26 C 286/2022-60 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou podanou dne [datum] se zástavní věřitel domáhal nařízení soudního prodeje zástavy - tvořené nemovitostmi zapsanými na LV (listu vlastnictví) [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Želechovice nad Dřevnicí, u [stát. instituce], [stát. instituce], a to pozemků p.č. [rok] – orná půda, p.č. [rok] – orná půda a p.č. [rok] – orná půda, jež jsou ve vlastnictví zástavní dlužnice (dále jen„ předmětné nemovitosti/zástava“), - k uspokojení své pohledávky plynoucí ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené se zástavní dlužnicí dne [datum], ve výši jistiny 1 108 800 Kč, úroku z prodlení 10 % ročně z částky 1 108 800 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 0,15 % denně z částky 1 108 800 Kč od [datum] do zaplacení (dále také jen„ pohledávka“), jakož i k uspokojení nákladů tohoto řízení a nákladů, které prodejem zástavy vzniknou. 2. Pohledávka vznikla smlouvou o zápůjčce, kterou zástavní dlužnici poskytl částku 1 560 000 Kč, kterou se mu zavázala vrátit do [datum] pod sankcí sjednané smluvní pokuty a úroku z prodlení. Pohledávka byla zajištěna zástavním právem na předmětných nemovitostech. Zástavní dlužnice z dluhu vrátila pouze částku 451 200 Kč a dne [datum] svůj dluh ve výši 2 324 000 Kč uznala a zavázala se jej doplatit do [datum], což se nestalo, proto se rozhodl k přistoupit k realizaci zástavního práva touto žalobou. 3. Zástavní dlužnice s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí, protože předmětné nemovitosti jsou prodávány v již nařízené exekuci, která brání nařízení soudního prodeje zástavy. Zástavní věřitel by si měl svou pohledávku přihlásit do probíhajícího exekučního řízení, v rámci kterého může být uspokojen. Nařízení dalšího prodeje zástavy by byl v kolizi s prodejem předmětných nemovitost v rámci exekuce. 4. Zástavní věřitel namítl, že exekuční řízení není skutečností bránící nařízení soudního prodeje zástavy, které se uskutečňuje ve dvou fázích. První fází je řízení o soudním prodeji zástavy, ve kterém se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy a které končí rozhodnutím soudu, jímž je o tomto návrhu rozhodnuto. Teprve poté přechází prodej do druhé fáze, pokud podá zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy (exekuce). Řízení v této první fázi je řízením, kdy má soud zkoumat pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, své zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a osobu zástavního dlužníka. Jiné skutečnosti nejsou v tomto řízení významné, protože se neprokazují. Z tohoto důvodu zde nelze vidět žádnou důvodnou kolizi exekučních či vykonávacích řízení, pro kterou by měl být nárok na nařízení soudního prodeje zástavy zamítnut. 5. V rámci rozhodování o nařízení soudního prodeje zástavy se byl soud povinen ve smyslu § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále jen„ z.ř.s.“), zabývat pouze třemi základními otázkami: 1. zda zástavnímu věřiteli svědčí jím tvrzení zajištěná pohledávka v tvrzené výši, 2. zda je tato pohledávka zajištěna zástavním právem na předmětných nemovitostem a 3. zda je zástavním věřitelem označená zástavní dlužnice vlastnicí zástavy, tedy předmětných nemovitostí. Pro úplnost je třeba dodat, že povinností zástavního věřitele bylo soudu předložit takové listiny, které budou způsobilé rozhodné skutečnosti doložit, tzn. osvědčit jejich pravdivost. V tomto řízení o soudním prodeji zástavy nebylo povinností zástavního věřitele rozhodné skutečnosti prokazovat, ale postačilo, pokud byly zástavním věřitelem osvědčeny, tedy pokud se z doložených listin soudu jevily jako pravděpodobné. 6. Jelikož zástavní věřitel nepředložil soudu k doložení existence zajištěné pohledávky, zástavního práva k zástavě a osobě aktuálního zástavního dlužníka listiny vydané nebo ověřené státními orgány nebo veřejné listiny notáře, nařídil soud ve věci jednání podle § 356 z.