12 C 287/2024-43 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 27.577,22 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny a plynu. Žalobce dodával žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, . Žalovanému vyúčtoval za období od , datum, do , datum, dodanou elektřinu ve výši 1.778,89 Kč fakturou číslo , hodnota, . Z tohoto bylo uhrazeno postupně 8.875 Kč, k úhradě zbývá částka 1.778,89 Kč. Dále pak žalovanému vyúčtoval za období od , datum, do , datum, dodanou elektřinu ve výši 8.970,20 Kč fakturou číslo , hodnota, .2. Dále se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 8,7 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, a platných obchodních podmínek žalobce dodával žalovanému plyn do stejného odběrného místa , adresa, . Žalovanému vyúčtoval za období jednoho dne , datum, částku 8,70 Kč fakturou č. , hodnota, . Žalovaný fakturovanou částku neuhradil.3. Dále žalobce uvedl, že si smluvní strany ve smlouvě ujednaly pro případ opakovaného porušení platební povinnosti smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání sjednané doby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 15 měsíců od data 4. 11. 2022 s možností automatické prolongace smlouvy. Žalobce dne 26. 10. 2023 ukončil dodávku elektřiny z důvodů opakovaného porušení platebních povinností, proto požaduje smluvní pokutu od měsíce října 2023 do měsíce února 2024, tedy za 4 měsíce po 800 Kč a za prodlení s opožděným placením smluvní pokutu 3x po 100 Kč.4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.5. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:6. Z předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že ji uzavřel žalobce jako dodavatel a žalovaný jako zákazník, smlouva je podepsána účastníky dne , datum, . Odběrné místo bylo , adresa, . Žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu řádně platit.7. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 1.778,89 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, .8. Z předložené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu soud zjistil, že ji uzavřel žalobce jako dodavatel a žalovaný jako zákazník, smlouva je podepsána účastníky dne , datum, . Odběrné místo bylo , adresa, . Žalovaný se zavázal za odebraný plyn řádně platit.9. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 8,70 Kč za spotřebu plynu dne , datum, .10. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.11. Podle § 72 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.12. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byly platně uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ve smyslu ustanovení § 50 a § 72 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný nesplnil svoji povinnost, když nehradil včas vyfakturované dodávky plynu a elektřiny. Byl písemně vyzván k úhradě dlužné částky. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přičemž výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba tedy byla v daném případě podána zcela důvodně, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, a žalovanému uložil povinnost k zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.").13. Co se týká smluvních pokut, soud zde vyšel z toho, že podle předložené smlouvy jsou smluvní sankce uvedeny drobným textem na druhé straně smlouvy, která není podepsána. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce v daném vztahu vystupoval jako podnikatel v oblasti energetiky a dodávání energetických komodit, žalovaný pak jako zákazník, uzavírající smlouvu ve svůj osobní prospěch, tedy jako spotřebitel, je jednoznačné, že v daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 sb., občanského zák. (dále jen o. z.) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1813 o. z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.14. Ve vztahu k uvedenému pak soud má za to, že smluvní pokuty nebyly řádně sjednány, a proto byly tyto nároky zamítnuty. Žalobce tak byl co do 13 % předmětu řízení neúspěšný, co do 87 % úspěšný, po započtení poměru úspěchu a neúspěchu byl tak úspěšný co do 74 %.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, kdy přiznal žalobci, jenž byl v řízení z větší části úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.579 Kč.16. Tyto náklady představují hotové výdaje v podobě náhrady za použití motorového vozidla, kdy soud vyšel z toho, že průměrná spotřeba vozu podle technického průkazu činí 5,5 [l/100 km], podle zákonných předpisů pak je cena motorové nafty 34,7 Kč/l, sazba základní náhrady za opotřebení vozu činí 5,8 Kč/km a ujeto bylo 110 km na trase , adresa, – zpět. Cestovné tak činí 847,93 Kč + 21% DPH jakožto cestovné na soudní jednání dne 21. 1. 2025. K tomu je třeba přičíst náhradu za ztrátu času za 4x započaté půlhodiny po 150 Kč + 21 % DPH. Celkové náklady řízení pak jsou složeny z odměny advokáta podle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do 31. 12. 2024 za tři úkony právní pomoci po 300 Kč + 21 % DPH (převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva a sepis žaloby na ustáleném vzoru), dále z odměny za zastoupení u jednání dne 21. 1. 2025 podle vyhlášky č. 144/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025 ve výši 2.220 Kč + 21 % DPH. Režijní paušál za první tři úkony právní pomoci činí 3x 100 Kč+ 21 % DPH, režijní paušál za zastoupení u jednání činí 450 Kč + 21 % DPH. Soudní poplatek ve věci zaplacený činí 1.104 Kč. Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH činí celkem 6.421,93 Kč, DPH 21 % činí 1.116,77 Kč. Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH činí 7.538,70 Kč, kdy z této částky činí 74 % částku 5.579 Kč.