46 C 70/2025-65 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 22 782,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 782,04 Kč od 5. 12. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se , adresa, (dále jen „Společnost“), a žalovaný uzavřeli po předchozím ověření úvěruschopnosti žalovaného prostřednictvím internetu dne 3. 6. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 2 782,04 Kč nejpozději dne 4. 12. 2024, avšak žalovaný ničeho neuhradil i přes zaslanou upomínku ze dne 18. 1. 2025. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, lustrací v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie, příslušnou dokumentací však nedisponuje a pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje, aby její nárok posoudil v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.2. Podáním ze dne 9. 9. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to ohledně částky 2 782,04 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 782,04 Kč od 5. 12. 2024 do zaplacení. Soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavil. Přitom podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci (výrok I).3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Zjištěný skutkový stav4. Společnost a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne 3. 6. 2024 o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se Společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit společně s úrokem ve výši 122,98 % ročně do 5 měsíců od poskytnutí úvěru (viz Smlouva). Společnost zaslala dne 3. 6. 2024 na účet vedený na jméno žalovaného částku 20 000 Kč s VS odpovídajícímu číslu Smlouvy (viz výpis z běžného účtu, sdělení , právnická osoba, .).5. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 1. 4. 2024 do poskytnutí úvěru je patrno, že za měsíc 4/2024 činily příjmy žalovaného 629 345 Kč a výdaje celkem 634 119,64 Kč a v měsíci 5/2024 činily příjmy žalovaného 1 907 232 Kč a výdaje 1 961 233,78 Kč. Větsinu příjmů i výdajů přitom tvořily částky zasílané a přijaté z účtů společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Dne 5. 4. 2024 byla na tento účet připsána částka 8 000 Kč s popisem „Pujcka od , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, dne 5. 4. 2024 částka 18 000 Kč a 2 000 Kč s popisem „pujcka dle smlouvy od , Anonymizováno, , právnická osoba, .“, dne 7. 4. 2024 částka 4 200 Kč s popisem „Vás , Anonymizováno, úvěr“, dne 15. 5. 2024 částka 15 000 Kč a 5 000 Kč s popisem „pujcka dle smlouvy od , Anonymizováno, , právnická osoba, .“, dne 17. 5. 2024 částka 8 500 Kč od s popisem „, Anonymizováno, pujcka“ a dbe 28. 5. 2024 částka 190 000 Kč s popisem „Zápůjčka. Splatnost 30. 6. 2024“ (viz výpis z běžného účtu).6. Dne 12. 12. 2024 si ujednaly Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které postoupila Společnost žalobkyni pohledávky, mezi kterými byla pod položkou č. , hodnota, uvedena pohledávka za žalovaným. Dopisem ze dne 18. 1. 2025 oznámila postoupení pohledávky žalovanému žalobkyně, která jej současně vyzvala k zaplacení částky 22 345,52 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek vč. dodatku a přílohy, výzva k úhradě před podáním žaloby, oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek). Žalovaný ničeho neuhradil (nezpochybněné tvrzení žalobkyně).Právní posouzení věci7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ze dne 12. 12. 2024 postoupila Společnost pohledávku za žalovaným ze smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem ze dne 18. 1. 2025, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Podle § 2991 o. z. odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Společnost však v daném případě nedisponovala žádnými údaji o výši příjmů a výdajů žalovaného, nezjišťovala, zda je žalovaný zaměstnán či pobírá dávky státní sociální podpory a nezkoumala ani výši jeho výdajů na bydlení, jídlo, dopravu atd. Společnost tak zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, když neprováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI) a nevyžádala si ani potřebné dokumenty, ze kterých by zjistila příjmy a výdaje žalovaného, jako například pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu či výpis z běžného účtu žalovaného, ze kterého je navíc patrné, že výdaje žalovaného činily v měsíci 4/2024 634 119,64 Kč a v měsíci 5/2024 činily 1 961 233,78 Kč, přičemž jsou tvořeny zejména částkami, které žalovaný zasílal na účty sázkových kanceláří. Ačkoliv příjmy žalovaného v uvedených měsících činily 629 345 Kč a 1 907 232 Kč, jejich zdrojem byly opět sázkové kanceláře. Nadto je z uvedeného účtu patrné, že žalovanému byly před uzavřením Smlouvy poskytnuty jiné nebankovní úvěry a zápůjčky. Majetková situace žalovaného tak vůbec nebyla dobrá, žalovaný měl jiné nebankovní půjčky a současně vydával značné částky na hazardní hry, které přesahují příjmy, které nicméně opět plynuly z hazardních her a jsou tedy u něj zjevné znaky gamblerství a vysoké riziko řádného nesplacení poskytnutí zápůjčky. Z výše uvedeného tak soud uzavřel, že nejen, že Společnost řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, ale před uzavřením Smlouvy bylo také zřejmé, že nebude schopen úvěr splácet.16. S účinností od 29. 5. 2022 stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti