12 C 258/2020-52 — Okresní soud ve Znojmě

Návrhem doručeným soudu dne 16. 10. 2020 se domáhal zástavní věřitel nařízení soudního prodeje zástavy – nemovitostí ve výroku tohoto usnesení označených, za účelem uhrazení zajištěné pohledávky zástavního věřitele za zástavním dlužníkem. K odůvodnění uvedl, že zástavní věřitel uzavřel dne [datum] se zástavním dlužníkem – [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa zástavní dlužnice], [ulice], smlouvu o zastavení nemovitosti č. [spisová značka], která sloužila, jako zajištění, a to včetně zajištění veškerých budoucích pohledávek banky vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou zástavní věřitel uzavřel s klientem/dlužníkem – [právnická osoba], [IČO], ve výši 6.000.000 Kč s příslušenstvím. Na základě této smlouvy o úvěru zástavní věřitel poskytl dlužníku úvěr na financování nákupu lesních pozemků a nákupu ostatních ploch v katastrálních územích České republiky. Dlužník vyčerpal předmětný úvěr zcela dne 27. 7. 2018. Tento úvěr měl dlužník splácet pravidelnými měsíčními splátkami stanovenými v dané smlouvě o úvěru, splátky však nebyly hrazeny řádně a včas. Z tohoto důvodu byly pohledávky zástavního věřitele z daného úvěru prohlášeny za zcela splatné ke dni 31. 3. 2020. Následně byla zástavnímu dlužníku zaslána výzva dne 18. 6. 2020, kdy mu byl poskytnut termín plnění do 31. 8. 2020, avšak ani na tuto výzvu nebylo reagováno. Ke dni 16. 10. 2020 činí výše pohledávky spořitelny za dlužníkem částku 6.323.903,95 Kč, kterou představuje jistina 5.772.541,21 Kč, úrok dle smlouvy 107.081,18 Kč, úrok z prodlení 443.031,56 Kč a poplatky 1.250 Kč. Pohledávka je úročena úrokem dle smlouvy ve výši 3,92 % ročně z jistiny 5.772.541,21 Kč od 17. 10. 2020 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 13,92 % ročně z jistiny po splatnosti od 17. 10. 2020 do zaplacení. K zajištění shora citované pohledávky zřídil zástavní dlužník ve prospěch zástavního věřitele zástavní smlouvou ze dne [datum] zástavní právo ke shora uvedeným nemovitostem, kdy vklad zástavního práva byl povolen rozhodnutím příslušného katastrálního úřadu s právními účinky vkladu ke dni [datum rozhodnutí], pod [číslo jednací] [anonymizována dvě slova]. Podle § 358 z. ř. s. (zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Podle § 354 z. ř. s . řízení o soudním prodeji zástavy je zahájeno na základě návrhu, kterým se zástavní věřitel domáhá soudního prodeje zástavy. To neplatí, neumožňují-li zvláštní předpisy soudní prodej zástavy. Podle § 355 z. ř. s. jsou účastníky řízení zástavní věřitel a zástavní dlužník. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích, v první fázi jde o řízení o soudní prodej zástavy, která je zahájena podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy a které končí rozhodnutím soudu, kterým bylo o tomto návrhu rozhodnuto. Nařídí-li soud vykonatelným usnesením prodej zástavy, přichází soudní prodej zástavy do druhé fáze, která začíná podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy podle § 358 odst. 3 z. ř. s . V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy, soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné skutečnosti nejsou v tomto řízení významné. V daném případě zástavní věřitel doložil, že ke dni podání žaloby eviduje za dlužníkem zajištěnou pohledávku v celkové výši 6.323.903,95 Kč s příslušenstvím. Zástavní právo pro účely zajištění uvedené pohledávky bylo ke shora uvedeným nemovitostem zřízeno na základě zástavní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem, kdy tento zřídil zástavní právo k nemovitostem, jichž je vlastníkem. Z výpisu z katastru nemovitostí je patrno, že zástavní dlužník je výlučným vlastníkem zástavy. Soud proto návrhu zástavního věřitele vyhověl a nařídil soudní prodej zástavy. Vzhledem ke specifickému charakteru řízení o soudním prodeji zástavy, v němž nemá zástavní dlužník příliš velký prostor pro obranu, je v souladu s ústavními principy České republiky, aby o nákladech takového řízení bylo rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení a nebylo o něm rozhodováno při nařízení prodeje zástavy. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 114/06 pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto o nákladech řízení, jednalo by se o porušení práva na spravedlivý proces a princip rovnosti účastníků řízení, když požadavkem spravedlnosti je, aby o nákladech řízení bylo rozhodnuto až ve vykonávacím řízení, tedy poté co bude postaveno na jisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. Soud proto v této fázi řízení o náhradě nákladů řízení nerozhodl.