36 C 49/2022-54 — Okresní soud ve Zlíně

Zástavní věřitelka se domáhala nařízení soudního prodeje movité věci označené ve výroku I tohoto usnesení, která se nachází ve vlastnictví zástavního dlužníka, s odůvodněním, že eviduje za dlužníkem [právnická osoba] splatné, vymahatelné a neuhrazené pohledávky v celkové výši 5 866 997,70 Kč, z toho pohledávky na daních 5 597 561,70 Kč, pohledávky na příslušenství daní 3 265 Kč a pohledávka na úroku z prodlení vyčísleného do 4. 2. 2022 266 171 Kč, které jsou zajištěny zástavním právem zřízeným z rozhodnutí zástavní věřitelky ze dne 13. 5. 2021 [číslo jednací]. Daňové pohledávky byly specifikovány a doloženy vykonatelným výkazem nedoplatků ze dne [datum] (sestaveným k témuž dni), který je exekučním titulem pro daňovou nebo soudní exekuci. Výkaz nedoplatků ze dne 4. 2. 2022 [číslo jednací] (dále jen„ VN“), obsahuje následující daňové pohledávky včetně příslušenství zajištěné rozhodnutím o zřízení zástavního práva ze dne [datum]: -) daň z příjmu právnických osob (za zdaňovací období roků 2020 a 2021) vyměřená na základě podaného daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2019 a platebním výměrem ze dne 7. 7. 2020 [číslo jednací] ve výši 126 540 Kč (položka 0001 VN, položka 0002 VN a položka 0003 VN), -) úrok z prodlení k položce 0001 VN ve výši 6 387 Kč, -) úrok z prodlení k položce 0002 VN ve výši 4 700 Kč, -) úrok z prodlení k položce 0003 VN ve výši 3 688 Kč, -) úrok z prodlení k dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti vyměřený platebním výměrem ze dne 23. 10. 2020 [číslo jednací], ve výši 265 Kč (položka 0004 VN a položka 0005 VN), -) pokuta za opožděné podání kontrolního hlášení vyměřené platebním výměrem ze dne 30. 11. 2020 [číslo jednací], ve výši 1 000 Kč (položka 0006 VN), -) pokuta za opožděné podání kontrolního hlášení vyměřené platebním výměrem ze dne 16. 12. 2020 [číslo jednací], ve výši 1 000 Kč (položka 0007 VN), -) daň z přidané hodnoty (za listopad 2020) vyměřená platebním výměrem ze dne 20. 1. 2021 [číslo jednací] ve výši 698 036 Kč (položka 0008 VN a položka 0009 VN), -) úrok z prodlení k položce 0008 VN ve výši 17 886 Kč, -) úrok z prodlení k položce 0009 VN ve výši 5 198 Kč, -) pokuta za opožděné podání kontrolního hlášení vyměřené platebním výměrem ze dne 27. 1. 2021 [číslo jednací], ve výši 1 000 Kč (položka 0010 VN), -) daň z přidané hodnoty (za prosinec 2020) vyměřená platebním výměrem ze dne 16. 2. 2021 [číslo jednací] ve výši 691 009 Kč (položka 0011 VN), -) úrok z prodlení k položce 0011 VN ve výši 34 461 Kč, -) daň z přidané hodnoty (za leden 2021) vyměřená platebním výměrem ze dne 10. 3. 2021 [číslo jednací] ve výši 4 098 870 Kč (položka 0012 VN), -) úrok z prodlení k položce 0012 VN ve výši 175 690 Kč, -) daň z přidané hodnoty (za únor 2021) vyměřená platebním výměrem ze dne 14. 4. 2021 [číslo jednací] ve výši 483 578 Kč (položka 0013 VN), -) úrok z prodlení k položce 0013 VN ve výši 17 668 Kč, -) daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (za zdaňovací období roku 2020) vyměřená platebním výměrem ze dne 30. 4. 2021 [číslo jednací], ve výši 42 495 Kč, -) úrok z prodlení k položce 0014 VN ve výši 493 Kč. S ohledem na skutečnost, že daňový subjekt dosud výše uvedené daňové povinnosti zcela neuhradil, přičemž zástavní věřitelka z karty vozidla [anonymizováno] a výpisu z rejstříku zástav zjistila, že zástavní dlužník vlastní [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód], ke kterému bylo zřízeno zástavní právo k zajištění dlužníkem neuhrazené daně evidované správcem daně ke dni [datum] v celkové výši 7 055 395 Kč, domáhala se zástavní věřitelka nařízení soudního prodeje zastavené movité věci. V souladu s ustanovením § 251a zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu vzniká zástavní věřitelce dále nárok na zákonný úrok z prodlení, který požadovala ve výši 8,25 % ročně (od splatnosti poslední daňové povinnosti – dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období roku 2020 splatné k 5. 4. 2021), kdy do 4. 2. 2022 úrok z prodlení kapitalizovala částkou 266 171 Kč a od 5. 2. 2022 jej požaduje ve výši 8,25 % ročně. Zástavní dlužník podáním doručeným soudu dne [datum] sdělil, že osobní automobil koupil dne [datum] od pana [příjmení]. Poté spolu šli na evidenci vozidel, kde automobil přepsali na jeho osobu. Ani na úřadě, ani pan [příjmení] jej neupozornili, že automobil je v zástavě. Kdyby to věděl, tak by ho nekupoval. Zástavní věřitelka předložila soudu k prokázání svých tvrzení výkaz nedoplatků ze dne [datum], sestavený ke dni 4. 