3 C 96/2025-107 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), poskytl žalované částku , částka, dne , datum, , a to převodem na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, , neboť právní předchůdce žalobkyně s žalovanou jednali o uzavření úvěrové smlouvy, ale tuto žalobkyně není schopna doložit. Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně neuhradila žádnou částku. Pohledávku za žalovanou právní předchůdce žalobkyně postoupil na společnost , právnická osoba, . a tato společnost postoupila následně pohledávku na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno a žalovaná byla vyzvána před podáním žaloby k úhradě.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. Za splnění podmínek § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, když žalovaná a žalobkyně k tomuto postupu neměly námitek.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:4. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , zaslal dne , datum, částku , částka, na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, ze svého účtu prostřednictvím platební brány , Anonymizováno, .5. Ze zprávy banky bylo zjištěno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaná a na tento účet byla připsána dne , datum, částka , částka, od právního předchůdce žalobkyně pod VS , var. symbol, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek se společností , právnická osoba, ., v seznamu postupovaných pohledávek je uvedena pohledávka za žalovanou na straně č. , hodnota, ze smlouvy uzavřené dne , datum, ve výši , částka, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek se společností , Jméno žalobkyně, ., v seznamu postupovaných pohledávek je uvedena pohledávka za žalovanou na straně č. , hodnota, ze smlouvy uzavřené dne , datum, ve výši , částka, .8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , z upomínky ze dne , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno, že pohledávka ve výši , částka, ze smlouvy č. , hodnota, byla postoupena smlouvou na společnost , právnická osoba, . a následně na žalobkyni. Z upomínky je zřejmé, že se jedná o pohledávku vzniklou z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru.9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:10. Právní předchůdce žalobkyně dne , datum, poskytl žalované bezhotovostně částku , částka, . Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyni částku nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena nejdříve na společnost , právnická osoba, . a následně na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána upomínkou před podání žaloby k zaplacení částky , částka, z titulu úvěrové smlouvy.11. Závazkový vztah se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).12. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Podle ust. § 1968 věta první občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.15. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. Podle ust. § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.17. Soud má zá prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na její účet dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalobkyně v řízení netvrdila a neprokázala platné uzavření smlouvy, na jejímž základě se tak stalo, od počátku se domáhá vrácení poskytnutého plnění z bezdůvodného obohacení. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by částka , částka, byla poskytnuta žalované na základě právního důvodu, je takové plnění bezdůvodným obohacením, které je žalovaná povinna vydat žalobkyni, na kterou byla pohledávka platně postoupena.18. S ohledem na výše uvedené závěry soud výrokem I. uložil žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, . Žalobkyni nebyl výrokem II. přiznán zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého „ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.“ Závěry uvedené v citovaném rozhodnutí nelze obejít tím, že žalobkyně se domáhá plnění z bezdůvodného obohacení a nikoliv ze smlouvy o spotřebitelském úvěru.19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu , částka, , neúspěch žalobkyně představuje výrok II., kdy zákonný úrok z prodlení byl kapitalizován k , datum, (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08) částkou , částka, . Od úspěchu (93 %) žalobkyně byl odečten její neúspěch (7 %), žalobkyně tak má nárok na 86 % z celkové částky nákladů řízení. Celkem činí částka nákladů řízení , částka, a spočívá v zaplaceném soudním poplatku , částka, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 2 x , částka, a 1 x , částka, dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do , datum, pro úkony učiněné do tohoto data a ve znění účinném od , datum, pro úkony učiněné po tomto datu, za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci předcházející návrhu ve věci samé, režijní paušál 3 x , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a , částka, náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyni byla výrokem III. přiznána částka je , částka, (86 % z částky , částka, ). Pokud jde o aplikaci § 14b advokátního tarifu, soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vystupuje opakovaně jako strana žalující ve sporech z úvěrových smluv (kdy alternativně žádá vydání bezdůvodného obohacení), přičemž