bylo založeno právo žalobkyně na příjem z náhrady, 4. zda vzniklo společenství vlastníků (v připojeném domě na kanalizaci) či nikoliv, 5. prokázání spoluvlastnictví domu, v němž mají žalovaní vlastnit bytovou jednotku a podíl na společných částech domu, 6. na základě čeho dospěla žalobkyně k výpočtu uplatněné náhrady ztráty, zejména k množství vypouštěných odpadních vod, z nichž ve výpočtu vychází, nebo odběru vody, vychází-li z něj, když skutečnost, že za rozhodující cenu považuje cenu účtovanou , právnická o