4 C 27/2024-33 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobce se žalobou ze dne 1. 3. 2024 domáhá po žalovaném zaplacení částky 113 048 Kč příslušenstvím, z titulu vydání bezdůvodného obohacení, a náhrady nákladů řízení. Žalobce návrh odůvodnil tak, že provozuje , Anonymizováno, a spolupracuje se společností , právnická osoba, (, právnická osoba, ), pro kterou zajišťuje rozvoz zásilek v , Anonymizováno, . Jeho zaměstnanec jeho vozidlem vyzvedne u společnosti zásilky, ty rozváží, a případnou dobírku přebírá a následně vydává společnosti. Žalovaný pro žalobce tuto činnost vykonával dne , datum, , přičemž však neodvedl tržbu za výplatu dobírek a tuto si ponechal. Žalobce uvedené zjistil, když jej dne , datum, kontaktovala společnost , právnická osoba, , že neevidují platbu tržby ze dne , datum, od žalovaného. Žalovaný se žalobci téhož dne přiznal, že tuto tržbu (v celkové výši 158 048 Kč) neodevzdal a nechal si ji pro sebe Zůstalo mu 45 000 Kč, které žalobci odevzdal, vrátil klíče od vozidla a byl s ním okamžitě ukončen pracovní poměr. Žalobce se se společností , právnická osoba, domluvil na úhradě dlužné částky 113 048 Kč ve splátkách. Žalovaný mu tak způsobil škodu ve výši 113 048 Kč. žalovaný za tento svůj skutek byl trestním příkazem ze dne , datum, , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, shledán vinným z přečinu zpronevěry. Trestním příkazem však nebylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného nahradit žalobci způsobenou škodu, té se tedy žalobce domáhá v tomto řízení. Žalobce žalovanému zaslal dne 22. 11. 2022 předžalobní výzvu k zaplacení škody ve výši 113 048 Kč.2. Žalovaný se k výzvě soudu ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyzval žalobce a žalovaného, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce ani žalovaný se ve lhůtě nevyjádřili, soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.4. Soud ve věci provedl dokazování listinami – trestním příkazem , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , předžalobní výzvou k plnění ze dne 22. 11. 2022, dohodou o uznání dluhu a dohodou o splátkách mezi společností , právnická osoba, a žalobcem ze dne , datum, , Okamžitým zrušením pracovního poměru zaměstnavatelem pro hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci ze dne , datum, .5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):6. Trestním příkazem , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, byl žalovaný uznán vinným, že dne , datum, neodvedl společnosti , právnická osoba, tržbu ve výši 158 048 Kč, kdy svému zaměstnavateli , právnická osoba, (žalobci) dne , Anonymizováno, vrátil část hotovosti ve výši 45 000 Kč, přičemž zbývající část si ponechal pro sebe, a způsobil tak žalobci škodu ve výši 113 048 Kč, čímž se dopustil přečinu zpronevěry dle ust. §206 odst. 1 a 3 TZ. Žalobce předžalobní výzvou ze dne 22. 11 2022 vyzval žalovaného s odkazem na citovaný trestní příkaz k zaplacení škody ve výši 113 048 Kč. Žalovaný si tuto výzvu nevyzvedl a nikterak na ni nereagoval.7. Z uvedených důkazů bylo zcela jasně prokázáno, že plněním žalobce vůči společnosti , právnická osoba, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení, ve výši právě 113 048 Kč.8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle ustanovení §1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.10. Soud má za prokázané, že žalovaný byl uznán vinnými přečinem zpronevěry, které se dopustil právě vůči žalobci, vůči kterému se tak ke dni , datum, bezdůvodně obohatil o částku ve výši 113 048 Kč.11. Doba plnění bezdůvodného obohacení nebyla mezi účastníky určena, na daný případ tak dopadá ustanovení §1958 odst. 2 občanského zákoníku, dle které může splatnost (dospělost) dluhu vyvolat věřitel; může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen poté splnit bez zbytečného odkladu. Právní skutečností, která fixuje čas plnění, je tedy výzva věřitele. Zákon pro ni nestanoví žádné formální požadavky, půjde tedy o jakýkoli projev vůle věřitele, kterým žádá dlužníka o plnění. Výzvou k plnění může být i žaloba. V takovém případě splatnost nastává bez zbytečného odkladu po doručení žaloby dlužníkovi (žalovanému). Z vyjádření žalobce vyplývá, že žalovaného vyzval k vydání částky, kterou neodvedl vůči společnosti , právnická osoba, dne , datum, . Soud tedy má za to, že výzvou k okamžitému plnění v daném případě byla ústní výzva dne , datum, . Žalovaný se tedy dostal do prodlení s úhradou dne , datum, .12. Po provedeném dokazování, z něj zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je co do výše bezdůvodného obohacení, tj. pro částku 113 048 Kč, důvodný. Žalobce zaplatil za žalovaného to, co měl po právu plnit sám. S ohledem na shora popsaný závěr o splatnosti (dospělosti) dluhu a na něm závislém počátku prodlení žalovaného soud shledal nárok žalobce zcela důvodný za období od 17. 8. 2021 do zaplacení a přiznal žalobci zákonný úrok v požadované sazbě 8,5 % ročně z částky 113 048 Kč za toto období.13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přízná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl žalobce zcela úspěšný, náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobce spočívají v soudním poplatku v částce 5 653 Kč dle položky 1 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3x 5 660 Kč dle § 7, § 8, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, za úkony převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, 3x 300 Kč dle § 13 odst. 4 této vyhlášky. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21 %, a kdy se jedná o částku 3 754,80 Kč, pak soud přiznal žalobci na nákladech zastoupení včetně zaplaceného soudního poplatku celkem částku ve výši 27 287,80 Kč. Žalovaný je v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen tyto náklady řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.14. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.