23 C 91/2023-54 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 7. 11. 2023, doplněnou dne 7. 12. 2023, se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 42 400 Kč spolu se smluvním úrokem z částky 32 872,50 Kč ve výši 23,38 % ročně od 2. 6. 2023 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení z téže částky ve výši 11,75 % ročně od 2. 6. 2023 do zaplacení a dále zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení ve výši 8 909,98 Kč a 4 677,94 Kč. Žalobou uplatněný nárok odůvodnil žalobce tím, že mezi jeho právním předchůdcem společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo smlouvy, a žalované byl poskytnut úvěr ve výši 33 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 6 600 Kč, spolu s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 6 600 Kč a spolu s odměnou za inkaso splátek v hotovosti ve výši 13 200 Kč, formou dohodnutých 60 týdenních splátek, tento svůj závazek však nesplnila. Žalovaná uhradila na úvěr pouze 18 000 Kč, které byly co do částky 127,50 Kč započteny na dlužnou jistinu, co do částky 6 600 Kč na úrok za dobu trvání smlouvy, co do částky 6 490 Kč na poplatek za administrativní činnost a co do částky 9 417,50 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem dne , datum, .2. Žalovaná se ve věci k výzvě soudu nevyjádřila a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto o žalobě rozhodoval jen na podkladě skutkových tvrzení žalobce a na podkladě žalobcem předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , číslo smlouvy, , uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovanou vzal soud za prokázané, že se úvěrující zavázal poskytnou žalované úvěr ve výši 33 000 Kč v hotovosti při podpisu úvěrové smlouvy. Žalovaná se zavázala splatit úvěrujícímu úvěr spolu s úrokem za dobu řádného trvání úvěrové smlouvy ve výši 6 600 Kč, při dohodnuté roční úrokové sazbě 32,15 %, administrativní poplatek ve výši 6 600 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 200 Kč formou 60 týdenních splátek po 990 Kč. RPSN byla stanovena ve výši 206,15 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze seznamu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, postoupila svojí pohledávku za žalovanou z uzavřené úvěrové smlouvy na žalobce. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne 23. 6. 2023. K otázce ověření úvěruschopnosti žalované doložil žalobce pracovní smlouvu žalované, výpis z jejího účtu a čestné prohlášení žalované o jejích nákladech na bydlení.4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky..5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).7. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném do 28. 5. 2022) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem8. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).9. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje pod sankcí neplatnosti úvěrové smlouvy poskytovateli úvěru povinnost před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splatit. Zásada jednání s odbornou péčí musí být dodržena vždy, aby určité jednání poskytovatele nebo zprostředkovatele úvěru mohlo být shledáno jako konformní s požadavky zákona. Ze závěrů rozsudku Soudního dvora (druhý senát) EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18 (dostupný na http://curia.europa.eu) vyplývá, že soudy jsou podle Článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Porušení povinnosti řádně posoudit před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele úvěr splatit, tak zakládá absolutní neplatnost uzavřené smlouvy, ke které musí soud přihlédnout vždy.10. V projednávané věci žalobce k výzvě soudu neprokázal, že by jeho právní předchůdce před poskytnutím úvěru řádně zkoumal schopnost žalované úvěr splatit, ač byl soudem poučen, že v takovém případě může být ve sporu neúspěšný. Z provedeného dokazování sice vyplývá, že právní předchůdce žalobce ověřoval výši příjmů žalované, řádné posouzení úvěruschopnosti zájemce o úvěr však vyžaduje nejen zjišťování příjmů úvěrovaného, ale též řádné ověření jeho pravidelných výdajů a platební morálky, s čímž minimálně souvisí zjišťování jeho dalších nesplacených závazků. Při ověřování výdejové stránky na straně žalované postupoval právní předchůdce žalobce ryze formálním způsobem, neboť se spokojil pouze s čestným prohlášením žalované, aniž by jakkoliv ověřoval, zda jsou tyto údaje reálné a aniž by jakkoliv ověřoval, zda není žalovaná vedena v registrech dlužníků či zda vůči ní nejsou vedeny exekuce, ač lze tyto údaje získat z veřejně dostupných registrů. Ověřování úvěruschopnosti žalované na straně výdajové tak bylo ze strany právního předchůdce žalobce provedeno ryze formálně, nikoliv s požadovanou odbornou péčí. Jiné důkazy svědčící o tom, že by právní předchůdce žalobce s odbornou péči prozkoumal i pravidelné výdaje žalované a existenci jejích dalších případných nesplacených dluhů, žalobce i přes výzvu a poučení soudu v řízení neoznačil. Žalobce tak neunesl důkazní břemeno ohledně okolnosti podstatné pro posouzení toho, zda smlouva o úvěru byla uzavřena platně.11. Z důvodu porušení povinnosti právního předchůdce žalobce posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované je tak třeba dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru hledět na uzavřenou úvěrovou smlouvu jako na neplatné právní jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že na základě neplatně uzavřené smlouvy bylo ze strany právního předchůdce žalobce plněno, když žalované poskytl při podpisu smlouvy v hotovosti částku 33 000 Kč. Jelikož se jednalo o plnění poskytnuté na základě neplatného právního jednání, má žalobce nárok na jeho vrácení dle zásad pro vypořádání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním bez právního důvodu. Žalobce již však nemá právo na plnění vyplývající z vedlejších ujednání úvěrové smlouvy – zaplacení smluvního úroku za poskytnutí úvěru, zaplacení administrativního poplatku a zaplacení odměny za hotovostní inkaso splátek., neboť v důsledku neplatného uzavření úvěrové smlouvy jsou neplatné i veškerá její ujednání, ze kterých žalobce odvozuje své výše uvedené nároky. Jelikož ze skutkových tvrzení žalobce vyplývá, že žalovaná již na úvěr (neplatně uzavřený) splatila celkem částku 18 000 Kč, bylo nutno o tuto dobrovolně zaplacenou částku ponížit nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení.12. Soud proto podané žalobě vyh