ř.s. Zástavní dlužnice, prostřednictvím svého jediného zástupce statutárního orgánu, předsedy [jméno] [příjmení], požádala o odročení jednání z důvodu jeho pracovní neschopnosti, kterou doložil rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti vystaveným dne [datum] psychiatrem [jméno] [příjmení] z [právnická osoba], s povolenými vycházkami v čase od 9 do 15 hodin. [jméno] [příjmení] ke své pracovní neschopnosti uvedl, že mu dne [datum] zemřela matka a celou situaci velmi těžce nese, musí být pod lékařským dozorem a brát antidepresiva. Jeho zdravotní stav mu neumožňuje absolvovat soudní jednání. Soud se kvůli rozsahu vycházek obrátil s dotazem na ošetřujícího lékaře, který potvrdil, že zdravotní stav jeho pacienta vyžaduje dlouhodobou péči, ale zároveň mu umožňuje vycházky na různé rehabilitace, v rámci nichž by zvládl také účast u soudního jednání. Soud proto zástavní dlužnici sdělil, že žádosti nelze vyhovět, a to nejen kvůli povoleným vycházkách v době jednání, ale i proto, že pracovní neschopnost trvá již od [datum] a od [datum] ví o podané žalobě, což je dostatečná doba k zajištění zastoupení obecným zmocněncem, kterým může být jakákoliv dospělá osoba, např. její zaměstnanec nebo zvoleným advokátem, a také proto, že své námitky již vznesla v písemné podobě, přičemž se v dané věci se jedná o typ řízení, ve kterém se soud může zabývat pouze tím, zda zástavní věřitel dostatečně osvědčil existenci své tvrzené pohledávky, její výši, zda je zajištěna zástavním právem na předmětných nemovitostech a zda jsou ve vlastnictví zástavní dlužnice. Zástavní dlužnice se k jednání nedostavila. 7. Soud na základě předložených listin má za osvědčené, že: 1. Zástavní věřitel je vlastníkem pohledávky specifikované ve výroku rozhodnutí. Pohledávka byla doložena smlouvou o zápůjčce, kterou uzavřel dne [datum] se zástavní dlužnicí, zastoupenou [jméno] [příjmení]. Zápůjčka 1 560 000 Kč byla poskytnuta ve 3 platbách tak, že částka 180 000 Kč byla zástavní dlužnici vyplacena v hotovosti dne [datum], jak bylo doloženo pokladním dokladem, částka 1 200 000 Kč byla vyplacena bezhotovostně, jak bylo doloženo potvrzením [právnická osoba] o odchozí platbě z účtu [bankovní účet] majitele [celé jméno zástavního věřitele] (zástavního věřitele) dne [datum] na účet č. [bankovní účet] a zbývající částka 180 000 Kč byla vyplacena po provedení vkladu zástavního práva, jak bylo doloženo pokladním dokladem ze dne [datum]. Zástavní dlužnice, jež zároveň byla vydlužitelem, se zavázala půjčenou částku vrátit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 30 000 Kč, splatných vždy k 17. dni každého měsíce, počínaje dnem [datum], v hotovosti k rukám zástavního věřitele jako zapůjčitele. Zbývající část zápůjčky 1 200 000 Kč se zavázala vrátit zapůjčiteli do [datum] bezhotovostním převodem na bankovní účet zapůjčitele vedený u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet]. Pro případ porušení této povinnosti se zavázala k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,15 % denně z dlužné částky až do zaplacení, splatné jednou měsíčně do posledního dne příslušného kalendářního měsíce a k zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z dlužné částky, splatného jednou měsíčně do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], za zástavní dlužnici jednala na základě generální plné moci, kterou jí zmocnil statutární orgán zástavní dlužnice - předseda družstva [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], ke všem úkonům v plné moci blíže specifikovaným, včetně zmocnění přijímat, zavazovat se a podepisovat smlouvy o půjčce… bez omezení předmětné částky, a převádět, nabývat, pronajímat či jinak zatěžovat věci (movité i nemovité) v obchodním majetku družstva…bez omezení, a to na dobu neurčitou. Generální plná moc byla podepsána [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] dne [datum] a jejich podpisy byly úředně ověřeny. Výše neuhrazené pohledávky činila 2 324 000 Kč dle uznání dluhu zástavní dlužnice ze dne [datum], jež učinila vůči zástavnímu věřiteli svým předsedou družstva [jméno] [příjmení]. Tato částka zahrnovala nesplacenou jistinu 1 108 800 Kč, úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 1 215 200 Kč vypočtené ke dni [datum]. Fakticky dluh činil 2 921 285 Kč, avšak na smluvní pokutě část nároku zástavní věřitel nepožadoval. Zástavní dlužnice z poskytnuté zápůjčky uhradila v 13 platbách částku 451 200 Kč, přičemž všechny platby byly poskytnuty po jejich splatnosti. Celá zaplacená částka byla započtena na jistinu, z níž tak zůstalo neuhrazeno 1 108 800 Kč (1 560 000 – 451 200). Úhradu částky 451 200 Kč potvrdila zástavní dlužnice v uznání dluhu, ve kterém prohlásila, že ke dni [datum] činí její dluh ze smlouvy o zápůjčce vůči zástavnímu věřiteli 2 324 000 Kč včetně jeho příslušenství a sjednané smluvní pokuty ke dni uznání a zavázala se dlužnou částku uhradit nejpozději do [datum] na bankovní účet zástavního věřitele číslo [bankovní účet]. [příjmení] 1 215 200 Kč představovala nezaplacený úrok z prodlení a smluvní pokutu splatné do [datum], kterou zástavní věřitel nepožadoval v plné výši, pouze ve výši 1 215 200 Kč. 2. Pohledávka