11 C 34/2022-16 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 661 Kč s příslušenstvím, kdy žalovaná částka má představovat dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 4. 5. 2020. 3. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Smluvní stranou smlouvy s žalovaným byla [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Ta jako postupitel uzavřela s žalobkyní rámcovou smlouvu, která předvídá uzavření samostatných dílčích smluv, přičemž podle rámcové smlouvy dochází v jednotlivých případech dílčích smluv k postoupení pohledávek dle přílohy těchto dílčích smluv okamžikem zaplacení úplaty. V kontextu žalovaného nároku sice žalobkyně doložila dílčí smlouvu a seznam, v němž je žalovaný uveden, avšak z předloženého dokladu o zaplacení úplaty již nelze dovodit, že by se jednalo o zaplacení úplaty dle smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně pak soudu předložila notifikaci původního věřitele z 30. 7. 2021 adresovanou žalovanému, avšak jediný podací arch z tohoto období prokazuje odeslání písemností žalovanému dne 3. 8. 2021 ze strany žalobkyně, kdy nelze odhlížet, že podle rámcové smlouvy taková notifikace mohla být zaslána po obdržení údajů z datové pásky (§ 10 odst. 1), která se ovšem týká pohledávek, které měla právní předchůdkyně v úmyslu postoupit (§ 3 odst. 1), z čehož nelze jednoznačně dovodit, že by k postoupení skutečně došlo. Notifikační úkon v poměrech projednávané věci pak mohl být vyhotoven bez ohledu na to, zda k postoupení skutečně došlo. Jinými slovy, nelze dovodit, že nárok za žalovaným byl na žalobkyni postoupen ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění. 4. Žalobkyně tedy není ve věci aktivně legitimovaná, a proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.), přičemž z dalších důkazů, nečiní žádná relevantní skutková zjištění. 5. Při rozhodování o nákladech řízení soud vyšel z toho, že žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto o nich rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok II.).