11 C 41/2022-17 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 8 620 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel žalovaný 14. 11. 2019. 3. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně, kdy k tvrzení žalobkyně, že společnost [právnická osoba], [IČO], postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, soud zjistil následující. Dle čl. 2 dohody o postoupení pohledávek se dohoda stává platnou po zaplacení úplaty v souladu s čl. 3 dohody. Dle čl. 3 dohody se nabyvatel (žalobkyně) zavazuje zaplatit během 30 dní následujících od data podpisu postupiteli ([právnická osoba]) úplatu za převod pohledávek. Dle čl. 3 písm. a) dohody, nezaplatí-li nabyvatel úplatu podle podmínek stanovených v čl. 3, tato dohoda bude s okamžitou platností ukončena. Žalobkyně sice předložila potvrzení o přijetí platby, nicméně z něj nelze dovodit, že se jednalo o úplatu v souvislosti s tímto postoupením pohledávky. U platby je uveden variabilní symbol, který není uveden ve smlouvě, pro anonymizaci nelze spárovat platbu se smlouvou podle výše úplaty. Z textu potvrzení pouze vyplývá, že žalobkyně uhradila společnosti [právnická osoba] finanční částku. Žalobkyně tak neprokázala, že došlo k zaplacení úplaty dle předložené smlouvy o postoupení pohledávky. Nelze pak ani přehlížet, že z předložených důkazů není patrné, že je pohledávka za žalovaným vůbec uvedena v příloze smlouvy, když soudu byl předložena pouze sjetina s údaji žalovaného. 4. Rovněž tak žalobkyně neprokázala, že bylo postoupení pohledávky žalovanému oznámeno. Předložila sice listinu označenou„ oznámení o postoupení pohledávky“ a adresovanou žalovanému, která měla být vyhotovena společností [právnická osoba], nicméně neprokázala již její odeslání touto společností, neboť v předloženém podacím archu je jako odesílatel uvedena žalobkyně. Žalobkyně pak netvrdila a neprokázala, že by byla oprávněna za svou právní předchůdkyni žalovaného notifikovat. 5. Pokud jde o právní hodnocení, soud uzavírá, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, na žalobkyni. Žalobkyně tedy neprokázala svoji aktivní legitimaci v tomto sporu, a proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.). 6. Při rozhodování o nákladech řízení soud vyšel z toho, že žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto o nich rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok II.).