ECLI: ECLI:CZ:OSZN:2025:9.C.56.2025.1 Datum: 2025-04-07 Předmět: 20.643,88 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: 20.643,88 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 20.643,88 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že uzavřel se žalovaným dne , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, v souladu s obchodními podmínky , právnická osoba, . Na základě rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohla začít plně využívat. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobcem dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, jehož podpisem požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 20.000 Kč. Poskytnutí kontokorentu bylo chváleno a umožněno dne , datum, . Žalobce provedl vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu jsou podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupil žalobce následně v souladu s ujednáním smlouvy k zesplatnění kontokorentu dne 4. 12. 2024. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu 20.000 Kč, nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu v kapitalizované výši 979,43 Kč za období od 1. 8. 2024 do 3. 11. 2024, úrok z prodlení ve výši 18,9 % ročně z částky 20.000 Kč od 4. 11. 2024 do 1. 12. 2024, smluvní úrok 12,75 % ročně z částky 20.000 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení a dále zákonný úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 20.000 Kč od 14. 11. 2024 do zaplacení. Ve smlouvě bylo smluvními stranami mimo jiné sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku a účet se tedy neměl nikdy dostat do debetu, tj. záporného zůstatku. Žalovaný se však dostal na svém běžném účtu do nepovoleného debetu v částce 643,88 Kč, což vyplývá z výpisu z běžného účtu a dalších přiložených důkazů.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.3. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že ji dne , datum, uzavřel žalobce a žalovaný, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobcem dodatek k rámcové smlouvě, jehož podpisem požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 20.000 Kč. Úroková sazba byla stanovena 18,9 %. Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu jsou podmínky pro poskytnutí kontokorentu.4. Dále žalobce předložil výpisy z účtu žalovaného za období od 12. 5. 2024 do 12. 12. 2024 ze kterého se zjišťuje, že žalovaný měl na běžném účtu konečný zůstatek - 643,88 Kč.5. Dále žalobce předložil přehled čerpání a splácení kontokorentu žalovaným.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.8. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí kontokorentu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které mohl žalovaný čerpat peněžní prostředky až do výše 20.000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel a na svém běžném účtu se dostal do nepovoleného debetu ve výši 643,88 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 826 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 826 Kč.