7 C 299/2024-33 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem ze dne , datum, domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, uzavřené dne , datum, prostřednictvím webového rozhraní , Anonymizováno, . Žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku ve 3 splátkách po , částka, . Žalovaná na svůj dluh ve lhůtě splatnosti sjednané smlouvou ničeho nezaplatila. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny , částka, a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny od , datum, . Úvěruschopnost žalované jako žadatelky o úvěr byla ověřena z informací poskytnutých žadatelkou o úvěr.2. Žalovaná se na výzvu soudu ve věci nevyjádřila.3. K jednání nařízenému ve věci dne , datum, , ze kterého se žalobkyně řádně omluvila, se žalovaná nedostavila.4. Soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalované.5. Soud provedl dokazování a dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:6. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že se vztahují k neúčelovému spotřebitelskému úvěru poskytovanému věřitelem , Anonymizováno, ve výši , částka, . Výpůjční sazba 0 %. Náklady v případě opožděných plateb představuje smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky v prodlení.7. Ze zákaznické informace o žalované bylo zjištěno, že tato má účet u České spořitelny a.s. a její příjem tvoří mzda ve výši 22 500 Kč.8. Ze smlouvy o bezúročné půjčce soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, . Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její účet číslo , č. účtu, zápůjčku ve výši , částka, a žalovaná se zavázala zápůjčku splatit ve třech splátkách po , částka, splatných , datum, , , Anonymizováno, a , datum, . úrok ze zápůjčky nebyl sjednán. V případě prodlení s placením zápůjčky po jejím zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné splátky, zákonný úrok z prodlení a dále povinnost platit účelně vynaložení náklady.9. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne , datum, byla na účet , č. účtu, vyplacena částka , částka, .10. Z výpisu z bankovního účtu číslo , č. účtu, na jméno žalované z , datum, za období srpen 2021 až leden 2022 soud zjistil, že žalovaná čerpala a splácela několik dalších spotřebitelských úvěrů od nebankovních subjektů (ZAPLO finance s.r.o., HOME Credit a.s., Emma´s Credit s.r.o., COOL Credit s.r.o., PROFI CREDIT CZECH, Simfina a.s., Orange finance s.r.o.) její příjem ze mzdy činil 22 844 Kč, resp. 22 364 Kč.11. Žalované byla dne , datum, zaslána předžalobní výzva se lhůtou k plnění do , datum, .12. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ve znění platném v době poskytnutí spotřebitelského úvěru).13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.17. Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020. Uvedené závěry byly potvrzeny usnesením Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/20 ze dne 6. října 2021.18. Soud je povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a jeli to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.19. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jako poskytovatel spotřebitelského úvěru neposoudila úvěruschopnost žadatelky jako spotřebitele. Žalobkyně se spokojila toliko s informacemi od žadatelky o tom, že je zaměstnána a má pravidelný příjem a tyto informace ověřila z předloženého výpisu z bankovního účtu. Žalobkyně nijak nezkoumala a neověřovala základní výdaje žadatelky, zejména náklady na bydlení, vyživovací povinnosti žadatelky. Dále neučinila žádný závěr se zjištěného předchozího dluhového zatížení žadatelky, které taktéž vyplývá z předloženého výpisu z bankovního účtu.20. Soud proto uzavřel, že posouzení úvěruschopnosti nebylo žalobkyní provedeno řádně a žalobkyně tak porušila své povinnosti poskytovatele úvěru upravené v citovaném ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Uvedený postup žalobkyně před uzavřením smlouvy hodnotí soud jako pochybení poskytovatele úvěru při plnění povinností dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.21. Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, však nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Smlouva je neplatná, pokud byl spotřebiteli poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Spotřebitel je tak chráněn v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli tento úvěr mu neměl být poskytnut. Nejde zde tedy o naplnění formálního znaku (např. nesplnění některého z prvků procesu ověření úvěruschopnosti), pokud by i při splnění tohoto prvku byl spotřebitelský úvěr poskytnut, ale o naplnění zn