9 C 154/2025-33 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 26.190,91 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že původní věřitel společnost , právnická osoba, s žalovanou uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25.000 Kč splatný nejpozději , datum, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, byla proto opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. K zesplatnění úvěru došlo ke dni , datum, . Žalovaná se tak dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 26.190,91 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 19.465,27 Kč, ze smluvního úroku ve výši 6.385,23 Kč a smluvní pokuty ve výši 340,41 Kč. Žalovaná navštívila webové stránky , webové stránky, , podle své vlastní volby si zvolila výši úvěru a termín splatnosti, byla seznámena s veškerými poplatky a úroky, vyplnila registrační formulář, uvedla své osobní a kontaktní údaje. Následně byla seznámena s obsahem smluvních ujednání a byl jí učiněn návrh na uzavření konkrétní smlouvy, který žalovaná akceptovala. Úvěrová částka byla vyplacena na bankovní účet žalované. Předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobci dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno původním věřitelem. Předžalobní upomínkou ze 15. 11. 2024 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu.2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledů provedeného dokazování. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně.3. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prokázáno, že původní věřitel a žalovaná sjednali spotřebitelský, neúčelový úvěru ve výši 25.000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 114,73 % ročně, splatný do ve 12 měsíčních splátkách ve výši 3.590,52 Kč. RPSN činily 199,10 %. Součástí smlouvy je splátkový kalendář.4. V žalobě bylo tvrzeno, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet úvěr, v rámci přípravy jednání však nebyly soudu doloženy žádné důkazy, kterými by žalobce prokázal řádné zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce s původním věřitelem uzavřel smlouvu o postoupení pohledávek, dle které byla předmětná pohledávka postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno původním věřitelem přípisem ze dne 15. 11. 2024.6. Předžalobní výzvou ze dne 15. 11. 2024 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu před podáním žaloby.7. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že mezi původním věřitelem jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, žalované byla poskytnuta na její bankovní účet částka 25.000 Kč.9. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Dle § 86 odstavec 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Dle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Z předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy původní věřitel nepostupoval řádně při posouzení úvěruschopnosti žalované, soudu nebyly předloženy žádné důkazy, kterými by bylo prokázáno alespoň základní přezkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované s ohledem na její tehdejší osobní, výdělkové a majetkové poměry.13. Z předložených důkazů je nepochybné, že žalovaná předmětnou smlouvu uzavírala jako spotřebitel. Žalobce soudu nepředložil žádné důkazy o splnění zákonné povinnosti. Zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti spotřebitele nelze bez dalšího omezit pouze na zkoumání jeho měsíčního příjmu, je nutné zohlednit rozumné náklady na běžné živobytí (bydlení, výživné, krytí základních životních potřeb) a celkovou finanční situaci spotřebitele, pokud ji má věřitel k dispozici. V daném případě žalovaný neposkytl věřiteli před uzavřením smlouvy žádné doklady. Poskytovaný spotřebitelský úvěr byl bezúčelový, nezajištěný, tedy vysoce rizikový, původní věřitel neměl od žalované spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace k tomu, aby jí předmětný úvěr poskytl.14. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 25.000 Kč. Částka nesplacené jistiny ve výši 19.465,27 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. V ostatním byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta s ohledem na to, že nebyla mezi účastníky řádně uzavřena smlouva o úvěru.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.274,85 Kč, přičemž tato částka představuje 48,64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,32 % a úspěchu žalované v rozsahu 25,68 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.048 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26.190,91 Kč sestávající z částky 300 Kč za dva úkony právní služby a z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby za účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.300 Kč ve výši 273 Kč.