10 C 18/2025-51 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky dle výroku I. tohoto rozsudku jako dluhu žalované ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní dne , datum, . Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr uhradit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem, kdy výše měsíční splátky činila 464 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení a nereagovala na výzvy žalobkyně, prohlásila žalobkyně úvěr za splatný ke dni 3. 3. 2024. Žalobkyně požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši 15 383,40 Kč, dále pak kapitalizovaného úroku ve výši 1 463,80 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 449,60 Kč, poplatků celkem ve výši 1 800 Kč, úroků a zákonných úroků z prodlení.2. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že schopnost žalované splácet byla posuzována z informací získaných od žalované, dokladu o jejím příjmu, z účtu žalované vedeného u žalobkyně, z insolvenčního rejstříku, CCB a dalších databází. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované doložila vyjádření, ve kterém je obsažena i tabulka informace z CCB, dle které neměla žalovaná existující kontrakty, a doklad o příjmu.3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná a žalobkyně uzavřeli smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který bude úročen úrokovou sazbou 19,90 % ročně a bude splácen pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 464 Kč. Z článku 8 odst. 8.1 a 8.2. smlouvy o úvěru soud zjistil, že porušením podmínek smlouvy je např. situace, kdy se žalovaná dostane do prodlení se splácením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek. V takovém případě žalobkyně mohla prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. K žalobě byly rovněž doloženy všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a ceník pro soukromou klientelu, dle kterého náklady spojené s prodlením činí 300 Kč za 10 dní prodlení a budou účtovány vždy k 10., 40., a 70. dni v prodlení ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč.5. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovanou, že ke dni 29. 9. 2023 je na jejím úvěru dluh po splatnosti, a vyzvala ji k úhradě dluhu ve výši 3 192 Kč nejpozději do 1. 11. 2023. Žalovaná byla upozorněna, že pokud dlužnou částku neuhradí do 1. 11. 2023, bude po ní požadováno splacení celého úvěru, jehož výše činila ke dni 29. 9. 2023 částku 17 508 Kč.6. Z listiny ze dne 3. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyrozuměla žalovanou o tom, že z důvodu neuhrazení pohledávky na úvěrovém účtu ve stanoveném termínu je ode dne 3. 3. 2024 celá jeho zbývající částka splatná. Žalobkyně doložila poštovní podací arch dokládající odeslání této listiny dne 7. 3. 2024.7. Z výpisů z úvěrového účtu žalované soud zjistil, že žalovaná čerpala dne 9. 6. 2023 částku 15 000 Kč, uhradila celkem částku 3 656 Kč. Pohledávka k 31. 12. 2023 činila celkem 15 769,30 Kč.8. Ze dokumentu „posouzení úvěruschopnosti“ včetně informace CCB a z oznámení o přiznání rodičovského příspěvku soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici údaje o příjmech a výdajích žalované, kdy dle databází neměla žalovaná v době uzavírání předmětné smlouvy o úvěru jiné existující kontrakty, neměla negativní informace v evidenci klientů ani záznam v insolvenčním či exekučním rejstříku.9. Z podkladů pro soudní řízení soud zjistil, že ke dni 8. 11. 2024 činila dlužná jistina 15 383,40 Kč, dlužné poplatky 1 800 Kč, dlužné úroky 1 533,10 Kč a dlužné úroky z prodlení 1 518,93 Kč.10. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 10. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornil ji na možnost jejího soudního vymáhání.11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena platná smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku 15 000 Kč. Úvěruschopnost žalované byla žalobkyní zkoumána. Žalovaná byla dle smlouvy o úvěru povinna hradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 464 Kč. Žalovaná však sjednaný úvěr nehradila řádně a včas, a tak žalobkyně ke dni 3. 3. 2024 prohlásila úvěr za splatný. Žalobkyně požaduje jistinu ve výši 15 383,40 Kč, poplatky dle sazebníku ve výši celkem 1 800 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 463,80 Kč (ke dni 21. 10. 2024), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 449,60 Kč (ke dni 21. 10. 2024, úrok a úrok z prodlení od 22. 10. 2024 do zaplacení.12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.13. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Po právním posouzení závěru o skutkovém stavu dospěl soud k tomu, že žalobkyně uzavřela s žalovanou jako dlužníkem smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a hradit úroky ve výši 19,90 % ročně. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo ujednáno, že v případě prodlení žalované je žalobkyně mimo jiné oprávněna dlužnou částku úvěru prohlásit za splatnou. Pokud se tedy žalobkyně domáhá po žalované platební povinnosti odpovídající výši poskytnutého úvěru, poplatků dle sazebníku, úroků a úroků z prodlení (částečně kapitalizovaných a snížených dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb.), po započtení částky hrazené žalovanou, je její nárok důvodný a soud podané žalobě zcela vyhověl.18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. V dané věci byla plně úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně z ustanovení § 14b, ze kterého ostatně vcházela i sama žalobkyně při vyčíslování nákladů řízení. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 300 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem předcházející návrhu ve věci samé, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 900 Kč. Dále zástupci náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za shora uvedené úkony právní služby. Doposud tedy činí odměna zástupce částku 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok, kdy toto DPH činí 21 % a jedná se o částku 252 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 1 452 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 2 252 Kč.19. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.