2. 2022, [číslo jednací], z něhož vyplývá nedoplatek dlužníka [právnická osoba] v celkové výši 5 866 997,70 Kč (nedoplatky na daních ve výši 5 597 561,70 Kč, nedoplatky na úroku z prodlení 266 171 Kč, nedoplatky na úroku z prodlení z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vyčíslené do 4. 2. 2022 v celkové výši 265 Kč a nedoplatky na pokutách za opožděné podání kontrolního hlášení v celkové výši 3 000 Kč) včetně 10 jednotlivých platebních výměrů k daňovým pohledávkám, které jsou v tom výkazu nedoplatků zahrnuty, rozhodnutí [anonymizována tři slova] [územní celek] o zřízení zástavního práva k movité věci dlužníka ze dne 13. 5. 2021, [číslo jednací], a výpis z rejstříku zástav a kartu vozidla [anonymizováno], z nichž soud zjistil, že zástavní věřitelka evidovala ke dni podání návrhu vůči daňovému dlužníku splatné a vymahatelné daňové pohledávky v celkové výši 5 866 997,70 Kč. K zajištění dlužníkem neuhrazené daně (dle rozhodnutí [číslo jednací], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a ustanovení § 38a zákona č. 586/1992 Sb.) evidované správcem daně ke dni 6. 5. 2021 v celkové výši 7 055 395 Kč rozhodl [osobní údaje zástavní věřitelky] dne 13. 5. 2021 o zřízení zástavního práva k movité věci dlužníka, a to mimo jiné k osobnímu automobilu [příjmení] [jméno] [příjmení], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (položka 002 rozhodnutí). Z předložené karty vozidla [anonymizováno] a z výpisu z Rejstříku zástav vyplývá, že jako vlastník zástavy je od 2. 6. 2021 evidován zástavní dlužník, přičemž den vzniku zástavního práva zřízeného ve prospěch zástavního věřitele je 13. 5. 2021. Podle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Při rozhodování o nařízení prodeje shora popsaných zastavených nemovitostí, se soud ve smyslu § 358 odst. 1 z. ř. s. zabýval třemi základními otázkami, a to, zda zástavnímu věřiteli vznikla jím tvrzená pohledávka, zda tato pohledávka byla zajištěna zástavním právem na nemovitostech, jejichž prodeje se zástavní věřitel touto žalobou domáhá, a zda jsou v žalobě označení zástavní dlužníci vlastníky zástavy. Pro úplnost je třeba dodat, že povinností zástavního věřitele bylo předložit soudu takové listiny, jež budou způsobilé rozhodné skutečnosti doložit (osvědčit jejich pravdivost). V řízení o soudním prodeji zástavy není povinností zástavního věřitele rozhodné skutečnosti prokazovat. Proto postačí, pokud jsou zástavním věřitelem osvědčeny (jeví se soudu pravděpodobnými). Zástavní věřitelka listinami předloženými v řízení doložila zástavním právem zajištěnou pohledávku, zástavní právo k movité věci, jejíž prodej byl k uspokojení zajištěné pohledávky navržen, jakož i to, že zástavní dlužník je jejím vlastníkem. Jelikož tedy bylo takto osvědčeno, že zástavní věřitelka má na základě výkazu nedoplatků ze dne 4. 2. 2022 [číslo jednací] pohledávku v celkové výši 5 866 997,70 Kč (nedoplatky na daních ve výši 5 597 561,70 Kč, nedoplatky na úroku z prodlení 266 171 Kč, nedoplatky na úroku z prodlení z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vyčíslené do 4. 2. 2022 v celkové výši 265 Kč a nedoplatky na pokutách za opožděné podání kontrolního hlášení v celkové výši 3 000 Kč) a tato pohledávka je zajištěna zástavním právem k movité věci specifikované ve výroku I. tohoto usnesení, která je od 2. 6. 2021 vlastnictvím zástavního dlužníka, soud podle § 358 odst. 1 z. ř. s. nařídil prodej zástavy tak, jak bylo zástavní věřitelkou navrženo. Řízení o soudním prodeji zástavy není řízením zcela samostatným, ale tvoří jeden celek s navazujícím vykonávacím řízením. Zatímco v řízení o soudním prodeji zástavy jde pouze o opatření exekučního titulu pro zástavního věřitele, aniž by měl zástavní dlužník možnost uplatnit veškeré své námitky, až ve druhé fázi – vykonávacím řízení – se soud může zabývat námitkami zástavního dlužníka vůči pohledávce zajištěné zástavním právem. Takže až teprve po skončení vykonávacího řízení lze poměřovat úspěch a neúspěch v řízení a rozhodnout o celkových nákladech řízení včetně nákladů řízení o soudním prodeji zástavy. Je-li výkon rozhodnutí, na základě vykonatelného usnesení o soudním prodeji zástavy, nařízen a proveden, přizná soud úspěšnému oprávněném