6 C 75/2025-56 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu zesplatnění žalované poskytnutého spotřebitelského úvěru žalobkyní.2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala procesně nečinná. Za splnění podmínek ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.3. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění.4. Účastnice dne , datum, (datum akceptace návrhu žalobkyně na uzavření dále uvedené smlouvy žalovanou, kdy žalovaná – jak plyne z potvrzení na č. l. 36 – v souladu se smluvním ujednáním převedla na účet žalobkyně částku , částka, a tím akceptovala návrh smlouvy) uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, číslo smlouvy , Anonymizováno, , dle kterého žalobkyně poskytne žalované spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , z čehož částka , částka, bude představovat provizi zprostředkovatele za uzavření úvěru, a částka , částka, bude poskytnuta žalované s tím, že žalovaná se zavazuje žalobkyni uhradit tento úvěr formou 25-ti splátek po , částka, měsíčně, první splátka dne , datum, , poslední splátka dne , datum, , kdy celková úvěru tak bude činit , částka, , RPSN 44,5 %, zákonný úrok 15 %, zápůjční úroková sazba roční 28,17 % a denní , částka, (zjištěno z cit. smlouvy o úvěru na č. l. 13 a násl. a dále ze záznamu o vložení dokumentu – pokud jde o akceptaci návrhu smlouvy – na č. l. 16).5. Žalobkyně úvěruschopnost žalované podle názoru soudu řádným způsobem neověřovala. Zprostředkovatelka úvěru s žalovanou vyplnila tiskopis posouzení úvěruschopnosti zákazníka (na č. l. 24), z něhož plyne, že žalobkyně (roz. prostřednictvím zprostředkovatelky úvěru) ověřila totožnost žalované, zjistila že žalovaná neprochází v insolvenčním rejstříku, má příjem ze závislé činnosti ve výši , částka, měsíčně, přičemž ohledně výdajů žalované bylo vycházeno ze zjištění, že žalovaná bydlí v podnájmu a její výdaje za bydlení činí , částka, , přičemž na podnájem přispívá spolubydlící pan , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , (viz jeho čestné prohlášení ze dne , datum, na č. l. 25) ve výši , částka, měsíčně. Přitom žalovaná zprostředkovatelce úvěru předložila kopii podnájemní smlouvy (vztahující se k bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve 4. nadzemním podlaží bytového domu č. p. , adresa, – , Anonymizováno, (na č. l. 25 verte a násl.), z níž vyplývá, že podnájemné činí , částka, měsíčně a dále , částka, měsíčně za energie, celkem tedy výdaje za užívání tohoto bytu ve výši , částka, měsíčně, přičemž podnájemní smlouva byla uzavřena dne , datum, na dobu určitou od , datum, do , datum, , aniž by z dalších podkladů plynulo, že tento podnájem byl prodloužen a závazkový vztah, a tedy zajištění existenčního bydlení, mezi dotčenými existoval i k datu posuzování úvěruschopnosti žalované. Žalovaná dále doložila výplatnice od svého zaměstnavatele (na č. l. 28 a 28 verte) za měsíce srpna a září 2024, z nichž plyne, že žalovaná měla v srpnu 2024 čistou mzdu ve výši , částka, a v září téhož roku mzdu ve výši , částka, . Dále žalobkyně žalovanou prověřila s negativním výsledkem v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Žalovaná dále pro účely poskytnutí úvěru dne , datum, vyplnila tiskopis – „výdaje spotřebitele“ (na č. l. 33 verte), kde pouze uvedla své měsíční náklady na bydlení ve výši , částka, a , částka, na splátky úvěrů, uvedla, že je svobodná, je prosta jiných splátek úvěrů, pojištění. Podle registru platebních informací (na č. l. 31 verte-32) zprostředkovatelka úvěru měla k dispozici údaje plynoucí z cit. registru, dle kterého žalovanou zatěžovaly 4 spotřebitelské úvěry (1. úvěr, datum vzniku: , datum, , zbývající částka , částka, , 2. úvěr, datum vzniku: , datum, , zbývající částka , částka, , 3. úvěr, datum vzniku , datum, , zbývající částka , částka, a 4 úvěr, datum vzniku: , datum, , zbývající částka , částka, ) a 1 revolvingový úvěr.6. Žalobkyně na účet žalované převedla, s datem zaúčtování dále cit. částky, částku ve výši , částka, dle shora cit. smluvního ujednání (zjištěno z potvrzení na č. l. 37), a rovněž dle smlouvy o úvěru částka ve výši , částka, byla žalobkyní poskytnuta se souhlasem žalované na účet zprostředkovatele úvěru, kdy cit. částka byla zaúčtována ke dni , datum, (zjištěno z potvrzení na č. l. 38).7. Z bonity smlouvy na č. l.42, s přihlédnutím k žalobním tvrzením, soud zjistil, že žalovaná ke dni podání žaloby na jistině dluží žalobkyni částku ve výši , částka, .8. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastnice uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle kterého se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši , částka, . Žalobkyně před uzavřením této smlouvy řádně a úplně, v souladu s dále uvedenou judikaturou, neposuzovala úvěruschopnost žalované, kdy tak činila v zásadě formálně, povrchně. Žalovaná ke dni podání žaloby zaplatila na poskytnutý úvěr žalobkyni částku ve výši , částka, .9. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze do částky , částka, , přičemž ve zbytku žalobního požadavku naopak (z dále uvedených důvodů) je neopodstatněná.10. Závazkový vztah vzniklý dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.11. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, , vydaném ve věci C-679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“16. S ohledem na aktuální judikaturu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sen. zn. , spisová značka, ) je soud povinen zjišťovat, zda úvěrující subjekt splnil povinnost zkoumat schopnost budoucího úvěrovaného splácet, tedy jeho solventnost.17. Jak uve