3 C 108/2024-59 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem ze dne , datum, domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkovou částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřel dne , datum, se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, v hotovosti. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit celkovou částku , částka, . Celkovou částku měl žalovaný splatit v 21měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný splátky nehradil řádně a včas. Na svůj dluh celkově uhradil , částka, s poslední splátkou ke dni , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, došlo k postoupení této pohledávky za žalovaným na žalobkyni s účinností ke dni , datum, . Žalovanému bylo uvedené postoupení oznámeno dopisem ze dne , datum, odeslaného doporučeně dne , datum, a dále mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, , na kterou však nereagoval. Žalobkyně žalobou uplatňuje zaplacení částky , částka, sestávající z jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, (počítaného z jistiny ve výši , částka, od , datum, do , datum, , ve výši 20,79% p.a.), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, (počítaného z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do , datum, ), a dále zaplacení úroků ve výši 20,79 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Soud vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení ve vztahu ke splnění povinnosti věřitele posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila žalobu podáním ze dne , datum, , ve kterém uvedla, že úvěruschopnost žadatele byla posouzena na základě zhodnocení informací získaných od žadatele před uzavřením smlouvy, uvedených v zákaznické kartě žalovaného ze dne , datum, a ověřena doklady uvedenými v zákaznické kartě (výplatní pásky, pracovní smlouva). Právní předchůdce žalobkyně také ověřil v insolvenčním rejstříku, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný v době žádosti pracoval jako dělník ve společnosti , jméno FO, – , Anonymizováno, s měsíčním příjmem , částka, a dalšími čistými příjmy domácnosti , částka, , žil ve vlastním domě nebo bytě bez zástavy a neměl vyživovací povinnost k žádné další osobě, neměl úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti.3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a shodnému závěru o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnutou částku s poplatkem , částka, , pojištěním ve výši , částka, , celkem , částka, , v 21měsíčních splátkách po , částka, , s tím že poslední splátka činí jen , částka, . Žalovaný převzal úvěr v hotovosti při podpisu smlouvy, ve smlouvě není uvedeno číslo účtu žalovaného.6. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný jako žadatel žádal o poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Uvedl, že je svobodný, pracuje na plný úvazek jako dělník u společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, , bydlí sám ve vlastním domě/bytě, adresu výběru označil jinou než adresu trvalého bydliště, přičemž adresa trvalého bydliště je úřední adresa ohlašovny, nemá žádnou vyživovací povinnost, vlastní automobil a spotřebitelský úvěr potřebuje na kauci. Uvedl, že má 1 zdroj příjmu, přičemž svůj čistý příjem uvedl ve výši , částka, a další čisté příjmy domácnosti , částka, bez bližšího označení. Žalovaný údajně předložil 2 výplatní pásky za 02 a 03/2021, tyto ovšem nejsou součástí dokumentace, stejně jako pracovní smlouva z roku 2015. Mezi běžnými výdaji neuvedl externí ani interní splátky, odhadované měsíční výdaje byly , částka, . Žadatel uvedl, že má bankovní účet, jeho číslo ani výpis z něj není součástí žádosti.7. Dle tabulky umoření ke smlouvě číslo , hodnota, byl žalovanému dne , datum, vyplacen úvěr ve výši , částka, a žalovaný na svůj dluh uhradil 2x splátku v celkové výši , částka, , poslední platba dne , datum, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi , právnická osoba, a žalobkyní vyplývá, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo , hodnota, uvedená v příloze smlouvy o postoupení.9. Přípisem ze dne , datum, bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, a to na adresu označenou jako adresa trvalého pobytu žalovaného, a to doporučeným dopisem podaným dne , datum, na poště. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky , částka, do 10 dnů od doručení tohoto dopisu.10. Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění, a to na adresu trvalého pobytu.11. Smluvní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění ke dni uzavření smlouvy.12. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Dle ustanovení § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.14. Dle ustanovení § 1810 občanského zákoníku, jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.15. Dle ustanovení § 1812 odst. 1 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle odst. 2 téhož ustanovení k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § 1813 jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle ustanovení § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.16. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěrusc