7 C 69/2025-64 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne , datum, ve znění doplnění, se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky ve výši 40.670 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč a poplatků ve výši 20.670 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 648,05 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3.800 Kč, úroků ve výši 29,91 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) smlouvu dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně uvedla, že dle smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku spolu s částkou ve výši 24.663 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 15.693 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29,91 % ročně, částku za zpracování ve výši 1.500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.584 Kč, formou 78 týdenních hotovostních splátek po 573 Kč, poslední splátka byla splatná 21. 3. 2024. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, žalovaná na splacení úvěru neuhradila ničeho. Ke dni 29. 4. 2024 činila dlužná jistina 20.000 Kč a dlužný poplatek 35.595,07 Kč, po tomto datu nebylo žalovanou na smlouvu ničeho uhrazeno. Neuhrazená jistina ve výši 20.000 Kč se nadále úročí úrokem ve výši 29,91 % ročně dle smlouvy od 30. 4. 2024. Žalovaná od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k , datum, pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno písemně. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné částky ve výši 40.670 Kč sestávající z dlužné jistiny 20.000 Kč a poplatků a úroků ponížených ve prospěch žalovaného, a to poplatků ve výši 20.670 Kč, úroků ve výši 29,91 % ročně z dlužné jistiny od 30. 4. 2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 30. 4. 2024 do zaplacení.2. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky dne 29. 7. 2024.3. K výzvě soudu žalobkyně podáním z , datum, doplnila, že žalovaná byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, podpisem smlouvy potvrdila, že poskytla původnímu věřiteli pravdivé informace o svých poměrech. Z doložené zákaznické karty z , datum, se podává, že původní věřitel ověřil majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy a výpisů z bankovního účtu za srpen a září 2022, současně si ověřil z insolvenčního rejstříku, že vůči žalované není vedené insolvenční řízení, žalovaná měla stálý příjem ze zaměstnání, její měsíční příjem činil 13.234 Kč, žila v nájmu, měla kreditní kartu, neměla zápůjčku u jiné společnosti, byla svobodná, měla 1 vyživovanou osobu, úvěr žádala na neočekáváné výdaje, neuvedla další čistý příjem domácnosti a měsíční výdaje 3.000 Kč. Žalobkyně doklady předložené žalovanou soudu nedoložila.4. Žalovaná se k návrhu písemně nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.5. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně ohledně zaplacení částky ve výši 20.000 Kč, ve zbývající části byla podána nedůvodně.6. Z písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi původním věřitelem, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovanou, kdy žalované byl původním věřitelem poskytnut spotřebitelský hotovostní úvěr ve výši 20.000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr vrátit s poplatkem v částce 21.777 Kč, což byl úrok ve výši 15.693 Kč, částka za zpracování úvěru 1.500 Kč, částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.584 Kč, žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku s pojištěním 44. 663 Kč splatit formou 78 týdenních splátek po 573 Kč, úroková sazba činila 86 % ročně, RPSN 150,86 %. Z tabulky umoření bylo prokázáno, že žalovaná na úhradu splátek ničeho nezaplatila.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni , datum, , postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně zaslala žalované dne 29. 7. 2024 předžalobní výzvu.8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Dle § 86 odstavec 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. V daném případě bylo řádně prokázáno, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem smlouvu o bezúčelovém, spotřebitelském úvěru ve výši 20.000 Kč, kdy uvedená částka byla vyplacena v hotovosti žalované v den uzavření smlouvy. Ze znění smluv bylo prokázáno, že žalovaná se zavázala úvěrovou částku společně s poplatky, úroky a pojištěním v celkové výši 44.663 Kč splatit formou 78 týdenních splátek po 573 Kč, žalovaná svoji povinnost řádně nesplnila, neuhradila ničeho.13. Žalobkyně k doložení zkoumání úvěruschopnosti žalované doložila pouze zákaznickou kartu. Ze zákaznické karty z , datum, se prokazuje, že žalovaná byla svobodná, uvedla, že žije v nájmu, současně uvedla počet vyživovaných osob 1, jako jediný zdroj příjmů uvedl příjem ze zaměstnaneckého poměru ve výši 13.234 Kč, účelem úvěru mají být neočekávané výdaje, coby měsíční výdaje byla uvedena částka v zjevně podhodnocené výši 3.000 Kč. Žalobkyní nebyly doloženy žádné doklady prokazující výši příjmů a výdajů žalované. Nebyly předloženy či tvrzeny lustrace v registrech SOLUS či NRKI/BRKI, výpis z evidence exekucí, výdaje spojené s tvrzenou vyživovací povinností ani jiné výdaje nebyly zkoumány.14. Dle skutkových tvrzení žaloby, jejího doplnění a předložených listinných důkazů měla být mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně a důsledně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované nedoložila žádné důkazy, ze kterých by bylo hodnověrně prokázáno, že pro účely uzavření smlouvy byly zkoumány osobní, výdělkové a majetkové poměry žalované ani dalších členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje žalované, ev. plnění vyživovacích povinností a zákonných povinností, žalovaná měla v době uzavření smlouvy příjem na úrovni minimální mzdy, bydlela v nájmu a odhadované měsíční výdaje 3.000 Kč činily životní minimum 1 osoby v roce 2022. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. Soud