12 C 82/2022-36 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou soudu podanou dne 25. 2. 2022 žalobce navrhl uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu dlužnou částku 6.000 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že žalovaný uzavřel [datum] s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 10.176 Kč (půjčka ve výši 6.000 Kč, souhrnný poplatek 4.176 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 192 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. 20. 10. 2008. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele, na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem [právnická osoba ] [anonymizována dvě slova] a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému podal odpor žalovaný se zdůvodněním, že si žádnou půjčku nevzal. Z předložených listinných důkazů plyne, že smlouva o půjčce měla být uzavřena dne [datum]. Ze zprávy Centrální evidence vězněných osob pak soud zjistil, že dne 15. 10. 2007 byl žalovaný ve výkonu trestu odnětí svobody. Z uvedeného plyne, že žalobce neprokázal uzavření smlouvy tak, jak tvrdil v žalobě, nebylo prokázáno ani předání částky 6.000 Kč žalovanému do jeho osobní dispozice. Na základě toho pak soud žalobu zamítl. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, kdy žalovanému, který byl ve sporu úspěšný, nevznikly náklady spojené s řízením, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku.