9 C 137/2023-33 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhala zaplacení částky 32.276 Kč spolu s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že dne [datum] byla mezi ním a žalovanou uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytu. Žalovaná se v této smlouvě zavázala platit za užívání bytu částku 9.000 Kč měsíčně, a dále částku ve výši 3.800 Kč měsíčně jako zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Nájemní vtah skončil vzájemnou dohodou ke dni [datum]. Spolu s podpisem této dohody o ukončení nájmu ze dne [datum] bylo žalovanou podepsáno uznání dluhu ve výši 32.276 Kč, a to z titulu dlužného nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu, který byl předmětem vzájemného smluvního vztahu. Spolu s uznáním dluhu sjednal žalobce se žalovanou splátkový kalendář, ve kterém se žalovaná zavázala hradit svůj dluh v 15 měsíčních splátkách ve výši 2.000 Kč a poslední splátce ve výši 2.276 Kč. Každá splátka měla být hrazena k rukám žalobce vždy do 5. dne v měsíci počínaje měsícem červnem 2022. Při neuhrazení jakékoliv splátky řádně a čas dojde k okamžitému zesplatnění celý zbylé dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila ani první splátku ve výši 2.000 Kč, stala se celá částka ve výši 32.276 Kč splatná kde [datum]. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování. Z listiny Uznání dluhu a splátkový kalendář ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřel žalobce s žalovanou, kdy žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu a výše, k datu podpisu uznání dluhu dluží na zálohách a nájemném částku 32.276 Kč. Dluh se žalovaná zavázala splatit v pravidelných 15 měsíčních splátkách ve výši 2.000 Kč a poslední 16. splátka ve výši 2.276 Kč. Dne [datum] zaslal žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně žalované předžalobní výzvu. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Na základě výsledků provedeného dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena dohoda o uznání dluhu spolu se splátkovým kalendářem. Nezaplacením dohodnutých splátek se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, byla písemně vyzvána k úhradě dlužné částky. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba tedy byla v daném případě podána zcela důvodně, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14.457 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.292 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 32.276 Kč sestávající z částky 2.420 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2.285 Kč.