12 C 232/2021-49 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou soudu podanou dne 9. 4. 2021 žalobce nevrhl uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 10.298,43 Kč s příslušenstvím. Toto zdůvodnil tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a společností [právnická osoba], [IČO]. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 5.100 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 19. 4. 2019. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky [anonymizováno]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 5.100 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], který byl splatný dne [datum]. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému, a proto byl zrušen. Soudu byly předloženy listinné důkazy, z nichž soud zjistil, že prostředky komunikace na dálku mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, na základ které měly být žalovanému vyplaceny na účet zde uvedený finanční prostředky ve výši 5.100 Kč. Doklady nejsou nijak průkazně ze strany žalovaného podepsané. Dotazem na peněžní ústav, u něhož je veden účet, na který byly vyplaceny finanční prostředky z této smlouvy, bylo zjištěno, že vlastníkem tohoto účtu je jiná osoba, žalovaný nemá k účtu ani dispoziční právo. Protože nebylo prokázáno, že by došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ani ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného., žaloba jako nedůvodná byla zamítnuta. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení, kdy úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly. Proto nebyly přiznány nikomu.