11 C 48/2024-22 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 24. 11. 2023. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, kdy žalovaná vystupovala ve smlouvě jako zhotovitel, smlouva byla uzavřena dne 8. 11. 2022, byl specifikován předmět díla za cenu 710 360,38 Kč včetně DPH. Žalobkyně zaplatila dle smlouvy ve dvou splátkách zálohové faktury, a to v částkách 281 010,47 Kč a částku 170 751,63 Kč.Z původního předmětu díla specifikovaného v cenové nabídce byla realizována pouze část díla, dřevěná konstrukce v ceně 99 905,10 Kč, bednění BEST v ceně 2 605,44 Kč, stavba pergoly 75 852,10 Kč, 10 hodin bagru 8 625 Kč a chodník z betonových dlaždic v ceně 42 262,50 Kč, podkladní vrstva štěrk 22 821,75 Kč, další vrstva v ceně 34 896,75 Kč, pokládka obrubníků v ceně 20 958,75 Kč, 40 hodin bagru v ceně 34 500 Kč, pokládka bednění 9 334,55 Kč, na smlouvu o dílo tedy žalovaný plnil jen částečně, a to zhotovením prací ve výši 351 761,94 Kč, ač zálohová faktura činila 451 762,10 Kč, zbytek díla v ceně 100 000,16 Kč nebyl proveden. Žalobkyně se tedy domáhá vydání bezdůvodného obohacení a kromě tohoto vznikl nárok na smluvní pokutu, tedy slevu z cena 20 % za každý den prodlení předání díla, což bylo ujednáno ve smlouvě.Žalobkyně prokázala všechny tvrzené skutečnosti listinnými důkazy.Po provedeném dokazování a právní úvaze soud podřadil situaci pod ustanovení § 2991 odst. 2 alinea druhá občanského zákoníku, kde je uvedeno, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl, neboť odpadl právní důvod plnění pro neplnění smlouvy. Soud tedy žalobkyni přitakal a dále podřadil situaci pod odst. 1 téhož ustanovení, kde je uvedeno, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Účastníci si smluvně ujednali pro případ nesplnění povinnosti smluvní pokutu, tuto situaci soud podřadil pod ustanovení § 2048 věta první obč. zák., kde je uvedeno, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Žalovaný, ač řádně obeslán se k jednání nedostavil, byla použita fikce doručení.Žalobkyně se takto stala procesně zcela úspěšnou, a proto jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložila účelně k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 6 200 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 7 300 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 3 - příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 33 788 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.