41 C 220/2020-41 — Okresní soud ve Zlíně

1. Zástavní věřitel se domáhal nařízení soudního prodeje nemovitých věcí, označených ve výroku tohoto usnesení. V návrhu v podstatném uvedl, že má za obligačním dlužníkem [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa zástavní dlužnice], pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] specifikovanou ve výroku tohoto usnesení, zajištěnou zástavním dlužníkem zástavou ze smlouvy o zastavení nemovitosti č. [spisová značka] k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku tohoto usnesení; 2. Zástavní dlužník se věcně nevyjádřil. 3. Z provedeného dokazování, konkrétně z listiny vyplacení úvěru v budoucnosti, se podává, že dluh obligační dlužnice [právnická osoba] ze smlouvy o úvěru [číslo] ke dni [datum] činil [anonymizována tři slova], [částka] (na jistině [částka], na úroku [částka], na úroku z prodlení [částka], na poplatcích [částka]). 4. Z dopisu – prohlášení úvěru za splatný a výzvy k úhradě včetně dodejky se podává, že dluh ve výši [částka] ze smlouvy o úvěru [číslo] se stal k prohlášení zástavní věřitelky splatným k [datum]. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] se podává, že zástavní věřitelka a obligační dlužnice [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa zástavní dlužnice], uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, v níž se zástavní věřitelka zavázala poskytnout obligační dlužnici úvěr ve výši [částka] za účelem nákupu pozemků a obligační dlužnice se zavázala vrátit úvěr ve splátkách spolu s úrokem fixovaným pro první úrokové období ve výši [anonymizováno] ročně; období úrokové sazby bylo sjednáno jako pravidelné a s délkou o trvání 2 roky. Sazba úroku z prodlení byla sjednána ve výši sazby běžných úroků z úvěru podle této smlouvy o úvěru se zvýšením o [anonymizováno] ročně. Obligační dlužnice se zavázala mimo jiné poskytnout, nebo opatřit zajištění pohledávky zástavní věřitelky zástavní právem mimo jiné k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku tohoto usnesení. Nedílnou součástí této smlouvy byly učiněny obchodní podmínky, všeobecné obchodní podmínky, ceník, s nimiž se obligační dlužnice seznámila. 6. Z [anonymizováno 5 slov] a [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] - [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [obec] [anonymizováno], část oznámení o úrokových sazbách pro korporátní klienty se podává, že výši fixované úrokové sazby pro období úrokové sazby stavuje zástavní věřitelka podle svých vnitřních pravidel a postupů v závislosti na situaci na finančních trzích, na který se zástavní věřitelka refinancuje. Není-li konkrétní výše fixované úrokové sazby pro období úrokové sazby uvedena ve smlouvě o úvěru, oznámí ji zástavní věřitelky klientovi písemně před začátkem období úrokové sazby. Pokud klient po období oznámení o výši faxované úrokové sazby pro období úrokové sazby nesplatí úvěr v plné výši (podle čl. 4), platí, že oznámenou výši akceptoval. 7. Ze smlouvy o zastavení nemovitosti č. [spisová značka] se podává, že dne [datum] zástavní dlužnice zajistila pohledávku zástavní věřitelky (jistinu úvěru do výše [částka] a její příslušenství, veškeré ceny a odměny i smluvní pokuty ze smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi zástavní věřitelkou a klientem, zástavním právem k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku usnesení. 8. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku zástavní dlužnice se podává, že tato je zapsána v obchodním rejstříku od [datum] dosud. 9. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [anonymizováno] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] se podává, že zástavní dlužnice je vlastníkem nemovitých věcí specifikovaných ve výroku tohoto usnesení a k těmto nemovitých věcem bylo zřízeno zástavní právo smluvní pro zástavní věřitelku ze smlouvy o zřízení zástavního práva č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] s právními účinky zápisu k [datum] pro pohledávku zástavní věřitelky do celkové výše [částka] a budoucí pohledávku do výše [částka], vzniklé do [datum]. 10. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“) a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 11. Podle § 354 z. ř. s . řízení lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy. 12. Podle § 355 z. ř. s . účastníky řízení jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník. 13. Podle § 356 z. ř. s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. 14. Podle § 358 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci (odstavec 1). Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě (odstavec 2). Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (odstavec 3). 15. Při rozhodování o nařízení soudního prodeje zástavy se soud nejprve zabýval legitimací účastníků řízení podle § 355 z. ř. s . 16. Účastníky řízení o soudní prodej zástavy jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník. Z hmotněprávní úpravy (§ 1309 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů) plyne, že zástavní věřitelem je osoba, jež má vůči dlužníku pohledávku zajištěnou zástavním právem a zástavním dlužníkem je vlastník zástavy, přičemž zástavním dlužníkem může být dlužník zástavního věřitele (obligační dlužník), může jít ale i o osobu odlišnou, která z nějakého důvodu závazek dlužníka vůči zástavnímu věřiteli svým majetkem zajišťuje. 17. Zástavní právo zajišťuje pohledávku pro případ, že jí odpovídající dluh nebude řádně a včas splněn. Zástavnímu věřiteli v takovém případě vznikne právo uspokojit pohledávku s příslušenstvím z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy. 18. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil (1) zajištěnou pohledávku, (2) zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a (3) kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou, jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 věty první z. ř. s., v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují; pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevili z předložených listin (jiných důkazů) alespoň jako pravděpodobné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1467/2004). 19. V řízení bylo in concreto z listin osvědčeno, že [právnická osoba] je zástavní věřitelkou, když má vůči obligační dlužnici pohledávku specifikovanou ve výroku tohoto usnesení, která je zajištěna zástavním právem, váznoucím na předmětných nemovitých věcech, jež jsou ve vlastnictví zástavní dlužnice. Zástavní věřitelka osvědčila existenci zajištěné pohledávky a její výši, existenci zástavního práva k zástavě, jejíž prodej navrhla, a kdo je zástavním dlužníkem, byly tak splněny podmínky pro nařízení prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s . Pročež soud návrhu vyhověl. 20. Řízení o soudním prodeji zástavy není řízením zcela samostatným, ale tvoří jeden celek s navazujícím vykonávacím řízením. Zatímco v řízení o soudním prodeji zástavy jde pouze o opatření exekučního titulu pro zástavního věřitele, aniž by měl zástavní dlužník možnost uplatnit veškeré své námitky, až ve druhé fázi – vykonávacím řízení se soud může zabývat námitkami zástavního dlužníka vůči pohledávce zajištěné zástavním právem. Takže až teprve po skončení vykonávacího řízení lze poměřovat úspěch a neúspěch v řízení a rozhodnout o celkových nákladech řízení včetně nákladů řízení o soudním prodeji zástavy. Je-li výkon rozhodnutí, na základě vykonatelného usnesení o soudním prodeji zástavy nařízen a proveden, přizná soud úspěšnému oprávněnému jak náklady vykonávacího řízení, tak i náklady předchozího řízení o soudním prodeji zástavy. Náklady řízení vzniklé v řízení o soudním prodeji zástavy tvoří příslušenství pohledávky, sdílí osud této pohledávky a vztahuje se na ně i zástavní právo. S odkazem na nálezovou judikaturu Ústavní soudu (např. nález Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 28/14 a ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. I. ÚS 2246/17) tak soud o náhradě nákladů řízení o soudním prodeji zástavy v této fázi řízení nerozhodoval s tím, že o nich bude rozhodnuto až ve vykoná